Hlavní obsah

Rok 2020 ve středu Evropy: zapálené Polsko i rozbitá mafie na Slovensku

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Středoevropské tváře roku: Kaczyński, Orbán, Merkelová a Matovič.

Reklama

31. 12. 2020 11:00

Pandemie koronaviru letos ovlivnila život každému a převrátila vzhůru nohama i dění ve střední Evropě. Život ani politika se ale nezastavily úplně. Přinášíme výběr toho, co se letos událo v našem regionu.

Článek

Slovensko: výměna u kormidla a zatýkání

Rok 2020 se na Slovensku nesl ve znamení policejních zásahů a soudních procesů. V médiích rezonovaly krycí názvy policejních akcí jako Boží mlýny, Vichřice, Bouřka nebo Jidáš. Ve vazbě na podzim skončila celá řada policejních funkcionářů, dokonce i dva bývalí policejní prezidenti, speciální prokurátor, příslušníci tajné služby a také spolumajitel vlivné investiční skupiny Penta Jaroslav Haščák.

Podzimní vlně zatýkání předcházela jarní změna vlády. Éru strany Směr ukončily v únoru parlamentní volby, ve kterých až nečekaně velký úspěch zaznamenalo poměrně nesourodé hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igora Matoviče. Tomu se pak podařilo sestavit vládu s dalšími třemi stranami: Jsme rodina, Svoboda a solidarita a Za lidi.

K předávce žezla a kádrovým výměnám došlo v době, kdy celá Evropa musela řešit první vlnu koronavirové nákazy. Matovičova vláda složila přísahu v rouškách a musela se naučit vládnout velmi rychle. Nakonec i přes pár přešlapů, hádek a svéráznou a chaotickou komunikaci premiéra Matoviče první nápor koronaviru ustála dobře.

Foto: Profimedia.cz

Premiéra Petera Pellegriniho vystřídal v březnu v úřadu Igor Matovič s novou čtyřkoalicí.

Situace se ale znovu zhoršila na podzim. Vláda proto jako evropský průkopník sáhla k povinnému plošnému testování. To se navzdory prvotním pochybnostem vcelku vydařilo a křivka nakažených rychle klesla. Na konci listopadu ale počty nemocných znovu začaly růst. Matovič se svým plánem na druhé masivní testování narazil, a vláda proto přistoupila k vánočnímu lockdownu. Týden před Vánoci se nákaza koronavirem prokázala i u samotného Matoviče.

Slováky také celý rok doprovázelo jméno mafiánského bosse Mariana Kočnera. V polovině ledna začal s Kočnerem a spol. proces v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Kočner i jeho pravá ruka Alena Zsuzsová odešli po devíti měsících od soudu bez trestu kvůli nedostatku přímých důkazů, které by je z objednávky vraždy usvědčily. Rozsudek je nepravomocný a případ bude v roce 2021 posuzovat Nejvyšší soud. Vysoké tresty nicméně dostali nájemný vrah Miroslav Marček a jeho komplic Tomáš Szabó.

Kočner se Zsuzsovou přesto zřejmě své cely neopustí. Kočner byl v únoru nepravomocně odsouzen na 19 let za falšování směnek televize Markíza. A Zsuzsová dostala na začátku prosince 21 let vězení za zprostředkování deset let staré vraždy komunálního politika.

Rozsudky se letos nevyhnuly ani politikům. Předsedu extremistické Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotlebu poslal soud nepravomocně do vězení na čtyři roky a čtyři měsíce za propagaci fašismu. Pokud odvolací soud rozsudek potvrdí, Kotleba přijde o mandát poslance.

