Hlavní obsah

Pravda o Ransdorfovi. Policie má důkazy, že naletěl na padělané dokumenty

Foto: Profimedia, Profimedia.cz

Miloslav Ransdorf.

21. 1. 13:32

Skončil příběh muže, který podvedl řadu lidí, mezi nimi i bývalého europoslance za KSČM Miloslava Ransdorfa.

Článek

Téměř čtyři roky po smrti někdejšího komunistického europoslance Miloslava Ransdorfa přišla policie s novými důkazy o jedné z největších afér, do nichž se politik zapletl.

Při vyšetřování Vladimíra Huňka, který Ransdorfa v roce 2015 zlákal ke spolupráci na získání pohádkového dědictví nedobytně uloženého ve švýcarské bance, totiž detektivové potvrdili, že tento muž předkládal úřadům a lidem, jež získal ke spolupráci, padělané dokumenty.

I jimi mimo jiné Huněk přesvědčil i Ransdorfa, aby se v roce 2015 vydal pro zmíněné dědictví do Švýcarska. Tam však byl europoslanec místo úspěchu zatčen a strávil 47 hodin ve švýcarské vazbě.

Huňkovo trestní stíhání sice berounská žalobkyně Ivona Berková na konci minulého roku zastavila, protože obviněný loni v létě zemřel, avšak ještě předtím si nechali vyšetřovatelé ověřit pravost jím předkládaných dokumentů a dokladů v Rakousku a Švýcarsku.

„Bylo zjištěno, že některé předložené listiny odpovídají skutečným listinám, avšak některé z listin a dokladů jsou upravené a některé zcela padělané, a to zejména dopisy, písemnosti a výpisy z bankovního účtu u banky a dopis ze Spolkového úřadu pro migraci ve Švýcarsku,“ uvedla státní zástupkyně Ivona Berková.

Policie navíc zjistila, že Huněk překládal také upravený křestní list a padělaný byl rovněž jeho vysokoškolský diplom, díky němuž si Vladimír Huněk ke svému jménu psal tituly PhDr. a Ing.

Navíc čeští vyšetřovatelé zjistili, že z podvodu podezřívají Huňka i švýcarské úřady. A to kvůli tomu, že i jim předkládal různě upravené nebo zfalšované písemnosti.

Kvůli podezření z podvodu vyšetřovala policie Vladimíra Huňka hned v několika případech.

Z dokumentu, který Seznam Zprávy získaly, plyne, že při výslechu sice odmítl vypovídat, ale policie má svědectví řady lidí o tom, jak se je pokusil podvést.

Dva případy přitom dospěly do fáze, že policisté i detailněji zadokumentovali a zjistili, že Huněk chtěl po poškozených, jimž se představoval pod přezdívkou, vylákat 79 tisíc eur (asi 2,26 milionu korun).

Jedna z poškozených žen pak například uvedla, že Huněk se švýcarským dědictvím hojně operoval.

Svědkyně policii řekla, že se snažil nejprve získat peníze od jejích kamarádek, po kterých chtěl půjčku asi 500 tisíc korun, a s ní si pak dal schůzku v listopadu 2015 v Praze. A právě zde Huněk ženě podle jejích slov řekl, že je velmi bohatý člověk, neboť má dědictví ve Švýcarsku, ze kterého chce koupit ranč a pozemky a chce dělat charitu pro postižené děti.

Dále svědkyni tvrdil, že potřebuje 60 tisíc eur (asi 1,7 milionu korun), aby mohl doplatit daň z příjmů, a poté mu banka ve Švýcarsku jeho účet odblokuje.

Jenže žena si později dokumenty od Huňka prostudovala a nakonec dospěla k závěru, že jde o podvod, a žádné peníze mu nepůjčila.

Podobný příběh podle výpovědí svědků zkoušel Huněk i na další čtyři lidi. Všem vyprávěl o svém pohádkovém dědictví v hodnotě 350 milionů eur, které získal po příbuzných z čokoládovny v Brazílii.

Poškozeným se však Huněk nepřestavoval pod pravým jménem. Někteří proto z podvodu vyvázli jen těsně – když jim před podpisem smlouvy o půjčce poskytl své skutečné osobní údaje, zjistili, že jde o jméno, o němž se psalo v souvislosti s podvody. Nakonec mu proto žádné peníze nedali a obrátili se i na policii.

Reklama

Doporučené