Hlavní obsah

Senioři očkování AstraZenecou nebrzdí, většině ji ještě ani nenabídli

Foto: Pixabay

Vakcína AstraZeneca je bezpečná a evropské úřady ji schválily i pro seniory. Přesto se kolem ní v Česku vedou debaty.

Reklama

21. 2. 19:20

Očkování látkou od AstraZenecy v Česku drhne, z dodávek zatím zdravotníci aplikovali jen zlomek. Hlavním problémem ale není údajné časté odmítání ze strany seniorů.

Článek

První vakcíny od firmy AstraZeneca dorazily do České republiky už 6. února, dosud přišlo přes 76 000 dávek. Aplikace se ale zatím dočkalo jen 6000 z nich. Podle Ministerstva zdravotnictví leží část viny na nedůvěře seniorů k účinnosti této látky.

„Nerozumím těmto obavám a nerozumím těm, kdo je šíří. Není důvod preferovat jednu vakcínu před druhou. Zbytečně tak dochází k tomu, že se brzdí očkování daného člověka,“ uvedl na tiskové konferenci ministr Jan Blatný (za ANO).

Takové případy se skutečně objevují, celkově se však očkování nejspíš zadrhlo někde jinde. Jak Seznam Zprávy zjistily, ještě ve čtvrtek ležela část ve skladech distribuční firmy Avenier. Ta je přitom jen náhradním a dočasným dodavatelem. Výběr hlavního distributora se totiž zpozdil. Avenier má na starosti hlavně rozvoz očkovací látky Moderna a v nouzovém režimu dočasně v minulých dnech rozvážel i první dodávky AstraZenecy.

A jak je to s údajnou nedůvěrou seniorů k této látce? Například ve Zlínském kraji jde podle krajského předsedy Sdružení praktických lékařů Lubomíra Nečase pouze o jednotlivé případy, kdy lidé vakcínu AstraZeneca odmítnou. A podobná situace panuje také třeba na Olomoucku. „Přes víkend problém nebyl, vyočkovali jsme všechno. Ve středu někteří lidé očkování AstraZenecou odmítli, byly to ale jednotky případů,“ řekla redakci Seznam Zpráv krajská koordinátorka očkování Jarmila Kohoutová.

Redakcí oslovené nemocnice sice potvrzují, že se lidé na látku častěji ptají, někde se však pro očkování seniorů primárně ani nepoužívá. Příkladem je třeba Jihlavsko, kde ji podle mluvčí Kraje Vysočina Jitky Svatošové dostávají zdravotníci, vězeňští dozorci nebo lidé v psychiatrických léčebnách.

Podobnou strategii zvolili třeba také na jihu Moravy. Do Fakultní nemocnice Brno dorazilo 2400 dávek očkovací látky od firmy AstraZeneca. Vakcíny dostali vězeňští dozorci, zbytek rozváží mobilní očkovací tým. „V očkovacím centru se lidé ptají, zajímá je to. Uvědomujeme si ten pokřivený mediální obraz,“ říká mluvčí nemocnice Veronika Plachá.

V Jihočeském kraji vakcínu seniorům teprve nabídnou. „Od pátku do pondělí ji budeme očkovat v centrech. Zatím jsme nezaznamenali, že by kvůli této očkovací látce někdo rušil termín,“ popsal pro Seznam Zprávy Petr Studenovský, koordinátor očkování v Jihočeském kraji.

Obecně ale přesné údaje o počtu odmítnutí kraje nemají.

Kde se tedy vlastně spekulace okolo látky od firmy AstraZeneca vzaly? V Česku spíše odráží zahraniční dění. Některé země se totiž rozhodly vakcínu starším lidem nedoporučit.

Třeba podle německých úřadů zatím není vhodná pro lidi nad 65 let. Stejné věkové skupině se rozhodlo tuto vakcínu nepodávat i Rakousko nebo Francie. Sousední Polsko ji nedoporučuje lidem nad 60 let a například Belgie nebo Itálie stanovily hranici ještě níž – na 55 let.

Argumenty všech států jsou prakticky stejné: vývojáři podle nich nedodali dostatek dat o tom, že by látka byla efektivní právě pro seniorní populaci. Údajů ze třetí fáze klinických testů je prý příliš málo. V publikovaných výsledcích hodnocení účinnosti vakcíny bylo zařazeno do klinické fáze 2 a 3 jen 10 až 12 procent lidí ve věku 56 až 69 let a pouze jednotky procent lidí starších 70 let.

Například lidí starších 65 let bylo při klinických testech jen 660. Z nich se nakazili pouze dva. Problém je v tom, že ačkoli se tak nízké číslo nakažených může zdát jako dobrý výsledek, podle některých vědců a úřadů je zkoumaný vzorek populace tak malý, že z něj nelze vyvodit žádný závěr.

Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA) nicméně data a studie dodané firmou AstraZeneca stačily a užívání vakcíny povolila všem lidem nad 18 let. Tím se řídí většina států Evropské unie včetně Česka.

A například imunolog Václav Hořejší nevidí důvod, proč by se měli senioři vakcíně vyhýbat. „Nemyslím si, že existují silné důkazy, že je tato vakcína pro starší lidi významně horší než jiné. Kdybych měl možnost nechat si ji aplikovat, tak to okamžitě udělám, a to je mi 71,“ uvedl.

Domluvené vakcíny

Česko se připojilo ke společným evropským objednávkám vakcín. Od Pfizer/BioNTech má objednáno asi 12 milionů dávek, od AstraZeneca tři miliony, od Moderny tři miliony, od CureVac zhruba milion a dva miliony od firmy Johnson&Johnson, u níž stačí pro vytvoření protilátek jedna dávka.

Evropský regulátor sice připustil, že dat z vyšších věkových kategorií není dostatek, ale jeho experti se shodli, že i pro seniory může být látka použita.

Proti kritice se staví také Velká Británie, která se na vývoji podílela. „Zatímco ve třetí fázi klinických testů bylo starších lidí příliš málo, data mapující imunitní reakce v této skupině byla velmi uspokojivá,“ uvedla například Mary Ramsayová, která v Anglickém úřadu pro veřejné zdraví dohlíží na očkování.

Definitivní tečku za spekulacemi by nicméně mohly přinést studie, které vývojáři dodatečně zpracovávají a které se právě na starší skupiny obyvatel zaměřují. Podle šéfa britského Výboru pro humánní léčivé přípravky Munira Pirmohameda vypadají průběžná data optimisticky. „Není zde žádný důkaz o tom, že by byla účinnost nedostatečná,“ citoval odborníka server Irish Times.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené