Hlavní obsah

Proč se znovu otevírá smrt Jana Masaryka? S tělem po dopadu někdo hýbal

Podivnému úmrtí Jana Masaryka se věnoval i pořad Záhady Josefa Klímy letos v květnu. Tehdy jsme zmapovali, že podezřelých úmrtí kolem ministra bylo na dvacet. Pořad vám nyní znovu předkládáme. (Video: Seznam.cz)

30. 10. 14:00

Policie bude znovu, už popáté, vyšetřovat události z 10. března 1948. Z dosud posledního závěru Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu z roku 2003 vyplynulo, že Masaryk byl zavražděn. Ale: Že není šance vypátrat pachatele.

Článek

Státní zástupce Michal Muravský nechal minulý týden znovu otevřít vyšetřování smrti Jana Masaryka. Ve středu o tom informoval deník Právo s tím, že důvodem je nedávno objevený zvukový záznam z roku 1968, na který zhruba před měsícem upozornila publicistka Václava Jandečková.

Na pásce je výpověď policisty, který dorazil jako první na místo činu po objevení těla Jana Masarykova.

Tehdejší ministr zahraničí byl nalezen mrtvý pod oknem koupelny svého bytu v Černínském paláci na pražských Hradčanech.

Policista Vilibald Hofmann na amatérském záznamu popisuje, že známé fotografie mrtvého těla Jana Masaryka na dvoře Černínského paláce neodpovídají poloze, v jaké ho Hofmann objevil.

„To není původní snímek, to už je nebožtík upravený k fotografování,“ říká na nahrávce již zesnulý policista.

O příčinách smrti Jana Masaryka nemají historici dodnes jasno. Právě poloha těla je jednou z často zmiňovaných stop, které poukazují na cizí zavinění.

Foto: Centrum pro dokumentaci totalitních režimů

Známá, i když stále šokující fotografie zřejmě naaranžovaného těla ministra Masaryka. Snímek publikujeme proto, že právě poloha těla je jednou z příčin opětovného vyšetřování.

Tělo Masaryka bylo nalezeno 10. března 1948. Ve vypjaté době krátce po únorovém převratu policie vyšetřování ukončila s tím, že šlo o sebevraždu.

Později se vyšetřovatelé k případu vrátili v letech 1968–1969, 1993–1996 a 2001–2003.

Závěry jednotlivých vyšetřování se od původní zprávy značně liší: Od nezaviněného pádu při kouření na parapetu okna, přes pokus o útěk před útočníky po římse na zdi, až po vyhození Masarykova živého či mrtvého těla z okna.

Dosud poslední přezkum vyšetřování vedl k závěru, že Jan Masaryk byl zavražděn neznámým pachatelem.

Podle novináře a spisovatele Pavla Kosatíka, který o Janu Masarykovi napsal široce respektovanou knihu, je složité najít po tolika letech pravdu.

„Smrt Jana Masaryka je událost, na kterou má spousta lidí názor. A to je špatně, protože názor v tomto případě nestačí,“ říká Kosatík. „Je to tak proto, že bylo zpackané hned úvodní vyšetřování na místě 10. března 1948. Vlivem nejrůznějších okolností tam pracovaly dvě skupiny vyšetřovatelů. Jednak klasičtí apolitičtí kriminalisté, kteří provedli základní kriminalistické úkony, ale byli velice rychle odvolaní. Místo nich nastoupili lidé z nového komunistického režimu, kteří to neuměli,“ vysvětluje.

„Navíc řada původně získaných důkazů byla postupem času skartována. Někteří lidé v tom vidí nejrůznější záměry, ale většinou se to dělo na základě nepořádku nebo dokonce běžných skartačních pravidel,“ dodává Kosatík.

Kriminalistům chybí základní fakta, o která by vyšetřování opřeli. Ani autor knihy o Janu Masarykovi se proto nechce jednoznačně přiklonit k jedné z mnoha variant.

„Vyloučit se nedá nic. Jan Masaryk měl tolik důvodů k sebevraždě, kolik si jen umíme představit. Jeho politická kariéra byla u konce. Byl členem delegace, která v roce 1947 přijala Stalinův diktát na odmítnutí Marschallova plánu, tím se dostal do totálního rozporu s vůlí svého otce. I v mnoha jiných veřejných projevech se ukazovalo, že zdaleka není tak lidsky silný, jak by nositeli Masarykova jména náleželo.“

V minulosti se mluvilo o podílu agentů KGB, vzhledem k předchozímu únorovému převratu ale padá podezření i na domácí komunisty.

„Smrt Jana Masaryka byla pro československé komunisty neštěstím,“ říká Kosatík. „Potřebovali ho, měli s ním domluveno, že bude ve vládě. Mít Masaryka ve vládě, to bylo pro Klementa Gottwalda absolutní terno. Ten den, kdy Masaryk zemřel, se dohodli, že budou společně vládnout. Tím se samozřejmě nevylučují teorie, že ho zabili komunisté z KGB, nebo že se prostě někdo vymkl kontrole.“

Spisovatel také odmítá, že by českoslovenští komunisté chtěli Masaryka zavraždit kvůli jeho údajné plánované emigraci.

„To je teorie jeho tehdejší přítelkyně Marcii Davenportové. Je to teorie, kterou ale nikdo nedokládá, je to jeden z mýtů, které jsou s Masarykovou smrtí spojené.“

Pitevní protokol vystavený k případu Masaryk.

Lidí, kteří se k tehdejšímu ministrovi zahraničí mohli nepozorovaně dostat, bylo překvapivě hodně.

„Dnes už víme, že Černínský palác, který vypadá téměř jako pevnost, byl z hlediska přístupových cest takovým řešetem,“ popisuje Kosatík. „Když se v roce 1968 provádělo možná nejdůkladnější vyšetřování, tak se zjistilo, že do toho domu vedlo tolik vstupních nehlídaných cest, že třeba malý desetiletý kluk, syn místního strážce, se do toho domu přes různé sklepy a chodby dostal, kdykoliv chtěl. Jsou možné i takové varianty, že nějaký osobní nepřítel z apolitických důvodů na Jana Masaryka mohl být naštvaný a přišel si to s ním vyřídit. Nedá se vyloučit vůbec nic.“

Zvukový záznam, který teď odstartoval nové vyšetřování, údajně vznikl v kuchyni v Karviné v roce 1968. Poprvé jej zveřejnil Český rozhlas, jemuž pásku předal manžel Hofmannovy sestřenice Jindřich Grulich.

Spíše než tato amatérská nahrávka by k objasnění Masarykovy smrti pomohl přístup k ruským archivům. Ty ale pro české badatele zůstávají prakticky nepřístupné. Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů, Historického ústavu Akademie věd a dalších institucí proto už delší dobu žádají o zpřístupnění archivu ruských bezpečnostních služeb.

Doporučené