Hlavní obsah

Proč stát vyřadil Číňany, a Rusy ne? Dukovany v otázkách a odpovědích

Foto: Shutterstock.com

Spor o Dukovany může sehrát klíčovou roli i při sestavování příští vlády (ilustrační foto).

Reklama

29. 3. 10:59

Proč stát u projektu dostavby Dukovan rovnou vyřadil Číňany, ale stejně „problematické“ Rusy osloví? Proč jsou Dukovany hrozbou? Kdo tahá za nitky? Stihne Česko dostavět Dukovany včas? A jakou má k jádru alternativu?

Článek

Jen málokteré téma umí v české politice „překřičet“ bolestivou pandemickou krizi. V posledních dnech se jím stal zmatek ohledně tendru na rozšíření jaderné elektrárny v Dukovanech – konkrétně spor o to, zda vláda tendr fakticky zahájila a vpustila do něj i Rusy.

Proti jejich účasti vystupují české tajné služby i opozice – mají obavu z posílení východní vlivu na českém území.

O Dukovany svádí česká politická scéna už od podzimu tuhou taktickou válku. Záchytné body pro „diváky“ jsou následující: za účast Rusů lobbuje prezident Miloš Zeman, proti jednoznačně stojí demokratická opozice – tedy Piráti a STAN a koalice Spolu, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Klíčový muž, premiér Andrej Babiš, se v celé operaci snaží být neviditelný. Politicky citlivé kroky přehrává na ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (nestr. za ANO).

Jak ukazuje analýza Seznam Zpráv v podobě otázek a odpovědí, spor o Dukovany může sehrát klíčovou roli i při sestavování příští vlády.

V pondělí odpoledne má tendr „na stole“ vláda, už dopoledne o něm jednala Bezpečnostní rada státu. „Našli jsme absolutní shodu, přijaté usnesení bylo přijato jednomyslně,“ řekl po jednání pro ČTK Havlíček. Podle něj se tak shodli na stejném postupu i členové za koaliční ČSSD nebo zástupci bezpečnostních složek.

Podobu usnesení Havlíček nekonkretizoval, protože je zatím vedeno ve vyhrazeném režimu pro vládu. Ta by ho měla představit po svém dnešním jednání.

Vypsala vláda Andreje Babiše tendr na rozšíření Dukovan?

Fakticky nikoli. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček oznámil, že osloví čtyři zájemce o výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech, včetně ruského státního Rosatomu, s dotazy, jak budou naplňovat bezpečnostní požadavky české strany. Odpovědi Praha očekává až v listopadu. Tendr samotný má tak ČEZ vypsat až na základě rozhodnutí a parametrů stanovených příští vládou, která vzejde z letošních říjnových voleb.

Coby součást předkvalifikace čili hodnocení dodavatelů a jejich souladu s bezpečnostními kritérii chápe prý stávající fázi Rosatom. „Vnímáme to jako přípravnou fázi, která předchází oficiálnímu vyhlášení tendru. Je to běžná světová praxe, která se používá ve většině tendrů po celém světě,“ uvedla pro Seznam Zprávy Zuzana Sommerová z Essential Communication, mediálního zastoupení Rosatomu v ČR.

Proč opozice vystupuje proti předběžnému oslovení Rusů?

Významná část opozice, tedy Piráti, STAN, ODS, TOP 09, KDU-ČSL, nechce Rusy v dukovanském tendru, pokud bude po volbách vládnout. Jen SPD je proti vyloučení Rusů. V tuto chvíli tak běží důležitá politická debata, zda vláda Andreje Babiše otevřela Rusům dveře do Dukovan a případně jak doširoka. Například zda toto „obeslání“ může položit základy nároku oslovených na účast v „ostrém“ tendru, až – a pokud – se spustí. A to například na základě finančních nákladů, které společnosti budou mít s vypracováním požadovaných „dotazníků“. Černým scénářem by údajně mohly být arbitráže, pokud by příští vláda tendr vypsala a Rusy nepřizvala.

Sporným bodem také je, zda už samotný předběžný kontakt s Rosatomem není v rozporu s varováním českých tajných služeb. Ty se v souvislosti s tendrem obávají zvýšení nepřátelské špionážní činnosti ze strany domovských zemí nespojeneckých uchazečů. Bezpečnostní experti také popisují riziko úniku strategických informací o české bezpečnosti a strategických jaderných elektrárnách k těmto uchazečům.

Mohou se uchazečům o tendr dostat v této fázi do rukou citlivé informace?

ČEZ má na pokyn ministerstva průmyslu uchazečům zaslat jakýsi bezpečnostní dotazník, ale k tomu také detailní technické specifikace požadavků ČEZ a české vlády. Podle vyjádření ČEZ pro Seznam Zprávy se k uchazečům nedostanou žádné utajované informace. „Pro zpracování bezpečnostních požadavků budou uchazeči mít možnost seznámit se s předběžnou verzí poptávkové dokumentace,“ uvedl také mluvčí polostátní společnosti Ladislav Kříž. Samotnou zadávací dokumentaci tendru má mít podle vyjádření ČEZ „na stole“ ministerstvo průmyslu a obchodu. Počítá se s tím, že by její finální podobu měla schválit celá vláda.

Co bude obsahem „bezpečnostního dotazníku“?

ČEZ chce podle vyjádření pro Seznam Zprávy získat od uchazečů informace o struktuře potenciálních nabídek, tedy kdo je předpokládaný hlavní dodavatel, kdo hlavní subdodavatelé či jaké společnosti by mohly do projektu vstoupit v rámci konsorcia. „Dále pak chceme znát vlastnickou strukturu hlavního dodavatele a členů konsorcií, včetně finančních ukazatelů,“ uvedl Kříž z ČEZ. Dotazník má také zjistit terén v oblasti plnění požadavků z hlediska kybernetické bezpečnosti, požadavků na řídicí systémy z pohledu jaderné bezpečnosti, nezávislého servisu či kontroly kvality v celém dodavatelském řetězci.

Kdy se mají uchazeči obeslat?

To se podle vyjádření ČEZ ještě neví. Podoba této obsílky se má projednat v pondělí na Bezpečnostní radě státu, kde se potkává vláda se šéfy bezpečnostních složek. Bezpečnostní informační služba podle vyjádření na Twitteru předpokládá, že dotazníky připraví i vyhodnotí bezpečnostní skupina, ve které jsou zastoupeny všechny tři zpravodajské služby a další relevantní instituce. Stejná skupina dlouhodobě varuje, že „za jediný skutečně bezpečný postup pro zajištění bezpečnostních zájmů státu je neoslovit v tendru uchazeče identifikované ve vládních dokumentech jako rizikové“.

Kdo jsou uchazeči a jak vážný zájem mají o výstavbu jaderných bloků v Dukovanech?

O dukovanský tendr se aktivně zajímá francouzská EDF, ruský Rosatom a jihokorejská KHNP. Ve všech případech jde o státní firmy či dcery státních firem. Mezi zájemce patří i americko-kanadský Westinghouse. Po krachu tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín, v němž patřil Westinghouse k favoritům, si od projektu v Dukovanech ale drží odstup. Nová americká administrativa prezidenta Joea Bidena se zatím k jaderným tendrům ve střední Evropě nevyjádřila, před deseti lety Westinghouse ale americká diplomacie silně podporovala. Krátce před volbami exprezident Donald Trump sliboval americké angažmá v jádru Polákům, konkrétní projekty a závazky se ale nestihly podepsat. Vyloučená není možnost spojení Jihokorejců a Westinghousu. Spíše než o klasické konkurenty jde totiž o smluvně provázané partnery.

Proč má ČEZ oslovit ruského uchazeče, ale nikoli čínského uchazeče?

Původně se mluvilo o tom, že stavět v Dukovanech chtějí i Číňané, konkrétně společnost CGN. ČEZ ale čínskou CGN nakonec na pokyn vlády do tendru pozvat nemá. Vyloučení Číňanů a pokračování v dialogu s Rusy je zarážející, protože české tajné služby varují v souvislosti s Dukovany proti ruské i čínské hrozbě celkem rovnoměrně. Že Čína je ze hry, bylo jasné po posledním jednání premiéra Andreje Babiše se šéfy politických stran, které proběhlo koncem února.

Vyřazení Číňanů tak vypadá jako vítězství opozice. Ale jde spíše o krok, který nikoho nebolí. I když se proti vyřazení z tendru ohradila čínská ambasáda v Praze, Čína podle zákulisních informací nebyla nikdy vážným zájemcem. „Aktivita potenciálního čínského dodavatele není v Česku ve srovnání s ostatními možnými uchazeči nejsilnější,“ uvedla loni v listopadu pro Seznam Zprávy Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Číňané – na rozdíl od Rusů – také nestaví v Evropě žádné jaderné projekty.

Chce Andrej Babiš Rusy v Dukovanech?

Svým lobbingem za přizvání Rusů do tendru se netají prezident Miloš Zeman. Postoj premiéra Andreje Babiše je ale trochu hádankou. Politicky citlivé věci v tendru nechává „odehrát“ ministra průmyslu Havlíčka. Těžko si představit, že by ministr-nestraník v Babišově stylu vládnutí, který připomíná spíše management, jednal na vlastní pěst. Babiš se Zemanem jsou spojenci na českém mocenském hřišti. Liší se však v geopolitických preferencích. Na jednoznačný řez, a to vynechání Rosatomu, Andrej Babiš ve stávající politické konstelaci podle všeho ani nemá dost sil. Jeho postavení závisí na spojenectví se Zemanem a jeho vláda v Poslanecké sněmovně potřebuje hlasy komunistů, kteří dlouhodobě postupují v souladu s ruskými zájmy v Česku. Pro ilustraci: s komunisty se Babiš v posledních týdnech přetahoval o tak zásadní hlasování, jako je rozpočet či vyhlášení nouzového stavu.

Ministr Havlíček dlouhodobě hájí širokou účast v tendru včetně Rusů, konkurence prý stlačí cenu zakázky. Ruský uchazeč se díky historickým vazbám z doby před rokem 1989 také může opřít o přímluvy části českého těžkého průmyslu. Zakázky na výstavbě dukovanských bloků ale slibují českým firmám všichni uchazeči. Proti účasti Rusů jednoznačně vystupuje ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), jeho další pokračování ve vládě je však nejisté – hlavně kvůli tlaku Zemana.

Mohou se Rusové zúčastnit v konsorciích s ostatními uchazeči?

Tuto otázku několik měsíců projednávala vláda s opozicí. K jednoznačnému závěru před aktuálním dukovanským tahem nedošlo. Možnost ruského angažmá v konsorciu s partnerem pocházejícím ze zemí NATO či EU je tak stále ve hře. Vyplývá to i z vyjádření ČEZ, který chce v bezpečnostním dotazníku znát strukturu nabídek a výslovně zmiňuje i možné členy konsorcií. Z hlediska bezpečnosti je ale klíčové, kdo bude dodávat jaderný ostrov. A těžko si lze představit, že by se Rosatom soutěže účastnil, dodávku tohoto „srdce“ elektrárny by ale přenechal svým partnerům.

Co bude s tendrem v Dukovanech po volbách?

Přesunutím na dobu po volbách aspiruje tendr na to, že se stane důležitým hybatelem povolebního vyjednávání o příští vládě. V těch má silné pravomoci prezident Zeman. Může mít tendenci režírovat sestavení vlády tak, aby vznikl kabinet nakloněný zájmům Hradu i ve věci dukovanského tendru. Odsun tendru na další vládu může ale resuscitovat koaliční potenciál hnutí ANO. Demokratická opozice zatím říká, že vládu s Babišem stavět nechce. Pokud by ale v nějaké povolební matematice koalice s Babišem byla jediným způsobem, jak zabránit vpuštění Rusů do zakázky, mohlo by to jejich odpor k hnutí ANO oslabit. Téma tendru v kontextu geopolitické orientace Česka může zaznívat i v předvolební kampani, hlavně od opozičních stran.

Je dostavba nové jaderné elektrárny do roku 2036 reálná?

Podle vládních proklamací je stále v plánu dostavba nového dukovanského bloku do roku 2036. Termín je ale už nereálný. Bylo snad možné ho dodržet, pokud by se dva roky starý harmonogram od počátku plnil – tak tomu ale není. Harmonogram dávno „ujíždí“, hlavním důvodem jsou právě politické rozpory ohledně bezpečnostních otázek i způsobu financování a nastavení celého projektu. Podle původních předpokladů měl být už loni schválen zákon zvaný „Lex Dukovany“, který stanoví mechanismus výkupu elektřiny z budoucího jaderného zdroje za garantovanou cenu. Norma ale leží ve Sněmovně, protože se politici hádají, mají-li se do ní zapracovat také bezpečnostní podmínky. Samotné výběrové řízení mělo být vypsáno už loni.

Pokud se vyhlášení tendru odloží až na dobu po listopadových volbách, těžko na něj dojde ještě letos. Navíc se dá čekat, že debata o vyloučení Rusů ze soutěže bude pokračovat minimálně do konce funkčního období prezidenta Miloše Zemana. Nejde ale jen o to, bude-li nový zdroj v Dukovanech hotový do roku 2036, nebo třeba se zpožděním o pár let později. Rapidně totiž klesají šance, že je stavba vůbec reálná.

Osud projektu závisí na tom, zda ho schválí Evropská komise. Hádky o bezpečnostní aspekty a podezření, že tendr má být zmanipulován ve prospěch Rusů, notifikaci zkomplikují, ne-li znemožní.

Co se stane, když dukovanský projekt zcela selže?

Na první pohled nic zásadního. Nejadernou cestou se vydává řada evropských států.

Česká energetika by se prostě musela spolehnout na jiný zdroj. V našich podmínkách je jedinou reálnou alternativou – při dodržení plánu na útlum uhlí do roku 2038 – plyn (obnovitelné zdroje při dnešní úrovni technologie nejsou schopny výrobu z uhlí v Česku plně nahradit).

Obě varianty – jádro i plyn – mají své výhody a nevýhody. K výhodám jádra patří dlouholetý levný provoz bezemisního zdroje. K nevýhodám se řadí dosud nevyřešená otázka „co s jaderným odpadem“, vyšší technickobezpečnostní riziko, obrovské investiční náklady a vysoké nároky na politickou shodu kolem projektu. Navíc se nedá počítat s tím, že by s financováním jádra Česku pomohly evropské rozvojové fondy.

Plynová cesta je v mnohém jednodušší: Plynové investice jsou levnější, elektrárny na plyn nepodléhají tak přísné regulaci a nebudí takové politické kontroverze. Na druhou stranu plyn není bezemisní, patří k fosilním palivům – byť je proti uhlí přinejmenším v místě spotřeby čistší. Už dnes je ale zřejmé, že pokud Evropa nezmění svou environmentální politiku, půjde jen o přechodné řešení.

Náklady na stavbu nové jaderky umíme alespoň přibližně odhadnout. Pohybovaly by se mezi 162 miliardami korun, jež slibuje vláda, a zhruba 300 miliardami korun, na což vycházejí jiné evropské jaderné projekty. Zatím ale nikdo nespočetl, kolik by Češi v cenách za elektřinu a teplo zaplatili v případě plynové cesty. Do budoucích cen elektřiny by se totiž promítlo nejen vybudování několika velkých plynových elektráren, ale také výstavba nezbytné infrastruktury. A dále cena plynu, která při rostoucí evropské spotřebě půjde nahoru.

Pravděpodobnost, že Česko postaví do poloviny 30. let nový jaderný zdroj v Dukovanech, kvůli politickým půtkám rapidně klesá. Žádný alternativní scénář ale zatím Babišova vláda nezačala chystat ani analyzovat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené