Hlavní obsah

Rusko má lepší a větší zbraně než USA, zjistila studie Pentagonu

Foto: Ramon Perucho (Pixabay)

Rusko má lepší a větší zbraně než USA, zjistila studie Pentagonu.

Politicky a společensky rozdělené Spojené státy nedokážou čelit záměru Moskvy podkopat demokracii a zpochybnit spojenectví jednotlivých států s USA. Vyplývá to z nové zprávy Pentagonu, o které informoval zpravodajský server Politico. Ta varuje před prudkým nárůstem politické války a zdůrazňuje rostoucí počet „nenápadných” ruských útoků.

Článek

Pentagon ve spolupráci s nezávislými stratégy varoval před slabou vybaveností Spojených států tváří v tvář k čím dál agresivnějším politickým válkám a útokům, které vede Rusko s úmyslem podkopat demokracii v různých zemích po celém světě. Studie podle serveru Politico představuje jasné varování jak pro americká vojenská zařízení, tak pro civilní obyvatele, a to před současným nekontrolovaným stavem na poli globálního vlivu, který by mohl vést k ozbrojenému konfliktu.

Zpráva zmiňuje přístup Donalda Trumpa k Moskvě a představitelům dalších autoritářských zemí, amerického prezidenta ale přímo nekritizuje. Píše ale o prezidentových opakovaných urážkách, kterých se dopouští v důsledku vlastní neschopnosti, kdy se mu v rámci diplomatických setkání nedaří prokázat svým protějškům ze spojeneckých zemí v Evropě a Asii dostatečný respekt či pozornost. Přitom však veřejně projevuje náklonnost k autoritářským vůdcům, jako je Vladimir Putin nebo Kim Čong-un. To samé mohla veřejnost sledovat i na nedávném summitu G20 v japonské Ósace, kde se Trumpovi podařilo rozesmát ruského prezidenta Putina, když ho slovy napomenul, aby se „nepletl do voleb”.

Propaganda a šíření dezinformací

Studie ale především upozorňuje na to, že Spojené státy podceňují rozměry ruské agrese, ruskou propagandu a šíření dezinformací, které útočí na veřejné mínění v zemích Evropy, střední Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Poukazuje také na nebezpečí plynoucí z bližších vztahů mezi Ruskem a Čínou. Za jejich rostoucím spojenectvím stojí podle autorů sdílený strach z mezinárodních spojenectví USA a preferování politického postoje, který nazývají autoritářskou stabilitou.

„Rusko útočí na západní instituce způsobem, který je mnohem chytřejší a strategicky diskrétnější, než si mnozí uvědomují,” sdělila serveru Politico Natalia Arnová, ředitelka think-tanku Free Russia Foundation, který se staví proti Putinovi. Tato nadace sama nedávno dokončila studii, která se zabývá úsilím Ruska podkopat hodnoty a stabilitu západních zemí.

„Tyto útoky se mohou jevit jako jemnější a prohnanější, ve své podstatě jsou velmi destruktivní. Ovlivňují vlády, mění zákony, podkopávají autoritu právních rozhodnutí, znemožňují vymáhání práva a maskují vojenské intervence,” dodala Arnová.

Podrobněji se studie zabývá například tzv. šedou zónou v aktivitách Moskvy. Šedou zónou autoři míní opakované pokusy Putinova režimu podkopávat demokratické národy, které se nacházejí na periferii Ruska, a to s využitím prostředků, které nejsou v přímém vojenském konfliktu.

Jason Werchan, pracovník strategického oddělení amerického velitelství pro Evropu, v jedné z kapitol zprávy popsal, co šedou zónu charakterizuje. „Jde o aktivity, které zahrnují vojenské ohrožování států, kompromitaci společností, ekonomik a vlád s využitím různých prostředků. Mezi ty patří propaganda, dezinformace i vynucování na základě kulturního, náboženského kontextu nebo energetických zdrojů.”

Studie zatím není příliš rozšířená, napsal server Politico. Podle tohoto serveru Pentagon hodnotí záměry Ruska ve snaze pochopit jeho strategii a vypočítává řadu zhoubných činností ruských sil v regionech, jako je Afrika nebo Arktida – zpráva přitom ale naráží na nedostatečně sjednocené poselství pro Spojené státy. Sice doporučuje, aby americké ministerstvo zahraničí Rusku odpovědělo silnějšími operacemi, které budou mít na sféru globálního vlivu větší dopad a zasáhne i rusko-čínské vztahy. Na druhé straně ale zmiňuje i potřebu spolupráce s Ruskem, a to zejména v oblasti jaderných zbraní. Podle jednoho z autorů je už nyní jasné, že hrozí nové kolo závodů v jaderném zbrojení.

Putinovy ambice prověří ruská veřejnost

Autoři zprávy tvrdí, že chaos na domácí politické scéně brzdí schopnost Spojených států na ruské výboje reagovat. Píší, že „Americe chybí přesvědčivý příběh, jako byl ten, který vyhrál studenou válku”.

Vědecká pracovnice bezpečnostní služby NSI (National Security Intelligence) Belinda Braggová ve studii píše, že je nutné najít lepší formulace zájmů a strategie USA, se kterými vystoupí americká zahraniční politika. Její kolegyně z Washingtonského institutu pro politiku Blízkého východu Anna Borshchevskaya řekla, že to ale nejprve vyžaduje dohodu o tom, co by mělo být poselstvím Spojených států.

„Stále máme co říct, ale protože jsme příliš polarizovaní a pochybujeme sami o sobě, máme problém s narativem,” uvedla Anna Borshchevskaya v narážce na hledání společného úhlu pohledu na veřejné záležitosti. „Rusko tento problém nemá,” dodala.

Podle zprávy je to však právě ruská veřejnost, kdo představuje největší prověrku Putinových ambicí. Uvádí totiž důkazy o hluboké ostražitosti ruských obyvatel vůči zahraniční politice Moskvy, podpořené invazí na ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014 a vojenskou podporou ruských separatistů. Zpráva podle serveru Politico naznačuje, že jsou ruští občané skeptičtější vůči „tvrzení Kremlu, že USA představují vnější nebezpečí”.

Skepse se týká i ruských elit. „Jak elity, tak členové masové veřejnosti sice podporují obnovení velkého mocenského postavení Ruska, ale velkou moc vnímají skrze jiné priority, tedy více ze socioekonomického rozvoje než z demonstrace tvrdé moci,” uvedl Thomas Sherlock, profesor Vojenské akademie ve West Pointu. „A tento úhel pohledu se čím dál více dostává do konfliktu s postoji Kremlu.”

Doporučujeme