Hlavní obsah

V Královéhradeckém kraji zatím našlo práci téměř 3300 uprchlíků z Ukrajiny

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

V Královéhradeckém kraji zatím našlo práci téměř 3300 uprchlíků z Ukrajiny. Práci získali z velké části na různých pomocných pozicích. Uprchlíci z Ukrajiny našli práci například ve stavebnictví, zemědělství a ve službách.

Článek

Řada uprchlíků se však snaží o uznání vzdělání získaného na Ukrajině, aby mohli zastávat i odborné práce.

Podle dat úřadu práce v kraji ke konci července pracovalo 3251 uprchlíků z Ukrajiny, kteří byli pod takzvanou dočasnou ochranou. Proti konci června se jejich počet zvýšil o 162. „Řada zaměstnavatelů lidmi z Ukrajiny obsadila místa, na něž nemohli delší dobu sehnat pracovníky,“ řekla ředitelka odboru zaměstnanosti krajského úřadu práce Petra Mikanová.

Obsazování míst je však podle Mikanové výrazně individuální. Významnou část uprchlíků totiž tvoří matky s dětmi a jejich zaměstnávání je ovlivněno mnoha okolnosti. Záleží například na tom, jak mají zajištěné hlídání dětí, zda jim s hlídáním může pomoci někdo z rodiny, kde bydlí nebo jak mají zajištěnou dopravu do zaměstnání.

Desítky ukrajinských uprchlíků našly práci v nemocnicích a sociálních zařízeních patřících Královéhradeckému kraji. „V nemocnicích pracuje 31 uprchlíků, z nichž je deset lékařů, 15 zdravotních sester a šest pracovníků vykonává pomocné, případné technické profese. Celkem nemocnice vytipovaly zhruba 70 míst vhodných pro uprchlíky z Ukrajiny, zaplněnost je tedy poloviční,“ řekl ČTK mluvčí hejtmanství Dan Lechmann. V sociálních zařízeních zřizovaných krajem nyní pracuje také 31 lidí z Ukrajiny. Nejvíce, 12, jich zaměstnává největší krajské sociální zařízení, hradecký Domov U Biřičky.

V Hradci Králové u různých zaměstnavatelů našla práci většina z asi 80 uprchlíků, které radnice minulý týden ubytovala v bývalé ubytovně fakultní nemocnice. „Většina z nich nalezla práci v Hradci Králové, zaměstnáni jsou jako prodávající v obchodech nebo pomocné síly. Část z nich dělá pomocné práce v městských organizacích, například na koupališti Flošna,“ uvedl primátor Alexandr Hrabálek (ODS).

Ukrajinci, kteří plánují v Česku zůstat, se snaží o takzvanou nostrifikaci, tedy úřední uznání svého vzdělání a kvalifikace získané ve své vlasti. Chtějí se vrátit ke svým původním povoláním. Nostrifikace je důležitá podle Mikanové zejména ve zdravotnictví, například u lékařů a zdravotních sester. O uznání vzdělání ale usilují například i právníci či IT specialisté.

Reklama

Doporučované