Hlavní obsah

Muž, který přivedl Fialu do vedení ODS i za Zemanem: „Občas zavolám na Hrad“

Foto: twitter.com/prezidentmluvci

Zářijové předvolební setkání na Hradě bylo třetí, které Pavel Blažek (na snímku uprostřed) letos zprostředkoval.

Reklama

28. 11. 2021 18:11

Pavel Blažek, dlouholetý člen ODS, který se má v nové vládě Petra Fialy stát po osmi letech znovu ministrem spravedlnosti. V rozhovoru pro Seznam Zprávy popsal, čím jsou si s Fialou blízcí a jak mu pomohl do čela ODS.

Článek

„Byl jsem určitě jeden z těch, kdo mu pomáhal stát se předsedou,“ vzpomíná Pavel Blažek v rozhovoru, který vznikl tento týden při natáčení publicistického pořadu Terén reportérky Kristiny Cirokové.

K Petru Fialovi, kterého dnes prezident jmenoval premiérem, má blízko i proto, že jsou oba z Brna. A pomáhá mu třeba i tím, že ho doprovází na schůzky s prezidentem. Zná se s ním z doby, kdy byl ministrem spravedlnosti a mají spolu prý dobrý vztah.

„Jedna věc nás sblížila, na tom není nic tajného, a to je četba,“ popisuje Blažek a dodává, že své kontakty na Hrad využil ve prospěch Petra Fialy i teď nedávno.

„Je pravda, že v poslední době se snažím komunikovat s Pražským hradem ve smyslu, aby už pokud možno byla jmenována vláda, jestli pan prezident bude schopný jmenovat Petra Fialu. To dělám já sám z vlastní iniciativy, občas tam zavolám.“

Rozhovor s Pavlem Blažkem vznikl při natáčení pořadu Terén:

Nový Terén Kristiny Cirokové mapuje proměnu Petra Fialy. (Video: Kristina Ciroková, Jan Pospíšil)

Pavel Blažek je často vnímaný jako kontroverzní postava ODS. Patří k takzvaným „starým“ občanským demokratům. Ve straně je už od roku 1998 a v letech 2010-2014, tedy v době vlády Petra Nečase, byl jejím místopředsedou. V Brně si od opozičních politiků vysloužil přezdívku don Pablo. Nemůže jeho blízkost Petru Fialovi škodit?

„On všechno ví, co se o mně za ty roky napsalo. Do vlády mne navrhuje, to znamená, že si ta rizika jistě vyhodnotil,“ odpovídá v rozhovoru Pavel Blažek.

Prý jste to byl vy, kdo přišel s tím nápadem, aby Petr Fiala byl předsedou ODS. Je to tak? Protože on říkal, že tu nabídku dostal od vás?

Vyloženě můj nápad to podle mě nebyl. Dokonce si myslím, že tuším, kdo s tím přišel za mnou první. Ale byl jsem určitě jeden z těch, kdo mu pomáhal se tím předsedou stát. To ano.

A koho to tedy napadlo?

Za mnou s tím poprvé přišel můj předchůdce ve funkci krajského předsedy ODS Jiří Kadrnka.

A jakým způsobem jste tedy pomáhal, aby se Petr Fiala stal předsedou?

My jsme ho navštívili s Jiřím Kadrnkou. Tuto variantu jsme mu říkali. On řekl, že o ni přemýšlí. Nevím, jestli mu ji nabízel už někdo jiný. A pak ta pomoc je jednoduchá. Šlo o to ho seznámit s dalšími krajskými předsedy, pokud je neznal. A domluvit se na tom, jestli je pro ně přijatelný. On některé krajské předsedy znal, ale určitě neznal všechny.

ODS potřebovala vzdělaného akademika

A proč byl vhodným kandidátem právě Petr Fiala? Byl vlastně v ODS nováčkem. Do strany vstoupil měsíc před ohlášením kandidatury na předsedu. Nebyl prostě tím starým odéesákem.

Od počátku devadesátých let, možná už před tím, psal jasné konzervativní texty. To znamená, i když nebyl formálně členem nějaké strany typu ODS, tak to myšlení měl přesně takové, jaké ODS vyžadovala. A podle mého názoru v té době to přesně chtělo, aby stranu převzal nějaký vzdělaný akademik. Nikoliv ekonom, nikoliv podnikatel. A to všechno vlastně po letech vyšlo.

A asi se také hledala postava nezatížená minulostí ODS?

Rozhodně nemusel, na rozdíl od jiných, neustále poslouchat, co dělala ODS v roce 1992, protože v ní nebyl. Ale řekl bych, že to nebyl hlavní důvod. ODS byla ve velmi špatné kondici. A ono to nějakou změnu chtělo. Kdyby totéž udělala ČSSD, to znamená našla nějakou levicovou relevantní osobnost mimo stranické kruhy, byla na tom možná lépe než dnes.

Takže on měl být tou změnou?

ODS na tom byla tehdy velmi špatně, po všech možných stránkách, včetně finančních. Takže to chtělo někoho, kdo je důvěryhodný nejen pro voliče, ale i pro bankovní instituce, pro členstvo, pro příznivce. A to se splnilo. A takových lidí moc není. To není, jako že vám naroste na každém stromě někdo takový. Není těch osobností mnoho. A nám se podařilo tuto osobnost přemluvit, aby do té politiky šla a tu stranu vedla.

A toho přemlouvání jste se tedy účastnil i vy. Bylo to těžké?

Já bych řekl, že o tom už přemýšlel. Nepřemýšlel přímo, že by se stal předsedou, ale o vstupu do ODS ano. Ono totiž někdy, už si nepamatuji přesně, tak tři roky před tím než se stal členem vlády, se uvažovalo o tom, aby kandidoval jako nestraník. Ale k tomu tehdy nedošlo. Tak jsme se vrátili k tomu, jestli by nechtěl kandidovat a jestli by současně neuvažoval o nějaké vysoké funkci v ODS. A on se nakonec rozhodl, že vstoupí do ODS a bude usilovat o funkci předsedy.

„Don Pablo“ mi říkali lidé ze Žít Brno

Vy býváte označován za takovou kontroverzní postavu ODS. Máte přezdívku „don Pablo“, vaše jméno figurovalo v kauze Stoka. Ta vaše blízkost k Petru Fialovi, nemůžete mu tím nějakým způsobem uškodit?

On všechno ví, co se o mně za ty roky napsalo. Do vlády mne navrhuje, to znamená, že si ta rizika jistě vyhodnotil. A pokud jde o to, co jste o mně říkala - Don Pablo, to je nálepka, kterou mi dala konkurence zvaná Žít Brno. Tenkrát. Kde je Žít Brno dneska? Oni používali veškeré možné prostředky, aby si čtyři roky užili magistrát. Tak si ho užili. A ta nálepka poté, co jsem se dostal do celostátní politiky, se přenesla i tam.

Kauza Stoka. To vždycky nerad slyším. Teď u soudu budou v lednu rozsudky. Tam ani nepadlo moje jméno v jakékoliv souvislosti. S kauzou Stoka já nemám společného vůbec nic. Kauza Stoka je vyšetřování událostí mezi lety 2014 až 2018. A já od roku 2012 působím v Praze.

Pojďme zpět k Petru Fialovi. Jaký je podle vás předseda?

Je výborný lídr, protože vyhrál volby. Tečka. Tam není co dodávat.

V čem se strana pod jeho vedením změnila?

Po ustavení krajů došlo k tomu, že strašně posílila jejich role v celostátní politice a různí lídři mohli vydírat předsedu při svých požadavcích. Tak to už neexistuje, protože to Petr Fiala nepřipustí. To byl začátek těch takzvaných kmotrů, což byli lidé, kteří často ani v té straně nebyli. Ale protože tehdejší předseda Topolánek potřeboval jejich hlasy na kongresech, tak si prostě říkali o různé věci. A druhá věc byla, že ty kraje se úplně osamostatnily, mají samostatnou politiku. To už dneska také není. A to je například činnost Petra Fialy. Uvidíme, jak to bude dál, samozřejmě.

Takže kmotrové už v ODS nejsou?

Jde o to, čemu říkáte kmotr. Kmotr je podle mne ten, co nemá žádné funkce, není ve straně, ale rozhoduje o tom, kdo kandiduje na primátora, na hejtmana. O žádné takové postavě já nevím. Ale bohužel někde kolem toho roku 2010 takové postavy bohužel v ODS byly, nebo kolem ODS. Dnes to opravdu dělají členové - sestavují kandidátku, mají své předsedy a ti rozhodují. Přesně, jak to má být. Ale tak to nebylo vždycky.

Kmotři z ODS odešli. A věřím, že už nepřijdou

Jak se to Petru Fialovi podařilo toto změnit?

Nemůžeme vždycky říkat, že to zařídil Petr Fiala. Jednak strašně lidí odešlo. Bohužel za ODS se táhl špalír lidí, kteří tam šli jen když měla nějaký vliv. Jakmile ho ztratila, tak spousta lidí samo odešlo. A teď nechci ubírat Petru Fialovi žádné zásluhy, ale jakmile jsme měli sedm procent ve volbách a nebyli jsme moc úspěšní ani v komunálních volbách, tak odešli sami.

A nebojíte se, že zase přijdou?

Popravdě řečeno, ani ne. My samozřejmě víme, kdo tu stranu opustil v nejtěžších dobách a také víme, kdo v ní zůstal. A myslím, že tito lidé si dnes zaslouží, aby se uplatnili a ti ostatní si to prostě nezaslouží.

Myslíte si, že je ODS pod vedením Petra Fialy jednotná?

Strana je strašidelná věc, takže pohádat se můžeme kdykoliv. Podívejte, i bolševici, což byla strana vůdcovského typu, se hádali. Čili říct, že se nebudeme hádat? Budeme se hádat, ale jak dramaticky, to samozřejmě nevím. Určitě tam budou různé názorové proudy, bez toho to nejde. Protože ty názorové proudy byly i v totalitních stranách.

A má Petr Fiala ve straně dostatečnou autoritu?

Já myslím, že ano. Protože když se mu všichni komentátoři ještě před dvěma roky smáli, že nemá šanci, tak strana si uvědomila, kam to dotáhl. A neformální autorita je určitě víc než formální. A tu dnes má. A navíc má vedle sebe lidi, kteří tu autoritu mají. Zbyněk Stanjura, Miloš Vystrčil a další. Není na to sám.

Proč je podle vás Petr Fiala vhodným kandidátem na premiéra?

Předseda vlády a prezident, to mají být lidé na prvním místě vzdělaní. To je nepochybně spojuje. Musí to být lidé zkušení a musí to být lidé, kteří už někdy něco řídili. A toto všechno má Petr Fiala za sebou. Takže to jsou ty hlavní důvody.

Se Zemanem mě sblížila četba

Vy jste letos Petra Fialu třikrát doprovázel na setkání s panem prezidentem. Proč právě vy? Nejste ani místopředseda strany, tak z jakého titulu jste s ním šel a jaký vztah máte s Milošem Zemanem?

Vztah je strašně jednoduchý, protože z tehdejší vlády Petra Nečase zůstali vlastně v té vrcholné politice Petr Fiala, Pavel Blažek a Zbyněk Stanjura. A Zbyněk Stanjura tam byl tenkrát krátce, takže se nestihli s Milošem Zemanem potkat. Zatímco já jsem tehdy s Milošem Zemanem v té funkci mluvil třeba třikrát, čtyřikrát. A jedna věc nás sblížila, na tom není nic tajného, a to je četba. To znamená my jsme spolu neřešili jenom, kdo si kam má sednout, co bude zítra v politice, ale bavili jsme se o druhé světové válce. A tím vznikl mezi námi vztah, že pro něj nejsem politik, který tam chodí tehdy, kdy něco potřebuje. Ale to by vám musel říct i Miloš Zeman, jak to vidí.

A pak došlo k tomu, že když letos byly asi tři schůzky u prezidenta republiky, tak jsme se domluvili s Petrem Fialou, že tam půjdeme spolu. Těch dvou si nikdo nevšiml, a té třetí, zářijové, tam se všichni ptali, co tam dělá ten Blažek?

První schůzka byla na jaře a týkala se, i tehdy aktuální otázky, změny volebního zákona. Proto jsem tam já jako bývalý ministr spravedlnosti s panem předsedou šel. A z toho se stala taková neplánovaná tradice, zvyk a byli jsme tam letos ještě dvakrát ve dvou. Myslím, že to konvenovalo panu prezidentovi, i Petru Fialovi a já jsem si toho vážil.

Takže jste takový prostředník mezi Petrem Fialou a prezidentem?

Ne. Petr Fiala se s Milošem Zemanem zná podle mne delší dobu než se mnou.

Oni si tykají, že?

Ano, ale Miloš Zeman si tyká skoro s každým a s nikým. On je každý jiný v tomto, takže z toho bych nic extra nevyvozoval. Ale Petr Fiala psával různé články do různých konferencí a podle mne tam někde se potkali. Nebo jestli byl Miloš Zeman kdysi jako předseda vlády v Brně na univerzitě? To ví Petr. Ale znají se s Milošem Zemanem delší dobu.

Ale přesto vaše přítomnost na schůzkách s prezidentem byla nějakým způsobem potřebná.

Nesmíte za tím vidět nic víc, než že jsem u toho byl. Jít k prezidentovi, to není každý den, takže je to prostě určitý zážitek. A je pravda, že v poslední době se snažím komunikovat s Pražským hradem ve smyslu, aby už pokud možno byla jmenována vláda, jestli pan prezident bude schopný jmenovat Petra Fialu. To dělám já sám z vlastní iniciativy, občas tam zavolám.

„Nechoď, Blažku, s pány na led“

To hovoříte s kým, když tam voláte?

S kancléřem. A toho znám od roku 2013, když byl Miloš Zeman v Brně. Tehdy já jsem byl ještě ministr.

A pomohly ty telefonáty, ty přímluvy?

Jaké přímluvy myslíte?

Vaše.

Od toho tam nejsem, abych se přimlouval. A teď bych řekl, a řeknu to trošku žertovně, že nastává situace: „Nechoď, Blažku, s pány na led.“ Teď už bude předseda vlády Petr Fiala, bude prezident, a už je to na těch dvou. Teď už prostě jmenování vlády a okolnosti kolem toho, musí už řešit jen oni dva. Teď už ani kancléř, ani pan poslanec Blažek.

A proč jste tam volal? Jen z pozice, že se znáte?

Petr Fiala nemá absolutně na nic čas a má pravdu v tom, že oni mají volat jemu. To on porušuje. A já tam občas zavolám. To je vlastní iniciativa. Zajímá mne, jak to je. Zajímal mne zdravotní stav prezidenta, zajímalo mne, kdy bude prezident schopen Petra Fialu přijmout, aby se pobavili o pověření vlády a o všem možném. Ale žádný vliv nemám, abych já říkal, kdo má být ministr a kdo nemá. To by asi média strašně ráda viděla, ale to už je na panstvu.

Teď Petra Fialu čeká první souboj s prezidentem ohledně členů vlády. Pan prezident už avizoval, že jednoho z kandidátů na ministra chce vetovat…

Zatím neříkejme souboj. Já pevně doufám a věřím, že se nějak dohodnou.

Zatím to bylo v situaci, kdy pan poslanec Fiala se bavil s prezidentem republiky. Od neděle, doufám, se bude bavit předseda vlády s prezidentem. A teprve pak hodnoťme, kam dospějí. Doufám, že to souboj nebude.

Prezidentovo veto? Není čas na tahanice

Myslíte si, že by Petr Fiala neměl ustupovat, že by si měl stát za svými nominanty, tedy i za pirátským kandidátem na ministra zahraničí Janem Lipavským? Protože podle politologů, se kterými jsem mluvila, se na tomto ukáže, jak silným premiérem dokáže ve vztahu k prezidentovi být.

Co když se stane, a to vůbec není vyloučeno, že pan Lipavský půjde za prezidentem a pan prezident zjistí, že to, co si o něm myslí je jinak? Všechno je otevřené.

Tomu věříte?

Já věřím, že zvítězí zdravý rozum, a že v této době na ústavně právní tahanice není prostor. A myslím, že si to nakonec uvědomí všichni hráči.

A kdyby přesto si pan prezident stál za svým a odmítal jmenovat Jana Lipavského na post ministra. Co byste Petru Fialovi doporučil, aby udělal?

Nemohu myslet na věci, které ještě nenastaly. To se ptejte, až pokud ta situace nastane. A já doufám, že nenastane. Byť samozřejmě Miloš Zeman je tvrdý politik a Petra Fialu to bude určitě stát ještě úsilí, možná pana Lipavského nevyjímaje. Ale uvědomme si, že za prezidentem půjde i Ivan Bartoš, předseda Pirátů, který s ním také kdysi mluvil. Třeba Ivan Bartoš i kolega Lipavský nakonec přispějí k tomu, že prezident ten názor na pana Lipavského, jak sám řekl, změní. Nevylučuje to. Takže nemusí okamžitě přijít souboj. Nemusí.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované