Hlavní obsah

S pučem v Chile pomohla CIA také Austrálie, ukázaly tajné dokumenty

Foto: Profimedia.cz

Bývalý chilský prezident Salvador Allende, který stál v čele země v letech 1970 až 1973.

Reklama

10. 9. 2021 22:20

O zapojení australských operativců do destabilizační kampaně v Chile už se v Austrálii mluvilo v minulosti opakovaně, až tyto odtajněné dokumenty ale nabízejí první oficiální důkaz.

Článek

Australské zpravodajské služby v 70. letech napomohly americké CIA s destabilizací chilské vlády prezidenta Salvadora Allendeho před vojenským pučem před 48 lety. Alespoň to dokládají nově zveřejněné dokumenty.

Odtajněné dokumenty australské vlády podle deníku The Guardian dokazují, že v prosinci 1970 liberální ministr zahraničí a pozdější premiér Billy McMahon schválil žádost australských tajných služeb (ASIS) o otevření základny v Chile.

Po dobu osmnácti měsíců od roku 1971 podle amerického Národního bezpečnostního archivu ASIS podle všeho prováděly tajné operace na území Chile a podávaly zpravodajské informace do centrály CIA v Langley ve Virginii.

Dokumenty podle Guardianu také odhalují, že McMahonův nástupce ve funkci Gough Whitlam zvolený v prosinci 1972 o necelý rok později nařídil tehdejšímu šéfovi tajných služeb Williamu Robertsonovi celou operaci ukončit.

Dosud tajné dokumenty v červnu získal bývalý zpravodajský důstojník australské armády a akademik Clinton Fernandes. Podle jeho zkoumání byl Whitlam před svým finálním rozhodnutím značně rozpolcený, odhalení o zapojení australských tajných služeb do podkopávání prezidenta Allendeho považoval za ostudné, zároveň se ale obával reakce Washingtonu, který by ukončení operace mohl podle tehdejšího ministra zahraničí vnímat jako protiamerický čin a snahu „zostudit CIA“.

O zapojení australských operativců do destabilizační kampaně v Chile už se v Austrálii mluvilo v minulosti opakovaně, až tyto odtajněné dokumenty ale nabízejí první oficiální důkaz. Fernandes podle australských médií získal stovky podobných dokumentů. Profesor mezinárodních a politických studií na University of New South Wales v Canbeře v minulosti naléhal na australskou federální vládu, aby odtajnila i dokumenty týkající se tajných operací ASIS v Kambodži a Indonésii.

Federální vláda a její bezpečnostní agentury opakovaně tvrdí, že potvrzení nebo vyvrácení existence záznamů o operacích ASIS by poškodilo australské národní zájmy. Nově vydané dokumenty jsou proto silně redigovány, například ASIS je zde označována kódovým názvem „MO9“.

Australský správní odvolací soud nyní čeká rozhodnutí o tom, zda dovolí vydat plné verze stejných archivních dokumentů, které obsahují tajné a přísně tajné zpravodajské informace. Fernandes a jeho právní zástupci ale tvrdí, že národní bezpečnost není ohrožena vydáním necenzurovaných dokumentů a většina osob jmenovaných v dokumentech už není naživu.

„Australská vláda hodně hovoří o boji proti skrytému zahraničnímu vměšování, ale pomáhala přitom svrhnout demokratickou vládu v Chile. Poté své záznamy označí klasifikací národní bezpečnosti, aby veřejnost nevěděla, o co jde. Národní bezpečnost by však měla být cílem, nikoli alibi. Mělo by to znamenat bezpečnost australské veřejnosti. Nemělo by to znamenat ochranu politiků před demokratickou odpovědností,“ cituje Guardian Fernandese.

V červnu Fernandesův spolupracovník Ian Latham řekl u soudu, že „o působení Austrálie v Chile se formálně i neformálně vědělo“. „Podle mého názoru veřejně dostupné materiály ukážou, že australské tajné služby zahájily v zemi operace, které probíhaly v době, kdy se USA podílely na podkopávání Allendeho vlády,“ uvedl Latham. Podle Lathama měli australští operativci v Chile své kanceláře, ve kterých hostili i agenty CIA.

Existenci základny australských agentů v Chile má dokládat memorandum z prosince 1970. „Ministr schválil, aby M09 otevřela stanici v Santiagu de Chile. [Jméno redigováno] byl vybrán jako velitel stanice a bude se stěhovat do Santiaga, jakmile bude možné dokončit administrativní opatření…“ píše se v dokumentu.

Národní bezpečnostní archiv také uvádí, že další dokument odhaluje napětí ve vztazích mezi CIA a ASIS, včetně nedorozumění a prohlášení, která způsobila „rozpaky“ a poškození „pověsti zpravodajské služby“.

Jen několik týdnů před otevřením australské základny další dokument ukazuje, že jeden z vysokých australských představitelů vyjádřil znepokojení nad působením ASIS v Chile a navrhl, aby bylo odloženo, protože „situace v Chile se nezhoršila do té míry, jak jsme se obávali“.

Na jaře roku 1973 tehdejší premiér Whitlam nařídil řediteli ASIS Robertsonovi, aby ukončil provoz své služby v Chile. Whitlam podle Robertsona řekl, že „byl znepokojen operacemi M09 v Chile“ a cítil, že pokud by se působení australských operativců v Chile dostalo na veřejnost, pak by bylo „extrémně obtížné ospravedlnit naši přítomnost v zemi“.

Robertson také uvedl, že Whitlam byl „nejvíce znepokojený tím, že CIA by toto rozhodnutí mohla interpretovat jako nepřátelské gesto vůči USA obecně nebo konkrétně vůči CIA“. „Předseda vlády řekl, že nyní, když učinil své rozhodnutí, chce, abychom co nejdříve přestali s naší činností,“ napsal Robertson svým agentům v Chile.

Stanice v Santiagu konec své činnosti oznámila australské vládě a svému velení 1. července, necelé dva měsíce před vojenským převratem, kdy tehdejší vládu svrhnul generál Augusto Pinochet. „Všechny zbývající záznamy a další dokumenty byly zničeny,“ informovali operativci.

Vojenský převrat podporovaný Spojenými státy zahájil Pinochet 11. září 1973. Allende ve stejný den pronesl svůj závěrečný projev jako prezident, tehdy už jeho sídlo, palác La Moneda, obklíčila armáda. Ve své řeči Allende rezolutně prohlásil, že nerezignuje, a ještě ten den spáchal sebevraždu.

Po smrti Allendeho vládla Chile vojenská junta, Pinochet totiž odmítl odevzdat moc civilní vládě. Junta následně rozpustila chilský kongres, pozastavila platnost ústavy a zahájila perzekuci opozice, při které zmizelo nebo bylo zabito okolo 3095 civilistů, do exilu odešlo nejméně 200 tisíc Chilanů. Moc předal Pinochet do rukou zvoleného prezidenta Patricia Aylwina, v čele armády ale stál až do roku 1998.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované