Hlavní obsah

Rozpočet pravdy. Nezbývá na vodu, klima ani bydlení

Foto: vlada.cz

Vláda Andreje Babiše přichází do Sněmovny s návrhem rozpočtu, který se - nejen kvůli covidu - vymyká předchozím zvyklostem. Především naplánovanými výdaji.

Reklama

11. 11. 5:59

Nejzajímavější na rozpočtu je výčet oborů, na které stát při rozdělování zapomněl.

Článek

Nový rozpočet je ve Sněmovně a jeho výdaje jsou rekordní.

Nejde o to, že částka 1,8 bilionu korun bude nejvyšší v historii. Státní výdaje tradičně rostou s tím, jak sílí hospodářství. Unikátní je fakt, že vláda utratí přes 30 procent toho, co zdejší ekonomika vyprodukuje. Přitom ještě stranou zůstává část výdajů obcí, krajů a zdravotních pojišťoven.

Podobný tah na branku měly levicové vlády před finanční krizí, ovšem jejich útrata nikdy nepřesáhla 29 procent tuzemského HDP. Pokoření hranice třiceti procent hrozilo během finanční krize, když se propadl ekonomický výkon, ovšem pravicové vlády začaly šetřit a zanechaly svým nástupcům z ČSSD a ANO rozpočet s výdaji na úrovni 25 procent HDP. Středolevicové vlády opět roztočily kola utrácení a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je nechce po vzoru svého předchůdce Miroslava Kalouska (TOP 09) zastavit ani při příchodu nové krize. Naopak, právě vyšší útrata pomůže překonat všechny potíže spojené s koronavirem.

Přesto nejsou v rozpočtu peníze na všechno. Právě tím je rozpočet zajímavý, protože ukazuje, co je pro český stát nejdůležitější.

Nejvíc se zvýší výdaje do betonu. Dopravní investice dosáhnou podle návrhu rozpočtu 95 miliard a budou skoro dvakrát vyšší než v minulých letech, kdy dálnic ani nových železnic příliš nepřibývalo. O sedmdesát miliard se zvýší státní příspěvek zdravotním pojišťovnám, jak si vyžádala epidemie covidu. Dvacetiprocentním tempem porostou výdaje na armádu podle závazku, který má Česká republika k Severoatlantické alianci.

Tím vláda plní své závazky, ovšem další kapitoly prozrazují, že narazila na výdajový strop. Proto se až na druhou kolej dostaly tradiční priority zaměřené mimo jiné na shánění voličů. O pětatřicet miliard se sice zvýší sociální dávky v čele s důchody, přesto tempo oproti minulým rokům hojnosti zpomalilo na šest procent. Osmnáct miliard navíc půjde na učitelské platy, a ani v tomto případě nedosáhne navýšení minulých let. Třináct miliard pro státní zaměstnance zajistí ve většině resortů, že příjmy vyrostou aspoň o inflaci. To mohou zaměstnanci soukromého sektoru závidět, ovšem pro policisty, hasiče i úředníky to je zklamání.

V přílivu peněz se navíc liší resort od resortu. Úředníci na Ministerstvu pro místní rozvoj, na průmyslu, ve zdravotnictví i na vnitru mohou poděkovat svým ministrům, že uměli zajistit přilepšení o 6-7 procent, opasky se však budou utahovat na kultuře, spravedlnosti či v sociálním resortu, kde se mzdy proti letošku nezvyšují. Přímé dotace průmyslovým podnikům se sice oproti letošnímu roku snížily o dvě miliardy na 14 miliard, přesto zůstávají na trojnásobku z období, kdy vláda Andreje Babiše sestavovala svůj první rozpočet.

Nejzajímavější na rozpočtu je výčet oborů, na které stát při rozdělování zapomněl. Peníze na dálnice budou někde chybět a není divu, že právě v kapitolách životního prostředí. Na ochranu klimatu půjdou necelé čtyři miliardy, což je o dvě miliardy méně než loni. Minimální prioritu má udržení vody v krajině. Vodaři se musí spokojit s částkou 1,7 miliardy, což je ještě o sto milionů méně než loni. Na bydlení stát vydá z povinnosti půl miliardy, o polovinu méně než letos. O peníze přijde kultura a překvapivě si nepolepší ani výzkum, jehož podporou se vláda dosud zaklínala. Výjimkou je nečekaný nárůst dotací pro Technologickou agenturu, která k loňským čtyřem miliardám dostane miliardu navíc. V tomto případě však nejde o výzkum, ale o podporu vývoje ve firmách.

Rozpočet nabízí portrét státu, který se mimoděk drží v mantinelech reálného socialismu. Nešetří dotacemi na rozvoj „materiální základny“ a zvyšování důchodů či platů státních zaměstnanců zdůvodňuje tím, že „tvoří významnou součást veřejné spotřeby“. Na nadstavbu od kultury přes výzkum, přírodu až ke zlepšování kvality života občanů však v časech krize nezbývají peníze.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené