Hlavní obsah

Zářijový zpravodaj Sherlock Senior

Foto: Barbora Togel

Zpravodaj o řetězových e-mailech pro seniory.

Reklama

O fenoménu ChatGPT a umělé inteligenci se mluví už téměř rok úplně všude. O co jde a jak to souvisí s dezinformacemi? Nejen to se dozvíte v zářijovém vydání zpravodaje Sherlock Senior.

Článek

Milé čtenářky, milí čtenáři,

po letní pauze začíná nový školní rok s pravidelným vydáním našeho zpravodaje Sherlock Senior o dezinformacích v médiích, na sociálních sítích i v řetězových e-mailech. Jako každý měsíc i tentokrát vám nabídneme přehled největších hoaxů z poslední doby a také pravidelnou kapitolu s názvem Mediální vzdělávání, ve které jsme tentokrát připravili první díl seriálu o novém fenoménu – umělé inteligenci a programu ChatGPT.

Aktuální hoaxy

Stotisícová sociální dávka

Na úvod se vrátíme k nedávnému příspěvku Tomia Okamury, který zveřejnil fotografii poukázky na sociální dávky ve výši téměř sta tisíc korun. Nezapomněl ponechat také jméno příjemkyně, které napovídá, že může jít o Romku. Následovala reakce mnoha nenávistných komentářů, často s rasistickým podtextem.

Jak zjistili redaktoři Seznam Zpráv, číslo skutečně odpovídalo a nejednalo se o padělek – ovšem jednalo se o částku za dva měsíce, navíc za devět dětí, o které příjemkyně pečuje. V neposlední řadě je třeba doplnit, že tato forma péče o děti vyjde stát mnohem levněji, než by jej stála ústavní péče v dětském domově.

Zmíněný příspěvek je klasickou ukázkou nejčastějšího postupu dezinformátorů – tedy založit svou zprávu na pravdivé informaci. Je proto obtížné ji potom jednoduše vyvrátit. Stačí však zamlčet kontext či uvést zavádějící souvislosti a z informace se stane dezinformace, která navíc podněcuje k nenávisti vůči etnické skupině.

Podpora hypoték pro Ukrajince

V posledních týdnech koloval také další z řady hoaxů o domnělých výhodách pro Ukrajince, tentokrát na téma bydlení. Podle příspěvku na facebooku, vizuálně odkazujícího ke zpravodajským grafikám, mají Ukrajinci nárok na státní příspěvek na hypotéky. Zdroj chybí, zpráva má však přes 1600 sdílení.

Jak ověřila agentura AFP, nic takového se nechystá, naopak mluvčí Ministerstva vnitra označil zprávu za „nesmysl“ a doplnil, že podmínky státní podpory pro Ukrajince byly od července zpřísněny. Virální příspěvek však využil dalšího z palčivých problémů, které řeší statisíce Čechů. Tentokrát je to špatně dostupné bydlení, dříve to byly například přijímací zkoušky na gymnázia nebo rušení poštovních poboček. Vždy se tedy jedná o téma, které je pro české obyvatele skutečným problémem a vzbuzuje mnoho emocí samo o sobě. Těchto emocí potom využijí autoři dezinformací, nasměrují je proti ukrajinským uprchlíkům a rozzlobení lidé takto najdou jednoduchého viníka celé situace. Důsledky si lze snadno domyslet – ať už jde o přibývající fyzické útoky, nebo slábnoucí podporu ukrajinské strany vůči ruské agresi.

Boj s nákupy v Polsku

Jedním z aktuálních témat je také cena potravin, čehož využívají autoři dezinformace o kontrolách nákupů z Polska. Například příspěvek z konce srpna tvrdí, že pokud lidé chtějí vyrazit za levnějšími potravinami za polské hranice, musí počítat s kontrolami nákupních tašek a kufrů aut. Takto se údajně Celní správa snaží odradit lidi od cest za nákupy, a to konkrétně skrze nařízení ministra financí Zbyňka Stanjury. Příspěvek měl přes 700 sdílení, dokud ho autor nesmazal.

Autoři serveru Manipulátoři.cz ověřili informaci u Celní správy, podle jejíhož vyjádření probíhají pouze kontroly pašovaných cigaret, případně léků. Stanjura k tématu v Otázkách Václava Moravce doplnil: „Co s tím vláda může dělat? Samozřejmě by bylo lepší, kdyby vše skončilo ve státním rozpočtu. (…) Vím, že se to v průběhu let přelévá. Někdy jezdí naši občané určitou komoditu kupovat do Polska a poté zase zpět. Je to standardní.“

Mediální vzdělávání: Umělá inteligence / Proč o ní najednou všichni mluví?

Najednou to začalo – všichni začali mluvit o umělé inteligenci. Ale co to vlastně znamená? V listopadu loňského roku se změnil způsob, jakým mluvíme s počítači. Vznikl totiž program ChatGPT [čet-dží-pí-tý] – nový „digitální kamarád“, který si s námi umí povídat, jako by to byl člověk.

Umělá inteligence (často nazývaná také AI, tedy artificial intelligence) tu s námi je už dlouho. Pomáhá nám při online nákupech a vyhledávání na internetu, využívá se v lékařství, v dopravních systémech nebo pro analýzu vědeckých dat.

Na podzim to však bude rok od významného skoku ve vývoji, tedy spuštění přelomového programu ChatGPT. Tak přelomového, že jsme mu mohli svěřit i úvodní část našeho seriálu o mediálním vzdělávání – první odstavec napsal právě program ChatGPT. Od loňského listopadu se o něm proto mluví skutečně všude. Několik následujících vydání našeho zpravodaje tedy věnujeme právě umělé inteligenci.

Jak přesně ChatGPT funguje a proč je to takový zlom? Nejlepší bude představit si to na příkladu našeho zpravodaje. Stejně jako 95 procent všech tvůrců i my už používáme tento program při psaní pravidelně. Doposud jsme při psaní využívali pouze vyhledávače na Seznamu nebo na Googlu, kam jsme mohli zadat jednoduché dotazy typu:

„Nejčastější hoaxy o Ukrajině.“

Od loňska si však s umělou inteligencí můžeme povídat, respektive psát, a ona reaguje jako skutečný člověk. Můžeme jí tedy pokládat i tyto dotazy:

„Proč vlastně hoaxy o Ukrajině vznikají?“

„Napíšeš, jak by popsal válku na Ukrajině zastánce Ukrajiny?“

„Napíšeš, jak by popsal válku na Ukrajině zastánce Ruska?“

„Napíšeš prosím tuto odpověď ještě jednou, ale tentokrát ve verších?“

„Napíšeš prosím tuto odpověď ještě jednou, ale jako by ji napsal Karel Čapek?“

Všechny tyto otázky jsme vyzkoušeli za vás a dostali jsme vydařené, dlouhé a propracované odpovědi, které jsme pak v konverzaci s AI mohli dále rozvíjet – zkuste si to i vy na adrese chat.openai.com a zkonzultujte s programem vhodné dárky na Vánoce nebo si s ním popovídejte o výhodách demokracie.

Asi už ale tušíte, že to s tou umělou inteligencí nebude tak jednoduché. Je teprve ve vývoji, takže se občas vyjadřuje neobratně, nebo dokonce dělá faktické chyby. Kromě těchto dílčích záludností však s sebou přináší i mnoho možností zneužití. V čem je její příchod problematický a především jak to všechno souvisí s dezinformacemi, to se dozvíme v dalších dílech našeho nového seriálu. Do té doby doporučujeme analýzu ke čtení nebo podcast k poslechu našeho redaktora Seznam Zpráv Pavla Kasíka.

Může vás zajímat

Každý, kdo má internet, by měl platit za televizi a rozhlas, říká ministr

Veřejnoprávní média by se po 15 letech mohla dočkat zvýšení svých příjmů. Vláda chce navýšit poplatek za televizi i rozhlas. Proč se k tomu kabinet odhodlal, když před rokem tvrdil opak? Hostem pořadu Ptám se já byl ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa.

Pátrali jsme, zda a kdo bohatne na sociálních dávkách

Kdo bohatne na dávkách? Příběh ženy, která pečuje o devět dětí a dostává na to pomoc od státu (jež mimochodem zatěžuje veřejné finance výrazně méně, než kdyby děti byly v péči státu), opětovně nastolil dlouholeté téma: sociální dávky a jejich zneužívání. Většina lidí se domnívá, že ke zneužívání dávek dochází, ale analýza našeho datového týmu ukazuje, že pomoc od státu prakticky zneužít nejde.

Třetina uprchlíků už Česko opustila. Zůstat jich chce jen zhruba desetina

Návrat uprchlíků. Ministerstvo vnitra odhaduje, že zhruba třetina ukrajinských uprchlíků se už vrátila domů. Většina těch zbylých návrat plánuje. V Česku už potřebují méně finanční podpory, spíš jim chybí lékařská péče a odpovídající zaměstnání.

Reklama

Související témata:

Doporučované