Hlavní obsah

Řekněte, co děláte. Soud rozmetal kličku, kterou firmy kryly svůj byznys

Foto: Profimedia.cz

„Výroba, obchod a služby neuvedené…“ Vágní vymezení předmětu činnosti firem se stalo terčem Nejvyššího soudu.

Reklama

8. 6. 10:59

Z českého obchodního rejstříku není jasné, čím se zabývají stovky tisíc českých firem. Schovávají se za vágní vymezení předmětu činnosti. Přelomový rozsudek Nejvyššího soudu může praxi změnit.

Článek

Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Velmi častá věta, kterou v předmětu činnosti uvádí přes osmdesát procent firem registrovaných v České republice. V tomto částečně „anonymním režimu“ běžně fungují společnosti s ručením omezeným, ale i některé akciovky.

Zažitou praxi však může změnit aktuální přelomové rozhodnutí Nejvyššího soudu z 12. května, kterým by se měly řídit soudy nižší instance.

„Ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti, a odpovídajícího výsledku se nelze dobrat ani výkladem,“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Rozhodnutí je vyústěním případu, který se přitom původně obecného vymezení předmětu činnosti firem netýkal. Točil se kolem úpravy činnosti realitního zprostředkování, které bylo přeřazeno z volné živnosti mezi živnosti vázané.

Žalující strana tvrdila, že nemusí měnit stanovy rozhodnutím valné hromady, ale prohrála u prvoinstančního a následně i odvolacího soudu. Nejvyšší soud potom v rámci dovolání už v obecné rovině konstatoval, že předmět činnosti firmy „výroba, obchody a služby neuvedené…“ je neurčité a v takových případech se musí zjednat náprava.

Uvedení volné živnosti bez další specifikace podle soudu nenaplňuje požadavek určitosti kladený občanským zákoníkem. Není totiž zjevné, které konkrétní činnosti mají být předmětem podnikání společnosti.

„Na 99,9 procenta čekáme, že soudy nižšího stupně tím budou vázány a v blízké budoucnosti tyto zápisy budou odmítat,“ říká advokátka společnosti Noerr Lucia Luptáková.

Rejstříkové soudy, tedy krajské soudy a Městský soud v Praze, budou podle ní postupně dotčené firmy vyzývat k nápravě. V opačném případě, kdy společnosti svou společenskou smlouvu nebo stanovy neupraví v termínu, mohou být sankcionovány částkou až do výše 100 tisíc korun.

V konečném důsledku může rejstříkový soud firmu úplně zrušit. Živnostníků se to netýká, pokud nejsou zapsáni v obchodním rejstříku například formou odštěpného závodu.

K čemu se Nejvyšší soud vyjádřil?

Původní řízení se týkalo posouzení otázky, zda musí být k návrhu na zápis předmětu podnikání „realitní zprostředkování“ do obchodního rejstříku doloženo rozhodnutí valné hromady formou notářského zápisu o změně stanov, které tento předmět podnikání obsahují. Posuzovaná otázka souvisela se změnou právní úpravy živnostenského zákona (od března 2020), kdy realitní zprostředkování bylo vyčleněno z oborů volných živností „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ jako samostatná vázaná živnost.

Společnost, která se zápisu nového předmětu podnikání do obchodního rejstříku domáhala, tvrdila, že změnou právní úpravy došlo ke změně stanov v důsledku právní skutečnosti, nebylo tedy potřeba změnu stanov provést rozhodnutím valné hromady, ale stačilo vyhotovení nového úplného znění stanov představenstvem. Do tohoto úplného znění by se promítla změna v důsledku změny živnostenského zákona (nový předmět podnikání společnosti).

Nejvyšší soud nicméně posuzoval samotnou určitost předmětu podnikání ve stanovách ve znění „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ a došel k závěru, že toto ustanovení je neurčité a předmět podnikání společnosti z něj nelze dovodit (původní argumentací společnosti se nezabýval).

Judikát Nejvyššího soudu z 12. května najdete zde.

Právní firma očekává v brzké době nájezdy firem na notáře kvůli úpravě společenských smluv. Určení předmětu podnikání odkazem na volnou živnost se dosud v praxi hojně využívalo a ze strany právních poradců bylo často vysloveně doporučováno i s ohledem na nízkou administrativní náročnost v případě budoucích změn.

Takové vymezení své podnikatelské činnosti má drtivá většina firem. Ze 499 tisíc „eseróček“ má přes 445 tisíc, tedy 89 procent, v předmětu činnosti formulaci, která soudu nestačí. Stejný problém má téměř 22 tisíc z 27 tisíc akciových společností, tedy 81 procent, uvedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

Ceny za samotný zápis se pohybují zhruba v rozmezí od pěti do 15 tisíc korun včetně DPH. K tomu je nutné připočíst další náklady – třeba za ověřovací doložky, překlady, přípravu plných mocí v případě složitějších společností s více akcionáři apod.

V podobných případech většinou soudy dávají časové lhůty na vyhotovení změn mezi 15 a 30 kalendářními dny.

Advokátka se nedomnívá, že půjde změny provést jednoduše online.

„Většina společností tomu není uzpůsobena technikou, nemají například ošetřeno, jak svolat nebo konat valnou hromadu prostřednictvím elektronických prostředků. A podkladové dokumenty bude zapotřebí stejně provádět offline,“ dodala.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované