Hlavní obsah

Proč nejsou dálniční známky na jeden den? Ani e-viněty takové nebudou

Foto: Profimedia, Profimedia.cz

Česko má i elektronické dálniční známky s platností na 10, 30 a 365 dnů. Žádná změna se zatím nechystá.

Reklama

3. 12. 2020 21:03
aktualizováno • 6. 12. 2020 17:43

Část řidičů volá po zavedení elektronických známek i s kratší platností, než je 10denní, podle úředníků by ale cena o moc nižší nebyla. V Bulharsku mají levnější víkendové známky, v Maďarsku zase regionální.

Článek

Spuštění prodeje českých elektronických dálničních známek stále provázejí některé technické problémy.

Systém už sice nemá dlouhodobé výpadky jako v úterý, kdy startoval, ale zkušenosti uživatelů prezentované na sociálních sítích dokládají, že se nadále objevují některá chybová hlášení. Stejně tak vyvstávají problémy třeba s ověřením platnosti známky.

Motoristé si ale nestěžují jen na tyto technické potíže. Mnozí se už od spuštění podivují nad tím, proč vedle 10denní, 30denní a 365denní známky není v nabídce i jednodenní viněta. A to pro řidiče, kteří vjíždějí na dálnici jen výjimečně.

„Stát přece ztratil tu trapnou výmluvu, že by distribuce těchto známek stála více, než je jejich cena. Proč mám kvůli jednodennímu sobotnímu výletu kupovat desetidenní známku? To radši pojedu po vedlejších cestách,“ napsal redakci Stanislav Kadlec z Mirošova. Myslí si, že stát touto politikou lidi od jízdy po dálnici odrazuje, přičemž žádoucí by byla spíše opačná motivace.

Ministerstvo dopravy ovšem takto krátkodobé známky nemá v plánu. Minimálně pro příští rok. Z vyjádření tiskového odboru ale také vyplývá, že debata na toto téma proběhla.

„V rámci posuzování možnosti zavedení jednodenních dálničních známek jsme na ministerstvu dospěli k závěru, že by to bylo neefektivní a pro samotné řidiče ekonomicky nevýhodné. Cena by se totiž musela přibližovat současné výši desetidenního kuponu,“ uvedl mluvčí ministerstva Tomáš Lukašík. Desetidenní e-známka stojí 310 korun.

Mluvčí též poukazuje i na situaci v dalších evropských zemích, kde je systém dálničních známek zaveden (ať v papírové, či v elektronické formě). Ani v nich totiž jednodenní známky neexistují.

Platit za jednotlivou jízdu lze tak jen tam, kde mají systém klasických mýtnic (státy jižní Evropy, ale také třeba vybrané dálnice v Polsku).

Víkendové v Bulharsku, župní v Maďarsku

Většina okolních států má obdobné spektrum známek, jaké nabízí Česko. Také ceny jsou v zásadě srovnatelné. Nicméně v nabídkách členských zemí EU lze najít i některé speciální kupony.

Třeba v Maďarsku, kde mají elektronické známky už od roku 2013, existuje vedle klasické roční známky i roční známka s platností pro jednu konkrétní župu. Její cena je výrazně nižší, přesně 5000 forintů (asi 370 korun). To je na úrovni celomaďarské měsíční známky.

Nejblíže žádané praxi je asi Bulharsko, které má speciální víkendovou e-vinětu. Stojí 10 leva (135 korun). Pro srovnání klasickou roční známku mají Bulhaři desetkrát dražší.

Rýžování na turistech ve Slovinsku

„Zavést jednodenní dálniční známku by určitě nebyl technický problém. Ten důvod, proč to tak není, je nepochybně ekonomický,“ podotýká Václav Jirovský, expert z Ústavu bezpečnostních technologií a inženýrství Fakulty dopravní ČVUT.

Také Pavel Švagr, bývalý ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury, mluví o tom, že do debat o délce platnosti kuponů a jejich ceny se vždy promítala jen ekonomika, ale také politika. Bylo to tak i v éře papírových známek, kterou ve fondu pamatuje (2000 až 2007).

„Každý stát si to nastavuje trochu jinak. Kdybych já do toho dnes mohl ještě mluvit, tak bych ale také jednodenní známky nezaváděl. I když jde o elektronickou známku, je to stejně vždy spojené s nějakou administrací a kontrolou. Ta cena by určitě nebyla úplně nízká a je otázkou, komu by se to vyplatilo,“ podotýká exředitel SFDI Švagr, který dnes vede Správu státních hmotných rezerv.

Když se mluví o ekonomickém podtextu, často je i odborníky připomínána praxe Slovinska, kde mají dosud nalepovací známky, ale též se chystají zavést elektronické. Slovinci totiž mají známku s nejkratší platností, jen 7denní, nikoliv tedy 10denní, jak to bývá běžné. A navíc za relativně vysokou cenu 15 eur, tedy asi 400 korun (pro srovnání Rakousko s delší dálniční sítí má desetidenní za 9,40 eura).

V praxi to znamená, že Češi, kteří jedou v létě na dovolenou do Chorvatska, si běžně musí slovinskou známku koupit dvakrát. Jednou při cestě na jih a podruhé při návratu. Přitom jde o relativně krátký úsek, což mnohé dovolenkáře svádí ke zlostným reakcím a objíždění po „okreskách“.

Slovinsko se tak v očích řady turistů touto formou ekonomicky přiživuje na chorvatském turistickém ruchu. Ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se zaběhlá praxe měla změnit.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované