Hlavní obsah

Rok od vraždy novináře a kritika Saúdů Chášakdžího. Kam se případ posunul?

Foto: ČTK

Od smrti Džamála Chášakdžího uplynul rok.

2. 10. 16:35

Saúdskoarabský konzulát, Istanbul, Turecko. Přesně před rokem sem přišel novinář Džamál Chášakdží, aby si vyřídil doklady potřebné ke svatbě se svou tureckou snoubenkou. Ta na něj čekala před úřadem. Kritik saúdské vlády z budovy už neodešel. V dalších dnech se k jeho zmizení vyjádřily turecké úřady – podle nich devětapadesátiletého muže zavraždilo a rozčtvrtilo speciální saúdskoarabské komando.

Článek

Ostatky novináře, který psal komentáře pro americký The Washington Post, se dosud nenašly. Za uplynulý rok se ale kauza vraždy Chášakdžího přece jen trochu rozkryla. V neděli k ní poprvé promluvil i saúdský princ Muhammad bin Salmán. Právě jeho západní vlády i americká Ústřední zpravodajská služba podezírají, že dal k zabití osobně příkaz.

Princ v rozhovoru objednání novinářovy vraždy popřel, přijal za ni ale plnou zodpovědnost. „Dopustili se jí jedinci pracující pro saúdskou vládu,” řekl v rozhovoru pro americkou televizní stanici PBS. „Máme 20 milionů lidí a máme tři miliony vládních zaměstnanců,“ odpověděl princ na otázku, jak k vraždě mohlo dojít bez jeho vědomí. A dodal, že nemůže vědět, co tři miliony lidí pracujících pro saúdskou vládu denně dělají.

Co tvrdila Saúdská Arábie?

Byl to právě korunní princ, kdo se k případu zpočátku vyjadřoval, a ventiloval tak postoje Saúdské Arábie. Ty se ale v průběhu vyšetřování měnily. Den po zmizení novináře bin Salmán uvedl, že Chášakdží konzulát opustil, a to „po pár minutách nebo po hodině”. Trval také na tom, že hledaný muž se už nenachází v prostorách konzulátu. „Nemáme, co skrývat,” řekl princ. A vyzval turecké úřady ke spolupráci na vyšetřování.

O pár týdnů později Rijád změnil kurz – o tom, co se stalo v Istanbulu, začal mluvit jako o vraždě. Chášakdží byl podle saúdskoarabské vlády udušen při rvačce, ke které na konzulátu došlo po pokusu deportovat novináře zpět do Saúdské Arábie.

Provládní turecká média ukázala v prvních týdnech po vraždě na patnáct podezřelých mužů. Jedním z nich byl i Meshal Saad al-Bostani, příslušník saúdského královského letectva. Ten však v polovině října loňského roku sám zemřel při autonehodě v Rijádu. Turecká média na informaci o Bostaniho smrti reagovala podezřívavě. Například server Yenisafak napsal o spekulaci, že „nehoda v Rijádu” měla podezřelého umlčet.

Saúdskoarabský zástupce veřejného žalobce v polovině listopadu uvedl, že vraždu nařídil šéf „vyjednávacího týmu”, který měl podle něj za úkol přivézt Chášakdžího zpět do království. Po dobrém nebo silou. Saúdskoarabští vyšetřovatelé došli k názoru, že Chášakdží zemřel při předávkování – velké množství nespecifikované drogy mu měli podat právě členové týmu. Po jeho smrti tělo rozčtvrtili a předali „spolupracovníkovi” v Istanbulu. Ten měl za úkol tělo zlikvidovat.

Úřady zadržely na konci října osmnáct lidí a v lednu měl případ jedenáct obžalovaných. Ti stanuli před neveřejným soudem a saúdskoarabský prokurátor uvedl, že pro pět z nich žádá trest smrti. Identita obžalovaných známa není.

Jak se k vraždě staví Turecko?

Současně s Rijádem smrt novináře vyšetřovala i Ankara. Turecké úřady uvedly, že na saúdskoarabský konzulát přijelo několik dní před incidentem patnáct agentů. Ti měli z budovy odstranit bezpečnostní kamery a další sledovací zařízení. Na konci října istanbulský prokurátor Irfan Fidan prohlásil, že novináře udusili hned poté, co Chášakdží vkročil na půdu konzulátu. Poté vrazi jeho tělo rozčtvrtili a zničili.

Fidan požádal o vydání osmnácti podezřelých ze Saúdské Arábie do Turecka. K vraždě, která vyvolala celosvětovou pozornost, se vyjádřil i prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj byla Chášakdžího vražda promyšlená a příkaz k jejímu provedení údajně přišel od nejvyšších úředníků saúdskoarabské vlády. Nikoli však od krále Salmána bin Abdal Azíze.

„Jsou tu ale další, neméně důležité otázky, které by nám pomohly pochopit tento čin,” řekl Erdogan. „Kde je Chášakdžího tělo? Kdo je „místní spolupracovník”, který se měl postarat o ostatky novináře? Kdo vydal rozkaz zabít tuto laskavou duši? Bohužel saúdské orgány na tyto otázky odmítly odpovědět,” uvedl turecký prezident na začátku listopadu pro americký The Washington Post.

Tajné nahrávky odkrývají detaily

V posledních měsících se objevilo několik tajných nahrávek, které přiblížily dění na půdě konzulátu v Istanbulu před Chášakdžího příjezdem i po něm. Britská BBC informovala o tom, jak podezřelí muži vtipkovali o novinářově rozčtvrcení. „Proběhla tam diskuse o tom, jestli „se tělo a boky vejdou tímto způsobem do tašky,” řekla televizi britská advokátka Helena Kennedyová, která na vyšetřování případu spolupracovala s OSN. Na zvukových záznamech se podle ní o novináři mluvilo jako o „obětním beránkovi”, čemuž se měli muži smát.

Štěnice, které mělo v konzulátu rozmístěné Turecko, podle ní zachytily i slova patologa, jenž měl Chášakdžího rozřezat. „To je poprvé v životě, co musím kusy rozřezat na zemi. I řezník, který chce něco rozřezat, si zvíře nejdřív pověsí,” bylo podle výpovědi Kennedyové řečeno.

Nové podrobnosti k vraždě Chášakdžího přinesl i turecký deník Sabah. Zveřejnil detaily rozhovoru mezi novinářem a členy saúdskoarabského komanda, jehož příslušníci se nejdříve kritika režimu snažili přesvědčit, aby svému synovi poslal zprávu. Aby si nedělal starosti, pokud o něm delší dobu neuslyší. To novinář odmítl. „Pomoz nám, abychom ti také mohli pomoci. Protože nakonec tě odvezeme do Saúdské Arábie. A když nám nepomůžeš, víš, co se stane,“ varovali muži Chášakdžího. Nahrávka rozhovoru nejspíše zachytila Chášakdžího poslední slova. „„Nezakrývejte mi ústa,“ řekl, než ztratil vědomí. „Mám astma, nedělejte to. Udusíte mě.” Poté ho členové komanda zřejmě udusili igelitovou taškou.

OSN vyzvala k vyšetřování prince

Podle OSN je za vraždu novináře odpovědná Saúdská Arábie. Zvláštní zpravodajka Agnes Callamardová se pozastavila nad způsobem, jakým novinářovu smrt vyšetřovaly Saúdská Arábie i Turecko. Tyto státy totiž podle ní nesplňovaly mezinárodní standardy.

Callamardová také informovala o existenci „důvěryhodných důkazů”, které by ospravedlnily i vyšetřování bin Salmána a dalších vysokých představitelů Saúdské Arábie. Navrhla, aby se sankce, které země OSN uvalily na některé podezřelé členy saúdskoarabské vlády, vztahovaly i na korunního prince.

Foto: Wikimedia Commons

Korunní princ Muhammad bin Salmán.

Od vraždy novináře se spekulovalo také o rozepřích přímo v královské rodině. Následník trůnu, který podle některých zdrojů vraždu objednal, se totiž v březnu přestal ukazovat na důležitých jednáních, diplomatických i vládních. Média tak nadnesla, že mohl bin Salmán přijít o některé své pravomoci v oblasti ekonomiky, což jen přidalo domněnkám o sporu mezi králem a jeho synem.

Experti na Blízký východ se v určení příčiny sporů v královské rodině rozcházejí. Podle některých je to právě vražda Chášakdžího, podle jiných je to problematická role království v konfliktu v Jemenu. Podle některých blízkovýchodních novinářů jsou spekulace o roztržce uvnitř královské rodiny přehnané a korunní princ má navzdory kontroverzím podporu svého otce a de facto plní povinnosti krále.

Doporučené