Expremiér Peter Pellegrini sice o mandát nepřišel, ale skončil ve funkci místopředsedy Národní rady, do které byl zvolen ještě jako poslanec strany Směr. Volební lídr dal nicméně partaji Roberta Fica po letech sbohem a v červnu si založil vlastní stranu Hlas. S sebou vzal i několik dalších poslanců Směru. A daří se mu – zatímco podpora Matovičovy strany OLaNO se od února propadla o polovinu, Pellegriniho Hlas podle průzkumů v posledních měsících vede. Otázkou je, jestli Pellegriniho nedohoní minulost. Národní kriminální agentura totiž zatýká lidi blízké Ficovi i někdejšímu vedení Směru.

Rakousko: epicentrum jménem Ischgl

Rakušané vykročili do roku 2020 s novou vládou. Sestavení koalice lidovců a Zelených trvalo tři měsíce, nakonec se ale tyrkysovo-zelená koalice dohodla. Lidovci kancléře Sebastiana Kurze prosadili tvrdý přístup k migraci, Zelení pak velký klimatický balíček. Hned v prvních dnech se ocitla diplomatice pod kybernetickým útokem ze zahraničí – podezření padlo na Rusko nebo Čínu.

Foto: Profimedia.cz

První jednání nové rakouské vlády. Zleva kancléř Sebastian Kurz a vicekancléř Werner Kogler.

A Čína vlastně nakonec poznamenala i celé další období Kurzovy druhé vlády. Koronavirus se v Rakousku objevil už na konci února, když se epicentrem nákazy stalo alpské lyžařské středisko Ischgl. Úřady na šíření nákazy zareagovaly pozdě. Náhlá karanténa pak paradoxně pomohla k rozšíření koronaviru po celé Evropě. Turisté nechali lyže na sjezdovkách a spěchali přímo na spoj domů. Koronavirus se tak rozšířil do mnoha měst v Německu, ale i do Španělska a mnoha dalších zemí. Na Rakousko už kvůli tomu míří hromadné žaloby a celá věc bude mít soudní dohru.

První vlnu nakonec Rakousko zvládlo díky včasným krokům vlády a dobrému zdravotnickému systému. S uvolňováním omezení země začala na konci dubna. Vládní opatření se ale musela v listopadu kvůli novému růstu počtu nakažených vrátit a po Vánocích začal už třetí lockdown, který má trvat až do 18. ledna.

V červnu se Rakušanům podařilo dokončit ražbu Koralmského železničního tunelu, vedoucího asi 1 250 metrů pod pohořím Koralpe. Téměř 33 kilometrů dlouhý tunel, který je vůbec nejdelší v Rakousku a šestý nejdelší na světě, bude součástí Koralmské dráhy, jež spojuje Štýrský Hradec s Klagenfurtem a výrazně zkrátí spojení s Vídní a jadranskými přístavy.

V šoku se země ocitla na začátku listopadu kvůli teroristickému útoku v centru Vídně. Dvacetiletý rodilý Vídeňan s kořeny v albánské menšině v Severní Makedonii útočil v centru Vídně puškou, pistolí a mačetou a zabil čtyři lidi. Úřady pak čelily kritice kvůli nedostatečnému dohledu nad islamistou, který byl už dříve odsouzen za teroristické spolčení. Kurzova vláda teď slibuje zákaz politického islámu.

Rok poznamenaly i vypjaté vztahy Rakouska s Tureckem. Mezi vládami došlo k diplomatickým přestřelkám a ve Vídni dokonce k násilným potyčkám mezi tureckými a kurdskými skupinami. Kurz viní Erdoganovo Turecko z politického využívání tureckých přistěhovalců v Rakousku.

Polsko: rozsudek, který podpálil zemi

Celým polským rokem 2020 se jako červená nit táhlo téma stavu soudnictví. Evropská komise v čele s českou komisařkou Věrou Jourovou na polskou vládu dál tlačila kvůli sporným reformám. Ty podle názoru Komise a také vícero rozsudků Soudního dvora EU porušily nezávislost soudnictví a posílily politický vliv na polskou justici. Na začátku roku hořel spor kvůli takzvanému náhubkovému zákonu, který umožnil snadnější trestání soudců. Věci se věnoval i Evropský parlament a také finské předsednictví EU.

Všechno se pak změnilo s nástupem pandemie, kvůli níž téma právního státu ustoupilo do pozadí. Zemi zároveň na jaře potrápilo i sucho, kvůli němuž klesla ve Varšavě hladina Visly na dosavadní minimum a v Biebrzanskému národnímu parku na severu země vypukl největší požár za posledních 20 let. V červnu jih země zasáhly povodně.

Polskem ale letos hýbala hlavně pandemie koronaviru. To, co si ještě na začátku března nikdo neuměl představit, nakonec ovlivnilo i prezidentské volby. Původní termín byl 10. května a vláda na něm ještě docela dlouho po začátku první vlny trvala. Nakonec se kvůli prevenci šíření nákazy rozhodla pro organizaci korespondenčního hlasování. Sebrala přitom pravomoci státní volební komisi a utratila stamiliony. „Obálkové hlasování“ přitom ale vládnoucí konzervativci nestihli prosadit do zákona a volby skončily fiaskem.

Oficiálně květnové prezidentské volby proběhly, „jen“ se v nich nehlasovalo. O tom, že volební místnosti zůstanou uzavřené, rozhodla deklarace předsedů dvou ze tří koaličních stran: Jarosławů Kaczyńského a Gowina, v té době pouhých poslanců bez vládní funkce. Opoziční Občanská platforma využila změny termínu voleb k výměně kandidáta: Małgorzatu Kidawovou-Błońskou nahradil varšavský primátor Rafał Trzaskowski.

Kampaň tím dostala zcela novou dynamiku a v červnu se rozběhla na plné obrátky. Obhájce prezidentského mandátu Andrzej Duda vsadil na návštěvu Bílého domu a také zahrál na už dříve osvědčenou strunu homofobie. Z jeho volebního týmu dokonce zaznělo, že jsou příslušníci sexuálních menšin lidmi druhé kategorie. Volilo se na konci června, kdy už se zdála být epidemie na ústupu. Duda s Trzaskowským postoupili do druhého kola. V napínavém souboji nakonec o 400 tisíc hlasů vyhrál prezident Duda, který v srpnu začal svou druhou prezidentskou pětiletku.

V srpnu došlo k výměně na postu ministra zdravotnictví. Ministr Łukasz Szumowski, který se během první vlny koronaviru zapsal do obecného povědomí Poláků, rezignoval v situaci dalších a dalších podezření z předražených nákupů ochranných pomůcek a možného střetu zájmů. Na jeho místo nastoupil poněkud méně charismatický odborník Adam Niedzielski. Ke změně došlo i na místě šéfa diplomacie.

Dvě vládní změny předznamenaly otřes celé vládnoucí trojkoalice. O podzimní rekonstrukci kabinetu se mluvilo už řadu měsíců, nakonec ji ale doprovodila zřejmě nejvážnější roztržka za poslední léta. Spory ve vládě oficiálně odstartoval zákon zakazující kožešinové farmy, který zaštítil sám Kaczyński. Narazil s ním ale na odpor části vlastních poslanců i koaličního partnera – strany Solidární Polsko, kterou vede ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro.

Hádka, v níž se ve skutečnosti jednalo hlavně o vliv a Kaczyńského politické nástupnictví, poslala zákaz kožešinových farem k ledu a vyústila v zeštíhlení počtu ministrů a podpis jakéhosi koaličního dokumentu, o jehož obsahu se ovšem dosud nic neví. Kvůli lepší kontrole ministra spravedlnosti do vlády poprvé od roku 2007 vstoupil sám Jarosław Kaczyński. Ve funkci vicepremiéra má dohlížet na národní bezpečnost a činnost ministerstev vnitra, obrany a spravedlnosti. O jeho vládní činnosti se toho ale zatím moc neví. Ustál už nicméně prosincový pokus opozice o odvolání.

Foto: Sejm RP

Vicepremiér a předseda PiS Jarosław Kaczyński a další poslanci PiS v Sejmu.

V době, kdy se situace s nákazou koronavirem začala v zemi znovu prudce zhoršovat, vybuchla ve společnosti politická bomba. Ústavní soud, který personálně kontroluje vládnoucí strana PiS, 22. října rozhodl o výrazném omezení zákonného práva na umělé přerušení těhotenství. Už tak přísná úprava má nově omezovat právo na potrat jen na případy znásilnění, incestu nebo ohrožení života matky. V případě, že plod nemá šanci porod přežít, už nemá být umělá interrupce možná. Úřad vlády ale zatím říjnový nález „svého“ ústavního soudu navzdory zákonné povinnosti nepublikoval ve Sbírce zákonů, a tím pádem nová pravidla ještě neplatí.

Na část společnosti to zapůsobilo jako rozbuška a v zemi začaly největší masové demonstrace za poslední léta. Ve Varšavě se na konci října i přes koronavirový zákaz shromažďování sešlo přes sto tisíc lidí. V protivládních protestech pod vlajkou Stávky žen se zrcadlila frustrace části společnosti z kroků současné konzervativní vlády i z koronavirové krize. Zapojily se různé společenské skupiny včetně taxikářů či zemědělců.

Foto: Profimedia.cz

Demonstrace v centru Varšavy proti omezení práva na umělé přerušení těhotenství.

Vulgární vzkazy straně PiS, které celé protestní hnutí provázejí, zazněly i přímo před varšavským domem Kaczyńského a demonstrace se neobešly bez potyček s policií a také několika vandalských útoků na kostely. Vlna masových protestů po několika týdnech opadla, Stávka žen je ale aktivní pořád a je možné, že po publikaci nálezu ústavního soudu se situace znovu vyhrotí.

Na přelomu listopadu a prosince už polské politice dominovalo jiné téma – do hry se vrátil spor o právní stát. Vlády ve Varšavě a Budapešti se rozhodly vetovat schválení rozpočtu Evropské unie na roky 2021–2027 a s ním i unijní koronavirový fond obnovy. Právě Polsko přitom patří k největším příjemcům unijních peněz. Polsko-maďarské veto by znamenalo rozpočtové provizorium s dopady na všechny členské státy EU.

Vetem státy hrozily kvůli nové podmínce dodržování zásad právního státu, se kterou má být spojena výplata unijních peněz. Pro bylo 25 států, proti dva. Po složitých jednáních se nakonec na summitu v Bruselu dohodl kompromis: podmínka platí, přilepila se k ní ale vysvětlující douška mimo jiné o tom, že se netýká otázek, jako je migrace nebo otázky rodinné politiky. Jaký bude mít taková politická deklarace na praktické fungování podmínky vliv, se teprve uvidí.

I kvůli sporu s EU se v Polsku na podzim objevilo v nacionalistických médiích slovo „polexit“. Přes 80 procent Poláků podle průzkumů členství v EU podporuje, konzervativní kruhy přesto prosazují vůči Unii nejtvrdší možný přístup a opakují, že Polsko ztrácí suverenitu.

Maďarsko: neomezené pravomoci a sex party

Maďarský premiér Viktor Orbán rozpočtový kompromis dosažený v Bruselu prezentoval jako svůj velký triumf. Součástí politické dohody šéfů vlád členských států (kterou se ale Evropská komise při vymáhání podmínky řídit nemusí) je totiž i to, že se podmínka začne uplatňovat až poté, co o ní rozhodne Soudní dvůr Evropské unie. Orbán nejspíš předpokládal, že o polsko-maďarské žalobě soud rozhodne až po maďarských parlamentních volbách na jaře 2022. Místopředsedkyně Evropské komise a komisařka pro unijní hodnoty Věra Jourová už ale avizovala, že to může být mnohem dříve. Komise už také zpochybnila další Orbánovu podmínku, která počítá s tím, že se princip právního státu nebude vztahovat na čerpání dobíhajících programů.

Ale popořadě. Pro boj s koronavirovou epidemií vláda Viktora Orbána zvolila na jaře radikální taktiku. Ústavní většinou si v parlamentu prohlasovala vyhlášení nouzového stavu a pravomoc vládnout pomocí dekretů na časově neomezenou dobu, navíc de facto bez parlamentní kontroly.

Maďarsko za to sklidilo širokou kritiku od opozice i lidskoprávních organizací a panovaly obavy z možnosti zneužití moci. V ulicích se objevily ozbrojené vojenské patroly a armáda dostala v případě potřeby pravomoc převzít vedení strategických podniků. Mimořádné pravomoci vlády skončily v červnu. Na podzim se ale obnovily, tentokrát však už s předem daným časovým omezením.

Orbánovi se letos nevyvedla sázka na americké prezidentské volby. Otevřeně v nich podpořil Donalda Trumpa, se kterým ho prý pojí úzké vztahy. „S americkým prezidentem máme téměř přátelský vztah. To, co dělá, je dobré pro střední Evropu. Osobně mu fandím v prezidentských volbách,“ říkal v polovině září Orbán o Trumpovi, se kterým si prý často volá.

Premiér označil Trumpovu výhru za „plán A“. „Jediný důvod, proč tu po více než 30 letech strávených v politice stále sedím, je to, že věřím ve svůj plán A,“ řekl agentuře Reuters. Trumpovo vítězství by podle něj bylo dobrou zprávou pro ty, kdo věří, že je Evropská unie spíš společenstvím států než centralizovanou mocí. Orbán byl také posledním představitelem státu V4, který pogratuloval Bidenovi k vítězství – tedy svým způsobem. Stejně jako polský prezident Duda totiž poslal Bidenovi gratulaci k „úspěšné prezidentské kampani“.

Na začátku prosince utrpěla ránu vládnoucí strana Fidesz. Její přední zástupce v Evropském parlamentu József Szájer si utrhl ostudu, když se navzdory koronavirovým omezením zúčastnil v Bruselu soukromé gay sex party. Po vpádu policie do bytu vylezl oknem a sešplhal po okapu, i přesto byl ale dopaden. Krátce na to se vzdal mandátu europoslance. Ženatý Szájer byl hlavním autorem nové maďarské ústavy, která zdůrazňuje konzervativní rodinné hodnoty, a prosazoval představy o „neliberální demokracii“.

Szájerova ústava dva týdny po jeho skandálu doznala změny. Strana Fidesz do ní dodala další konzervativní zápis, který navrhla ministryně spravedlnosti Judit Vargová. Základní zákon se od roku 2012 změnil už podeváté. Nový dodatek má zaručit, že děti budou vychovávány v souladu s hodnotami vyplývajícími z „maďarské křesťanské kultury“.

V ústavě bude nově napsáno, že „základem rodinných vztahů je manželství“ a „matka je žena a otec je muž“. Dodatek také říká, že Maďarsko chrání „právo dětí na genderovou identitu odpovídající pohlaví, s nímž se narodily“. Zákon z letošního května, který zakázal změny údajů o pohlaví v osobních dokladech, se tak dostal přímo do ústavy. Změny prakticky znemožňují změnu pohlaví, což má přímé dopady na trans lidi.

Změna volebního zákona pak má ztížit současné opozici zápas v parlamentních volbách na jaře 2022. Opozice kvůli tomu v prosinci oznámila společnou kandidaturu ve všech 106 volebních obvodech. Plánuje společný volební program i jednoho kandidáta na premiéra. Mezi jmény se objevuje i budapešťský primátor Gergely Karácsony. Šestice stran (Demokratická koalice, Jobbik, Politika může být jiná, Maďarská socialistická strana, Momentum a Dialog za Maďarsko) oznámila, že se nesjednocuje do jedné strany, ale že odkládá vzájemné rozpory.

Ke změně došlo v druhé polovině i na mediálním poli. Na protest proti vyhazovu šéfredaktora a změně vlastnické struktury skončila prakticky celá redakce nejčtenějšího serveru Index.hu. Editoři a redaktoři webu, který byl do té doby k Orbánově vládě kritický, se báli opakování historie ovlivňování chodu ze strany byznysmenů a oligarchů napojených na vládu. Na podzim proto vznikl nový server Telex.hu, kterému do začátku finančně pomohlo i české vydavatelství Economia.

Německo: místo odcházení krizové řízení

Měl to být rok, kdy se kancléřka Angela Merkelová bude soustředit jen na vládnutí a bude pokračovat v postupném ústupu z německé politiky. Místo jasného nástupnictví to ale u křesťanských demokratů skončilo úplně jinak. Merkelové „dědička“ Annegret Krampová-Karrenbauerová nevydržela ve funkci předsedkyně CDU dlouho. Důvodem byl nedostatek její autority – spolustraníci v Durynsku totiž Krampovou-Karrenbauerovou neuposlechli a letos v únoru hlasovali společně s Alternativou pro Německo (AfD).

O nástupci Krampové-Karrenbauerové, a tím pádem i o volebním lídrovi měl rozhodnout stranický sněm letos v dubnu, ale kvůli epidemii koronaviru se několikrát odložil. Sjezd a volba vedení se uskuteční až v polovině ledna, a to pouze digitálně. Zájem o funkci šéfa CDU, která otevírá dveře do spolkového kancléřství, projevili tři muži: ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz a šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen.

Koronavirová pandemie měla na CDU i kancléřku Merkelovou ještě jeden vliv: díky racionálnímu řízení krize se propad jejich popularity zastavil a podpora je teď nejvyšší za poslední léta. Ve volebních průzkumech vychází CDU jako nejsilnější strana, hlas by jí dalo 37 procent německých voličů. Na druhém místě jsou Zelení s 21 procenty. Práci kancléřky, která letos v listopadu oslavila 15 let ve funkci, hodnotilo v říjnu kladně přes 80 procent Němců.

V únoru celou zemi poznamenal rasově motivovaný teroristický útok v hesenském městě Hanau blízko Frankfurtu nad Mohanem, při kterém třiačtyřicetiletý Němec zastřelil devět lidí s migračními kořeny.

Boj s koronavirem na jaře v Německu provázela nejednotnost opatření, která se v jednotlivých spolkových zemích lišila. Jednotnější postup se pod vedením Merkelové podařil až při další vlně nákazy na podzim. V listopadu začal platit částečný lockdown, který ale zhoršování situace nezastavil. Opatření se tak v polovině prosince zpřísnila a mají platit nejméně do 10. ledna.

Němcům se letos dařilo na poli vědy. Mezi laureáty Nobelovy ceny za fyziku se letos dostal německý astrofyzik Reinhard Genzel, který společně s americkou kolegyní Andreou Ghezovou dostal ocenění za výzkum černých děr. Úspěch má i vakcína proti koronaviru, na jejímž vývoji spolupracovala německá firma BioNTech a americká firma Pfizer. Podle klinických testů má účinnost až 95 procent. Podmínečnou registraci vakcíny schválila Evropská komise 21. prosince a s očkováním se v Evropě začalo hned po Vánocích. Německý plán vakcinace obyvatel přitom vypadá jako zdaleka nejpropracovanější, vytvářel se už od podzimu.

Očkování i protipandemická opatření ale mají v Německu i své odpůrce. Protikaranténní demonstrace v minulosti opakovaně podpořila AfD. Protestů se zúčastnili nejen kritici konkrétních kroků, ale také radikálové či zastánci spikleneckých teorií.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované