Hlavní obsah

Turkmenský prezident odhalil obří zlatou sochu pasteveckého psa

Socha pasteveckého psa alabaje je umístěna v rezidenční části hlavního města Ašchabad určené pro státní zaměstnance. (Video: Altyn Asyr, @nazgulkenzhetay)

 

Reklama

12. 11. 2020 15:07

Turkmenský prezident Gurbanguli Berdymuhamedov v úterý odhalil zlatou sochu národně uctívaného pasteveckého psa - alabaje.

Článek

Prezident Turkmenistánu Gurbanguli Berdymuhamedov se v úterý zúčastnil odhalení zlatého pomníku psovi alabajovi (středoasijský pastevecký pes). Šéf státu ho již povýšil na národní symbol této bývalé sovětské republiky, která leží ve střední Asii. Ve středu to oznámila tisková agentura Turkmenistan Today.

Psí socha je šest metrů vysoká. Je instalovaná na podstavci vysokém devět metrů, jehož důležitou součástí je obrazovka, na níž autoři během zahajovacího ceremoniálu promítali videa alabajů.

Turkmenistán, organizací Reportéři bez hranic hodnocený jako nejméně svobodná země na světě, je podle BBC již dlouho známý svými pozlacenými sochami. Ty začaly být instalovány pod prvním prezidentem republiky Saparmuratem Nijazovem, který sám sebe označoval jako Turkmenbaši, tedy Otec všech Turkmenů. V rámci kultu osobnosti na největším náměstí v zemi vyrostla jeho socha v nadživotní velikosti, která se otáčela za sluncem.

V uzavřeném a autoritářském Turkmenistánu si pastevecký pes alabaj v posledním roce získal prezidentovu přízeň místo jiného uctívaného zvířete, a sice achaltekinského koně. Důležitost alabaje během druhého Berdymuhamedovova prezidentského období vzrostla, ale nebyla na úkor achaltekinského koně.

Ve své knize o alabajích vydané v loňském roce Berdymuhamedov, který je sám v centru silného kultu osobnosti, vysvětlil, že předkové současných Turkmenů viděli „v achaltekinském koni své sny a v alabajském psovi své štěstí“. Místní ministerstvo kultury v současné době vyvíjí snahu o zařazení těchto dvou zvířat mezi nehmotné památky UNESCO.

Zvíře je podle webu Eurasianet.org součástí snah prokázat staletou existenci turkmenského národa, zatímco střední Asie byla po staletí oblastí bez reálných hranic, kde putovaly nomádské kmeny. Ty usadil Sovětský svaz, který v regionu vytyčil hranice států. „Stejně jako achaltekinský kůň, národní rasa oslavovaná pro svou eleganci a krásu, pomáhá alabaj prosazovat myšlenku, že území Turkmenistánu je čistě turkmenské,“ vysvětlila historička Victoria Clementová.

Berdymuhamedov prohlásil, že už více než 4000 let je tato rasa psa s klenutou hrudí a mocnou tlamou společníkem nomádů a jejich stád chovaných na poušti tam, kde se rozkládá Turkmenistán.

Alabaj, hýčkaný vládou v zemi s autokratickým systémem, se nesmí vyvážet. Jeden kazašský velvyslanec se o to v roce 2005 pokusil a vyvolal diplomatický skandál. Několik zahraničních představitelů dostalo alabaje jako dárek. Ruský prezident Vladimir Putin byl okouzlen, když mu turkmenský prezident Berdymuhamedov jednoho psa v roce 2017 jako dárek k jeho pětašedesátinám věnoval.

Alabaj je považován za druh středoasijského pasteveckého psa, ale v Turkmenistánu ho mají za národní dědictví. Podle pozorovatelů jsou v této izolované zemi s autoritářským režimem častá vystoupení prezidenta Berdymuhamedova s alabajem více než pouhou místní zvláštností.

Pes byl rovněž vybrán jako maskot pro asijské hry bojových umění z roku 2017, jedné z mála mezinárodních akcí, které Turkmenistán pořádá. Bez ohledu na propagandu Turkmeni psa milují, zejména na venkově.

Někteří alabajové jsou rovněž cvičeni pro psí zápasy, které jsou v zemi lidovou zábavou. Na rozdíl od toulavých psů ale nejsou představitelé národní rasy nuceni bojovat až do těžkých zranění či smrti. Zápas je zastaven, když jeden ze psů začne projevovat strach, vysvětluje Dovlet Kurikov, který stál více než deset let v čele hlavního sdružení pro alabaje v Turkmenistánu.

Oslavy národně uctívaných zvířat v Turkmenistánu, jehož úřady tvrdí, že v zemi není koronavirus, probíhají, zatímco se stát dostává do stále hlubší krize. Místní nemocnice podle Rádia Svobodná Evropa/ Rádia Svoboda (RFE/RL) zažívají nápor pacientů s akutními příznaky nemoci covid-19.

I Světová zdravotnická organizace (WHO) dala před měsícem najevo znepokojení kvůli nárůstu počtu případů netypického zápalu plic v Turkmenistánu a vyzvala tamní úřady, aby jí v zemi umožnily zorganizovat nezávislé testy na koronavirus.

Nečinnost vlády v reakci na propad ekonomiky způsobený pandemií koronaviru v Turkmenistánu prohloubila již existující potravinovou krizi. V září to uvedly nevládní organizace Human Rights Watch (HRW) a Turkmenská iniciativa pro lidská práva (TIHR). Nedostatek potravin se v posledních měsících ještě zhoršil. Místní obyvatelé musí na cenově dostupné potraviny často hodiny čekat ve frontách.

Vláda Turkmenistánu podle HRW popírá existenci chudoby v zemi a nedokázala pomoci ekonomicky zranitelným skupinám, přestože během pandemie vzrostla nezaměstnanost. Vzhledem k tomu, že oficiálně neexistuje žádná strategie pro poskytování ekonomické nebo sociální pomoci, omezení přístupu lidí k cenově dostupným potravinám znamená, že vláda neplní své mezinárodní závazky, podle nichž má v zemi zajistit odpovídající životní úroveň, píše HRW.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované