Hlavní obsah

Schillerová si troufla na diskusi v angličtině, na minulé má alibi

Foto: vlada.cz

Tajná návštěva kadeřnice, státní byt v centru, teď slabá angličtina. Ministryně financí Schillerová zakouší v koronavirových týdnech další vlnu kritiky.

Reklama

15. 5. 17:13

Ministryně financí Alena Schillerová možná nevládne dostatečně angličtinou. Svoji neúčast na předchozích videokonferencích s kolegy EU však může snadno odůvodnit. Seděla na vládě nebo v Parlamentu. Otázka je, co je důležitější.

Článek

Ministryně financí Alena Schillerová se v pátek odpoledne zúčastnila videokonference spolu se svými kolegy z ostatních zemí Evropské unie.

Informace, kterou Seznam Zprávám potvrdil mluvčí ministerstva Michal Žurovec, by za normálních okolností asi nevzbudila velký zájem médií.

Schillerová se však v posledních dnech potýká s kritikou, že je slabá v angličtině. Podle Hospodářských novin se hlavně kvůli tomu v posledních dvou měsících nezúčastňuje videokonferencí na úrovni EU.

Mluvčí ministryně Seznam Zprávám potvrdil, že naposledy se Schillerová zúčastnila evropské videokonference 4. března. Výtku, že na dalších jednáních až dosud chyběla kvůli strachu z „živé“ angličtiny, však ministryně odmítla. Místo toho se odvolala na svoji vytíženost. Na jednání v rámci EU místo sebe pravidelně posílala náměstkyni Lenku Dupákovou, která vycházela z předjednaných pozic.

„Zástup příslušným gesčně kompetentním náměstkem je standardní způsob, kterým ministři napříč EU řeší svou neúčast v případě kolize jednání s jinou neodkladnou agendou. Právě takovou agendou bylo schvalování klíčových opatření na podporu české ekonomiky v Parlamentu či na jednání vlády v minulých týdnech,“ uvedl mluvčí Schillerové.

Otázka samozřejmě je, kde byla Schillerová více potřebná fyzicky a kde dávalo větší smysl poslat místo sebe zástup.

Napovědět může přehled toho, čím se ministryně během šesti konferencí zabývala a proč tomu dala přednost před jednáním s evropskými kolegy.

Odpověď zní, že ať už jsou jazykové schopnosti Schillerové jakékoli, ve všech dotyčných dnech měla program, kde se počítalo s její přítomností.

Z veřejně dostupných pramenů, jako jsou zápisy z jednání vlády nebo parlamentní stenografické záznamy, se dá snadno ověřit, že Schillerová buď seděla na jednání vládního kabinetu, nebo obhajovala své návrhy před poslanci či senátory.

Kdy jednali ministři financí EU a co v tu dobu dělala Schillerová

16. 3., 15:00 - videokonference Eurogroup; Schillerová na jednání vlády (začátek v 14:00)

23. 3., 15:00 - telekonference ministrů hospodářství a financí (Ecofin); Schillerová na jednání vlády (začátek v 12:30)

24. 3., 18:30 - videokonference Eurogroup; Schillerová v Poslanecké sněmovně hájila změny v rozpočtu

7. 4., 16:00 - první část videokonference Eurogroup; Sněmovna jednala do cca 17:00 o prodloužení nouzového stavu, vystoupila i Schillerová

9. 4., 17:00 - první část videokonference Eurogroup; Schillerová na jednání vlády (začátek v 12:00), odpoledne vystoupila také v Senátu k návrhu o kompenzačním bonusu

16. 4., 15:30 - videokonference ministrů hospodářství a financí (Ecofin); Schillerová během dne v Senátu obhajovala několik návrhů, například na odklad splátek úvěrů nebo novelu zákona o ČNB

8. 5., 15:00 - videokonference Eurogroup pouze v užším složení ministrů z eurozóny, tj. bez zástupce Česka

15. 5., 15:45 - videokonference Eurogroup v rozšířeném složení; Schillerová přítomna

V některých případech se program prokazatelně překrýval s časem videokonferencí. Například 23. března odpoledne, kdy se uskutečnila telekonference ministrů financí EU (Ecofin).

Unijní ministři spolu ten den hovořili na dálku od 15:00, Schillerová však už od 12:30 seděla na vládě, kde překládala odklad pro povinné vykazování elektronickými pokladnami kvůli koronaviru a především novelu zákona o státním rozpočtu, v němž prohloubila plánovaný letošní schodek ze 40 na 200 miliard korun. Jednání vlády se přitom protáhlo až do večera.

Podobně to bylo následující den, kdy se v 18:30 virtuálně sešli unijní ministři financí na jednání tzv. Eurogroup. Tato skupina zahrnuje v první řadě šéfy finančních ministerstev z eurozóny, při rozšířených zasedáních se k nim přidávají i zástupci zemí, které euro jako měnu nepřijaly. Každopádně Schillerová byla ve stejnou dobu ve Sněmovně a hájila tam právě zmíněné zvýšení rozpočtového schodku.

Oč naopak ministryně přišla na jednáních na úrovni EU?

Na všech konferencích se řešily ekonomické dopady koronavirové krize. Na některých však převažovala spíš obecná usnesení nad konkrétními opatřeními. Například na jednání Eurogroup 16. března přijali ministři financí prohlášení, v němž zejména přivítali dosavadní kroky Evropské komise a Evropské centrální banky a projevili odhodlání uvolnit na boj s covid-19 dostatečné prostředky.

Jindy byly závěry konkrétnější. Nepochybně důležitá byla spojená videokonference 7. a 9. dubna, na které ministři odsouhlasili krizový balíček složený ze tří záchranných „sítí“ – pro pracovníky, podniky a členské státy – v hodnotě přibližně 500 miliard eur. Euroskupina také poprvé diskutovala o vytvoření dočasného fondu na podporu investic. Tuto agendu pak následně schválili ministři financí EU na dalším jednání 16. dubna.

Záchranným finančním sítím se ministři měli věnovat i na poslední, páteční videokonferenci Eurogroup. Diskutovat měli také o nastavení pomoci v rámci jednotlivých států.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené