Hlavní obsah

Přijde Andrej Babiš o svěřenské fondy? Návod, jak je zrušit, má jedno úskalí

Foto: Profimedia.cz

Žaloby, které usilují o faktické zrušení Babišových svěřenských fondů, podal už v říjnu senátor Lukáš Wagenknecht.

Reklama

15. 12. 2019 16:05

V Česku už existuje případ, kdy soud zneplatnil převod majetku do svěřenského fondu.

Článek

Pro Andreje Babiše a Agrofert by to byl zásah. Auditoři Evropské komise, kteří v konečné zprávě podrobně rozebrali Babišův střet zájmů, dospěli také k závěru, že založení svěřenských fondů mohlo být od počátku neplatné. Premiér by se tím bez jakýchkoli pochybností ocitl mimo zákon a jeho firmy natvrdo bez dotací. První žaloby proti Babišovým fondům už jsou na soudech, jejich „vygumování“ ale není vůbec snadné.

Podle názoru auditorů Evropské komise převedl Andrej Babiš své firmy do svěřenských fondů jen proto, aby formálně vyhověl zákonu o střetu zájmů. Ve skutečnosti však přes fondy dál Agrofert ovládal a v konfliktu zájmů tak zůstal.

V „alternativním“ zdůvodnění, kterým doplnili argumenty o porušování zákona o střetu zájmů premiérem, se autoři zprávy odvolávají na vybrané pasáže z českého občanského zákoníku. Podle těchto paragrafů je neplatné každé jednání, které odporuje dobrým mravům nebo zákonu. Soud pak může o neplatnosti takového jednání rozhodnout i kvůli narušení veřejného pořádku.

V případě Babišových fondů pak auditní zpráva tvrdí, že převod majetku se udál v rozporu s dobrými mravy i veřejným pořádkem. Podle analýzy dal Babiš přednost svému soukromému prospěchu před veřejným zájmem, který mu přikazoval, aby se úplně vzdal kontroly nad podnikáním.

Co by se stalo, kdyby soud prohlásil založení fondů za neplatné? „Znamenalo by to de facto, že majetek nebyl vyčleněn pod správu fondů, a tudíž by se vlastníkem majetku stal opět Andrej Babiš,“ popisuje Marek Nechvátal ze společnosti Moravia Trust, která se zabývá zakládáním a správou svěřenských fondů.

Co říká občanský zákoník o neplatném jednání

§ 580

Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

§ 588

Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

Pokud bruselští úředníci chtěli dát návod, jak problém s Babišovým střetem zájmů rázně vyřešit, nastavili laťku hodně vysoko. V Česku se jednak zatím nestalo, aby soud svěřenský fond zrušil tím, že označil jeho vznik za neplatný. U Babišových fondů je pak problém, že nemá kdo podat žalobu.

Jednoduše vyjádřeno, nikomu mimo lidi zapojené do fondu není nic do toho, co se děje uvnitř soukromé organizace. „Neseženete nikoho, kdo by mohl mít aktivní legitimaci,“ řekl pro Seznam Zprávy jeden z tuzemských expertů na svěřenské fondy Luboš Tichý, který vede Centrum právní komparatistiky na Právnické fakultě UK. Podle něj by se v tomto případě mohla uplatnit snad jen žaloba ve veřejném zájmu, kterou však český právní řád neumožňuje.

Ze stejného důvodu od žaloby upustila také organizace Transparency International, která na Babišův střet zájmů upozornila Evropskou komisi. „Z procesního hlediska je skoro nemožné dosáhnout toho, aby se takovou žalobou soud zabýval,” myslí si Jan Dupák, právník Transparency International.

První pokus o soudní zrušení Babišových svěřenských fondů se už nicméně rozběhl. Od října leží na soudech žaloby, které podal senátor za Piráty Lukáš Wagenknecht, někdejší Babišův první náměstek na Ministerstvu financí a nyní jeho ostrý kritik. V obou případech požaduje, aby soud označil založení fondu za neplatné.

V některých argumentech jde Wagenknecht ještě dál než právníci Evropské komise. Zákon sice dovoluje, aby tentýž člověk figuroval ve svěřenském fondu jako zakladatel i obmyšlený (ten, komu plynou z hospodaření fondu výhody), senátor však upozorňuje na omezení, podle něhož nikdo nesmí jmenovat obmyšleného pro vlastní zisk. Právě to podle něj Babiš udělal, když instaloval do této funkce sebe.

O Wagenknechtových žalobách budou v první instanci rozhodovat dva různé okresní soudy ve Vsetíně a na Praze 8. Senátor totiž žaloby podal podle doručovacích adres fondů, což jsou bydliště správců fondů – šéfa Agrofertu Zbyňka Průši a právníka skupiny Alexeje Bílka. Ani jeden ze soudů zatím nevypsal první jednání.

Projděte si předběžnou verzi auditu Evropské komise v exkluzivním českém překladu:

V Česku už existuje případ, kdy soud právoplatně zneplatnil převod majetku do svěřenského fondu. Šlo však o specifickou situaci. Zadlužená žena převedla majetky do svěřenského fondu v době, kdy už proti ní běžela exekuce. Krajský soud v Českých Budějovicích se v květnu 2017 usnesl, že chtěla se svým majetkem dál disponovat a převod majetku do fondu zneplatnil a postavil se na stranu insolvenčního správce. Vrchní soud pak loni v dubnu rozhodnutí potvrdil.

Občanský zákoník také počítá s možností „úředního“ zrušení svěřenského fondu, a to tehdy, je-li „nemožné nebo obtížně dosažitelné“ dosažení jeho účelu, zejména kvůli neznámým nebo nepředvídatelným okolnostem. To však u Babiše nepřipadá v úvahu. Hlavními účely jeho fondů jsou jednoduché a zřejmé – správa vložených akcií a ochrana premiérových zájmů.

S přispěním Vojtěcha Blažka

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené