Hlavní obsah

Jak velký je COVID-19 zabiják? Tady jsou důvody, proč se číslo mění

Foto: Profimedia.cz

Určit co nejpřesněji míru smrtnosti nákazy koronavirem je obtížné.

7. 3. 18:55

Vědci po celém světě se snaží určit míru smrtnosti, tedy procento lidí, kteří po nákaze koronavirem zemřou. Číslo se ovšem mění téměř každý den. Proč je tak obtížné přesně určit, jak je COVID-19 smrtící?

Článek

Krátce poté, co se nový typ koronaviru začal šířit světem, uváděly oficiální statistiky jeho smrtost 2 %. Tedy, že zabije dvě procenta těch, kteří se COVID-19 nakazí.

Tento údaj byl stabilní do 24. února, kdy proběhla rozsáhlá studie na základě dat 45 tisíc čínských pacientů. Ta doložila smrtnost na úrovni 2,3 %.

Jenže počty nakažených se stále mění, rostou. A s tím i počet těch, kteří COVID-19 nezvládnou. A tak se čísla znovu začala měnit.

Proto je možné, že o pár dní později – 28. února – další studie, která sledovala 1100 čínských pacientů, odhadovala smrtnost na 1,4 %.

A o další čtyři dny později Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila smrtnost 3,4 %.

Proč se čísla mění tak rychle?

„Je obtížné určit smrtnost této nákazy, dokud takzvaně nesedne prach,“ uvedl pro list Los Angeles Times epidemiolog George Rutherford, který je expertem na infekční choroby při Kalifornské univerzitě v San Franciscu. „Není to typ statistiky, která by se dala sledovat průběžně. Ale já to také dělám, stejně jako všichni ostatní,“ přiznal Rutherford.

Sám odhaduje, že po uklidnění situace bude výsledná smrtnost mezi 1 a 2 %.

Nejasnosti panují zejména kolem přesného čísla nakažených osob koronavirem. Poslední počet pacientů přesahuje 100 000 osob po celém světě. Čísla ale budou pravděpodobně mnohem vyšší.

Vědci se totiž domnívají, že velké množství nakažených z nejrůznějších důvodů lékařskou pomoc nevyhledají. Může to být způsobeno jak mírnými příznaky, tak nedostupností lékařské péče v dané oblasti. Tito lidé tak nejsou započítáváni do statistik, tedy ani do statistiky smrtnosti.

Co je smrtnost?

Smrtnost neboli letalita je demografický ukazatel udávající podíl zemřelých ze skupiny zasažené určitým jevem, například chorobou nebo dopravní nehodou.

Smrtnost je vedle úmrtnosti (mortalita) druhým statistickým údajem popisujícím pravděpodobnost úmrtí. Zatímco úmrtnost je ale vztažena k celkové populaci, smrtnost pouze k vybrané podmnožině.

Např. úmrtnost při srážce chodce s rychlovlakem je velmi nízká, neboť k ní dochází velmi zřídka, ale smrtnost se blíží 100 %, neboť tuto srážku téměř žádný chodec nepřežije.

Více testů - větší klid

Smrtnost se může změnit v případě výrazného rozšíření nákazy. V čínské provincii Chu-pej, kde nákaza propukla, se podle vědců pohybovala na úrovni 2,9 %. Ve zbytku Číny to bylo jen 0,4 %.

I to může mít – opět – více důvodů.

Je možné, že zbytek čínských provincií teprve počítá oběti nákazy, takže se čísla mohou v budoucnu zvyšovat. Možná je ale také vyšší informovanost obyvatel zbytku Číny, kteří se na virus stihli připravit.

Různé úrovně smrtnosti hlásí také ostatní země. V Jižní Koreji, která má po Číně nejvíce nakažených osob, je míra smrtnosti 0,7 %. Vysoká čísla nakažených jsou pravděpodobně způsobena velkým množstvím testovaných osob.

„Díky testování velkého množství lidí byli v Koreji schopni najít tolik případů nákazy. Zjistili tak, že je nákaza sice všude, ale nezabíjí tolik lidí,“ uvedl pro Los Angeles Times lékař a lektor na Harvardské univerzitě Jeremy Faust. „Čím více se testuje, tím jsou čísla přesnější,“ dodal.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené