Hlavní obsah

Škárka přišel kvůli řečem o zrůdách o práci. Došlo k nepochopení, tvrdí

Foto: Profimedia.cz

Bývalý poslanec Jaroslav Škárka za Věci veřejné.

Reklama

4. 11. 2020 18:15

Bývalý poslanec Jaroslav Škárka nese zodpovědnost za slova, která napsal o předčasně narozených dětech. S Vězeňskou službou ČR, kde byl zaměstnán, se dohodl na ukončení pracovního poměru.

Článek

V pondělí Seznam Zprávy upozornily na příspěvek exposlance Jaroslava Škárky na Facebooku, v němž označoval předčasně narozené děti za nevyvinuté zrůdy, kterých by se měl stát zbavovat. Jeho slova vyvolala emoce a množství kritiky.

Případ má pro Škárku osobní dohru. Jeho výpad pobouřil Vězeňskou službu ČR, kde byl zaměstnán, a exposlanec tam končí.

„Mohu potvrdit, že ředitel plzeňské věznice se s panem Škárkou dohodli na ukončení pracovního poměru. Na základě té záležitosti, co proběhla, pan Škárka odejde od vězeňské služby,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí Vězeňské služby ČR Petra Kučerová.

K ukončení pracovního poměru se Škárka nechtěl vyjadřovat. „Jediné, co mohu říct, je, že jsem udělal nějakou chybu a nesu za to odpovědnost,“ řekl Seznam Zprávám.

Vězeňská služba se od Škárkova příspěvku ve středu distancovala. „Nemohu uvěřit, že by někdo byl schopen takto hovořit o nedonošených dětech, které na samém začátku života o něj musí bojovat. Jako otec tří dětí naprosto rozumím tomu, jak takové výroky zasáhly rodiče, kteří mají o své děti obrovský strach,“ vyjádřil se generál Vězeňské služby ČR Petr Dohnal prostřednictvím Twitteru.

Samotný příspěvek ale nepobouřil jen vězeňskou službu, ale hlavně rodiče předčasně narozených dětí. Během chvíle se komentáře pod Škárkovým statusem začaly plnit nenávistnými vzkazy směrem k bývalému poslanci. V úterý se Škárka rozhodl příspěvek raději smazat. A postupně začal své výroky mírnit.

Ještě v pondělí ale svá slova dál rozváděl. „Já nevím, jak si to představujete, ale je to myšleno, že by měly být mimo tuto společnost. Myšlené je to tak, že by v podstatě měly existovat ústavy a podobné instituce, které by se o tyto lidi měly starat,“ vysvětloval Škárka na dotaz Seznam Zpráv.

Ve středu ale redakci zaslal prohlášení, v němž svá slova mírní. A tvrdí, že paradoxně on sám je nedonošené dítě, které se narodilo v sedmém měsíci.

„Zároveň došlo ke špatnému pochopení i problematiky nedonošených dětí. Chtěl jsem poukázat na to, že plod, který se podaří zachránit (porodit???) ve třetím měsíci (kdy lze nastolit otázku, zda se jedná vůbec o porod, nebo spíše potrat a popíráme přirozený výběr), zákonitě nemá potřebně vyvinuty všechny orgány a do budoucna to může být zdrojem zdravotních a mentálních komplikací,“ vysvětluje ve vyjádření Škárka.

V prohlášení se zároveň omlouvá. „Pokud se můj způsob vyjadřování někoho dotýká, tak se mu omlouvám,“ píše Škárka. Původní příspěvek měl být podle jeho slov podnětem k diskusi o problematice medicíny.

V reakci na jeho status začali lidé na sociálních sítích přidávat fotografie svých dětí, které se narodily předčasně, a jejich současné fotky jako důkaz, že jsou v pořádku. Zvedla se tak vlna solidarity a lidé začali na protest proti Škárkovi posílat peníze organizaci Nedoklubko, do které se Škárka navezl a hovořil o „parazitujících neziskovkách“. Dokonce založili i hashtag #nebudJarda, který k těmto příspěvkům začali přidávat. Například společnost T-mobile poslala na účet Nedoklubka 250 000 Kč.

„Tento příspěvek upozornil vůbec na činnost naší organizace. Vyvolalo to vlnu solidarity a pomoci. Ať už se jedná o finanční podporu, nebo tu slovní,“ řekla Seznam Zprávám Lucie Žáčková, předsedkyně organizace Nedoklubko. „Nemohu vám říct přesnou cifru, ale na náš transparentní účet přišlo v součtu zhruba 200 000 korun bez té částky od T-mobilu,“ dodala.

Na celou situaci reagoval i Nadační fond pro předčasně narozené děti a jejich rodiny. „Slova pana Škárky a následné reakce rodičů předčasně narozených dětí, či rodičů dětí narozených s handicapem, nás přiměly vydat následné prohlášení. Naše mysl je plna emocí,“ napsal fond.

Zakladatelka projektu Hana Píšová pak pro Seznam Zprávy uvedla, že jim na účet nepřišla ani koruna, ač by pomoc veřejnosti také uvítali, neboť kvůli pandemii přišli o velkou část příjmů. „Je to trošku paradox, protože my jako jediní opravdu finančně pomáháme těm rodinám,“ tvrdí Píšová.

Každé desáté dítě je nedonošené

Péče o nedonošené děti je totiž finančně náročná, ale má velký smysl. „Každé předčasně narozené dítě potřebuje speciální péči a ta jim pomůže, aby se dostaly na úroveň ostatních dětí a v dospělosti se to na nich nepozná. Jsou to nejefektivněji vynaložené peníze, které mohou být,“ řekl Seznam Zprávám Jiří Dušek, primář Neonatologického oddělení nemocnice České Budějovice.

„Já sám jsem se staral o holčičku, která měla 307 gramů, ale ta se narodila ve Švédsku. Přežila a má se dobře. A teď třeba máme na oddělení holčičku, která má 420 gramů a má docela velkou šanci na to, že se bude vyvíjet dobře, ale ta má před sebou ještě kousíček života, než ji budeme moct propustit domů. Takže se pohybujeme někde okolo 400 gramů, abychom mohli říct, že ty děti mají nějakou šanci,“ sdělil Dušek.

Podle Duška se dá zachránit i dítě ve 22. týdnu těhotenství. „Je tam poměrně i vysoké procento dětí, které nemají postižení. Řekněme, že 50–60 procent těchto dětí zemře, z těch nejnižších váhových kategorií. A z těch, které přežijí, bude 60 procent dětí úplně zdravých,“ vysvětluje Dušek.

„Zhruba 10 procent dětí se narodí nedonošených, to znamená pod 38. týden. A zhruba 4 procenta dětí se rodí pod 28. týden,“ dodává Dušek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované