Hlavní obsah

Praha zcela pohořela v boji s Airbnb a spol. Firmy se jí prakticky vysmály

Foto: Smartmockups, Seznam Zprávy

Z osmnácti platforem Praze vyhověla jedna, navíc marginální. Ilustrační foto.

Reklama

21. 2. 13:27

Praha nezvládá regulovat služby krátkodobých pronájmů, jako je Airbnb. Město chtělo na základě nového zákona vědět, kolik lidí se přes ně ubytovává. Platformy výzvu ale ignorovaly, nebo se vymluvily. Radní proto vzhlíží k EU.

Článek

Ignorace nebo výmluvy. Platformy poskytující krátkodobé pronájmy se z velké části rozhodly neposkytnout hlavnímu městu informace o svém podnikání, navzdory tomu, že jim to nařizuje zákon. Praha chtěla například informace o tom, kolik bytů a kde se pronajímá, kolik lidí se ubytovalo nebo kolik si za určité období platformy účtovaly. Z osmnácti oslovených společností vyhověla jen jediná. Na věci nic nezměnila ani nová legislativa a pražští radní jsou bezradní.

„Bohužel, po dvouletých zkušenostech s touto problematikou jsem něco podobného očekávala, protože i při jednání s online platformami, např. s Airbnb, byla zřejmá neochota poskytovat součinnost a informace, které jsou nutné pro vymáhání dodržování povinností podle zákona,“ říká pražská radní pro legislativu a podporu bydlení Hana Kordová Marvanová (STAN / Spojené síly).

Už v loňském roce parlament přijal novelu zákona, která stanovuje povinnosti pro online platformy ubytovacích služeb. Hned potom začaly pražské městské části platformám rozesílat výzvy a požadovaly od nich uvedené informace. Měly jeden cíl – následně u poskytovatelů ubytování vymáhat dodržování zákonů.

Výsledek: 7 nereagovalo, 10 neposkytlo informace

Zprostředkovatelům služeb, tedy i platformám, které zprostředkovávají krátkodobé ubytovací služby, novela zákona ukládá povinnost sdělit na základě výzvy obecním živnostenským úřadům informace týkající se počtu uzavřených smluv, celkové ceny za tyto služby za určité období, adres míst, na kterých jsou služby poskytovány, a označení poskytovatelů služeb, a to do 30 dnů od doručení výzvy.

Živnostenské odbory městských částí rozeslaly výzvy celkem 18 platformám, z nichž 8 má registraci v Česku a zbývající mají sídlo v zahraničí, z toho čtyři mimo Evropskou unii.

Výsledek byl ovšem více než tristní, tvrdí Kordová Marvanová. Prvním problémem bylo vůbec dohledat doručovací adresy. Sedm subjektů vůbec nereagovalo, od dalších 11 subjektů reakce dorazily, ale pouze jediný poskytl požadované informace, přičemž nešlo o některou z významných online platforem.

Nejčastější důvod odmítnutí poskytnutí informací byl odkaz na obecné nařízení GDPR. Tento důvod ale podle hlavního města nemá oporu v žádném právním předpisu.

Ať pomůže Evropská unie

Podle radní Kordové Marvanové zbývá jediná možnost, jak platformy přimět poskytnout požadované informace. Tím je zavedení celoevropských pravidel na úrovni Evropské unie. To by podle ní umožnilo po platformách, jako je Airbnb nebo Booking.com, vymáhat dodržování povinností. Obecní živnostenské odbory mohou podle Kordové Marvanové využít i další nástroje, ale bez nadnárodních pravidel to bude i tak obtížné.

Praha chce kromě vymáhání dodržování povinnosti poskytovatelů krátkodobých ubytovacích služeb prosadit také změny, které obcím umožní regulovat tuto podnikatelskou činnost.

V Poslanecké sněmovně čeká na projednání novela živnostenského zákona, kterou schválilo pražské zastupitelstvo už v loňském roce.

Město kromě jiného také aktuálně zpracovává právní analýzu, která se týká stávajících stavebních předpisů. Pokud bude majitel bytové jednotky dlouhodobě využívat celý být ke krátkodobému pronájmu, bude nutné požádat o rekolaudaci bytu, tvrdí Kordová Marvanová.

„Všechna tato opatření směřují k tomu, abychom byli připraveni na dobu po skončení pandemie, byli schopni vymáhat dodržování zákonných povinností, dokázali řešit stížnosti místních občanů a zabránili nežádoucímu vylidňování centra města,“ řekla na závěr radní Hana Kordová Marvanová.

Zájem o krátkodobé nájmy se propadl o 45 procent

Počet bytů ke krátkodobému nájmu, zejména typu Airbnb, na pražském trhu od března do konce loňského roku klesl o 45 procent na 6216. Vyplývá to z údajů společnosti AirDNA. Počet je nejnižší za poslední tři roky, odkdy data eviduje. Podle odborníků v oblasti realit je právě pokles bytových jednotek určených ke krátkodobému ubytování důvod, proč v centru Prahy klesly ceny nájmů o 20 až 40 procent.

V pondělí 1. března uplyne rok od prvního oficiálně zjištěného případu koronaviru v Česku. Následně zaváděná opatření proti jeho šíření prakticky zastavila příjezdy zahraničních turistů. Ti zejména v Praze hojně využívali krátkodobé pronájmy typu Airbnb. Po určitém uvolnění v letních měsících přišla na podzim nová vlna zpřísňování.

Platformy krátkodobého ubytování čelí nejen v ČR kritice z různých důvodů, nejčastějšími argumenty pražských kritiků jsou negativní vliv na dostupnost bydlení v metropoli a fakt, že si na chování hostů bytů mnohdy stěžují stálí obyvatelé domů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené