Hlavní obsah

Spřádá Varšava plány na odvetu? Spor o Turów může mít pro Česko dohru

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Polský hnědouhelný povrchový důl Turów v bezprostřední blízkosti české hranice.

Reklama

1. 10. 16:50

Spor o Turów trvá už roky, k jednacímu stolu ale zasedla Varšava až po bezprecedentním rozhodnutí soudu. Na adresu Česka přitom nešetří ostrými výroky tamní politici ani provládní média. Jak téma ovlivňuje vzájemnou důvěru?

Článek

Jako by to byly dva úplně jiné spory. Jeden je z českého pohledu lokální, nepříjemný, ale zřejmě nevyhnutelný. Druhý má z polského náhledu celonárodní měřítko a nevyhýbají se mu teorie o protipolských spiknutích a celá řada dezinformací. Oba se ovšem týkají česko-polského konfliktu o hnědouhelný důl Turów v úzkém polském cípu mezi Českem a Německem.

I když je smlouva mezi Prahou a Varšavou „v podstatě hotová“, k jejímu uzavření ani po měsících jednání nedošlo. Česko-polské rozhovory se přitom výrazně zrychlily poté, co minulé pondělí unijní soud vyměřil Polsku pokutu v přepočtu téměř 13 milionů korun denně. Varšava totiž nedodržuje předběžné opatření soudu z letošního května, které jí nařídilo těžbu uhlí „bezodkladně pozastavit“. Pokutu zatím Polsko neplatí, ale situace je pro tamní vládu, navzdory jejím bojovným deklaracím a ultimátům, nepříjemná. Kdy dojde k dalším jednáním, není jasné.

Nakonec odjeli do Varšavy bez dohody

Ještě během čtvrtka to vypadalo, že si delegace „plácnou“. Liberecký hejtman Martin Půta z hnutí STAN odpoledne Seznam Zprávám řekl, že k vyřešení zbývají dva body. Vzápětí někteří polští novináři bez uvedení zdroje na Twitteru napsali, že jsou Poláci opět krok od přerušení rozhovorů. „Češi se mají chovat naprosto absurdně, protahovat vyjednávání a předkládat absurdní návrhy,“ spekuloval bez dalších podrobností novinář serveru Defence24.pl Jakub Wiech.

Takové potvrzené „úniky“ se na polské straně objevují opakovaně a mohou být součástí vyjednávací taktiky, případně snahou komunikovat téma vnitropoliticky. Podle informací Seznam Zpráv chtěla změny ve smlouvě na poslední chvíli naopak polská strana - navíc to údajně není poprvé, kdy Varšava znovu náhle otevírá už vyjednané kapitoly.

Místo dvaceti let jen dva roky? Nepřípustné

Čtvrteční rozhovory nakonec dohodou skutečně neskončily, ale interpretace důvodů se liší. Podle českého ministra životního prostředí Richarda Brabce z hnutí ANO je rozpor v názoru na délku trvání mezivládní dohody. „Měla by dát dlouhodobý rámec vztahům mezi Polskem a Českou republikou ohledně řešení problematiky dolu Turów,“ citovala ministra ČTK. Brabec dodal, že rozdíly nejsou v řádech jednotek let, ale týkají se delšího období.

Podle hejtmana Půty je pro Česko nepřijatelné, aby Polsko mohlo smlouvu vypovědět už po dvou letech a chce záruky na celou dobu těžby. Polští těžaři ze státní společnosti PGE chtějí dobývat uhlí v Turówě až do roku 2044. „Během noci se ta dohoda nacházela malý kousek od kompromisu. Dosažení toho kompromisu je teď už věcí pro premiéry,“ řekl v pátek novinářům liberecký hejtman.

O nutnosti záruk mluví také mluvčí Ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. „Musí být ve smlouvě definovány, každá smlouva má podmínky, které zaručí její plnění,“ uvedla na dotaz redakce.

Češi jsou iracionální, tvrdí Poláci

Jinak mluví polská strana. Náměstek polského ministra zahraniční Paweł Jabłonski ve čtvrtek po krachu jednání řekl, že se Češi „začali chovat zcela iracionálně“. „Týkalo se to očekávání zcela odtrženého od mezinárodní praxe, aby v dohodě byla klauzule, která by znemožňovala její vypovězení po mnoho let. To je naprosto neslýchané v mezinárodní praxi,“ tvrdí polský politik.

Jabłoński silnými vyjádřeními na adresu Česka v poslední době nešetří. I když sama Varšava začala s Prahou seriózně jednat až po květnovém opatření soudu, a do karet jí nehraje ani vyměřená pokuta, náměstek v pondělí uvedl, že „Polsko adresovalo Česku velmi silný signál tom, že neakceptuje jeho postoje“.

Oním gestem měla být neúčast polského premiéra Mateusze Morawieckého na akci v Budapešti, které se minulý týden účastnil český premiér Andrej Babiš z hnutí ANO. „To vyvolalo u části politiků na druhé straně vystřízlivění. Mám dojem, že naši čeští partneři už chápou situaci o něco lépe. Ale jestli se podaří dosáhnout dohody - to záleží jen na nich,“ dodal člen polské delegace Jabłoński.

Petříček: Je to vnitropolitické gesto

Podle českého exministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka z ČSSD bylo gesto Morawieckého dané polskou vnitropolitickou situací. „Můj pocit z toho je, že je to především vnitřní polské téma, které je pro premiéra Morawieckého důležité,“ řekl Seznam Zprávám politik, za jehož působení na ministerstvu podala česká vláda na Polsko žalobu u Soudního dvora EU.

Petříček opakuje, že se Praha snažila najít cestu k dohodě, ale narážela na „nedostatečné pochopení z polské strany“. „Snažili jsme se vůči našim sousedům postupovat předvídatelně, transparentně a zdůrazňovali jsme jim, že chceme dále jednat. Věřím v to, že by se záležitost mohla prostřednictví dohody vyřešit a bylo by to lepší než dál vést soudní spor,“ dodává politik.

Vnitropolitickou rétoriku polské vlády o „napadeném, ale i tak dominantním Polsku“ přiživuje i Polská televize (TVP), která, ač je oficiálně veřejnoprávní, spadá pod kontrolu vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS). TVP o celé věci referuje jako o snaze Česka důl Turów uzavřít, navzdory tomu, že Praha žádný takový požadavek nikdy neměla. U unijního soudu česká vláda zažalovala Polsko kvůli tomu, že při posuzování vlivu rozšíření dolu na životní prostředí nezahrnulo české připomínky.

Často se opakuje také argument o české volební kampani a o údajné velké roli, kterou v ní má téma dolu Turów sehrávat. Televize ve zprávách naznačila také to, že na uzavření dolu má zájem přímo premiér Andrej Babiš z hnutí ANO, který má být v byznysovém spojení s českými uhlobarony - ti by pak prodávali uhlí do elektrárny Turów, která sousedí s polským dolem.

Za sporem mají také stát údajné intriky Němců a protipolské spiknutí. „Podle komentátorů jde česko-polský spor na ruku Němcům, kteří využívají své vlivy v unijních institucích a zkouší tak omezit hospodářský a politický potenciál Polska,“ zaznělo mimo jiné v TVP.

Rozdíly v mediálním pokrytí

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška v té souvislosti podotýká: „Zatímco v ČR se o Turówě mluví, jen když se něco děje, a jedná se v zásadě o normální zpravodajství, tak v Polsku se z toho stalo celostátní téma, do kterého svými ostrými a nepodloženými výroky a až téměř konspiracemi vstupují především vládní politici.“

Lebduška, který v Polsku žije, také připomíná, že Polsko nemá v Praze už více než rok svého velvyslance. Poslední ambasadorka skončila kvůli podezření z mobbingu a šikany podřízených. „Na české straně to bohužel jen zapadá do stereotypů o jisté polské aroganci,“ napsal redakci.

O rozdílném vnímání Turówa na polské a české straně mluví i exministr Petříček. „Varšava sporu dává mnohem větší význam, než tomu je u nás a tomu odpovídá i polská rétorika. Přestože si nemyslím, že je to něco, co by mělo ovlivnit naše bilaterální vztahy s Polskem jako sousedem,“ doufá bývalý šéf diplomacie.

Škodovka bez zakázek v Polsku?

Kauza už ale vliv na vztahy má, upozorňuje pražský zpravodaj německého serveru Deutsche Welle, polský novinář Marek Aureliusz Pędziwol. Reportér, který se tématu Turówa věnuje, zmínil náznaky ze světa byznysu i novinařiny, které mají svědčit o protičeských náladách. Ve Varšavě údajně upadly v nemilost české energetické firmy a pro budoucí státní zakázky prý i mladoboleslavská Škodovka.

„Slyšel jsem také, že se hledají možnosti ‚útoku‘ na Česko. Jde například o téma hořící ostravské haldy Heřmanice, ze které se uvolňují emise do ovzduší. Četl jsem také o nápadu přezkoumat kvalitu vody přitékající z Čech. Ti, kdo si myslí, že je Turów česko-německo-unijním útokem proti Polsku, se budou snažit o takovéto kroky, což bohužel může způsobit výrazné zhoršení vzájemných vztahů,“ říká Pędziwol.

Lítost nad zhoršením mezilidských vztahů nakonec zmiňuje i Tomáš Petříček. „To, co mě nejvíc mrzí, je dopad na mezilidské vtahy v dotčených oblastech,“ říká politik s odkazem na zprávy o přinejmenším jednom podniku, který v polské Bogatyni odmítá obsluhovat Čechy. Majitel hospody na sídlišti na okraji města je spojený s dolem Turów a na dveře svého podniku vyvěsil ceduli s krtečkem a polským nápisem „Čechy neobsluhujeme!!!“. Seznam Zprávy ověřily situaci přímo na místě už před týdnem.

Podle novináře Pędziwola se hněv lidí z Bogatyně dá do určité míry pochopit: „Protože se jich to přímo týká, to především, a také sledují takzvaná veřejnoprávní polská média, kde je věc prezentovaná jednostranně,“ vrací se k problému vládní „hlásné trouby“.

Turów ovlivňuje vzájemné vztahy i podle Łukasze Ogrodnika z Polského ústavu pro mezinárodní záležitosti (PISM). „Spor se negativně odráží na různých úrovních dvoustranných vztahů: společenském (lokálně) a mezinárodním. Znemožnil též fungování Visegrádské skupiny na úrovni předsedů vlád. Proto bude, vzhledem k fiasku posledního kola dvoustranných rozhovorů, řešení sporu v polsko-českých vztazích prioritní záležitostí po volbách do Poslanecké sněmovny,“ napsal redakci analytik.

Mnoho malých sporů, třeba o rozhlednu

Z výroků polských politiků je podle novináře Pędziwola patrné, že „přehazují odpovědnost“ na Čechy. „Já to tak vnímám. Ta odtažitost tu je, nevím, kde se vzala, i když já jsem nikdy netvrdil, že ve vztazích Česka a Polska nejsou konflikty. Nikdy se to ale nevyostřilo až do takové míry,“ dodává reportér. Zmiňuje další aktuální sousedský spor kvůli údajným pochybením polského investora při stavbě rozhledny na Králickém Sněžníku čili přímo na česko-polské hranici. Podobných konfliktů se prý může podél téměř 800 kilometrů dlouhé hranice objevit celá řada.

Exministr Petříček připouští, že česká strana podcenila komunikaci vůči Polákům. „Je možné, že to odlišné vnímání důležitosti celého problému možná vedlo k podcenění komunikace vůči polské veřejnosti z naší strany. To je možná pravda, ale asi jsme nečekali, že se to přelije do takovéto reakce, včetně reakce polských občanů na toto téma,“ dodal sociálnědemokratický politik.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Polský důl Turów.

Na nedůvěru k polské straně upozorňují české ekologické organizace a také Sousedský spolek Uhelná, který sdružuje obyvatele české vesnice v bezprostřední blízkosti dolu Turów. Právě na ně má těžba největší negativní dopady, zejména co se týče poklesu spodních vod. „Domníváme se, že postup Polska sleduje jen jeden cíl, a tím je stažení žaloby ČR. Považujeme za téměř jisté, že jakmile ke stažení žaloby dojde, polská vláda jej bude vnitropoliticky prezentovat jako obrovské vítězství v celém sporu a její ochota dohodu dodržovat bude nulová,“ napsal ve čtvrtek v prohlášení Milan Starec z Uhelné.

„Mnichovská dohoda“ o Turówě

Na českou vládu se navíc ve čtvrtek snesla od ekologů ostrá kritika. „Ministr (Richard) Brabec chystá s Poláky dohodu na půdorysech, které by se daly označit jako inspirace z mnichovské dohody. Výsledkem bude vydrancování českého území Polskem. Za zavřenými dveřmi připravená dohoda nadto bude s největší pravděpodobností porušovat český právní řád,“ uvedl v prohlášení ředitel právní kanceláře Frank Bold Pavel Franc, která se v tématu Turówa dlouhodobě angažuje.

Ministr Brabec se proti takovým výtkám ohradil na Twitteru. Přirovnání k mnichovské dohodě označil za ostudné. „Nehorázné vyjádření pana France, které absolutně odmítám! Od prvního dne jsou u všech klíčových jednání hejtman Půta se svými lidmi z Libereckého kraje. Hraběcí rady pana France nikomu nepomohou,“ napsal ministr.

Fakt, že je dosavadní podoba vyjednávané smlouvy neveřejná, zkritizovala i organizace Greenpeace. Koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Nikol Krejčová navíc označila okamžité uzavření smlouvy a stažení žaloby za „skandální“.

Mluvčí Ministerstva životního prostředí kritické výroky odmítla s tím, že jsou absurdní. „Pokud máme vyjednat dobré podmínky, nemůžeme smlouvu dopředu zveřejňovat a zužovat si vyjednávací prostor. Karty se nevykládají na stůl dopředu,“ uvedla v pátek Petra Roubíčková pro Seznam Zprávy.

Ministerstvo počítá s tím, že rozhovory budou pokračovat, termín ale známý není. „Jednání nebyla ukončena ani jednou stranou. Jsme teď ve fázi, kdy je smlouva po právní stránce dokončená a připravená k tomu, aby se o ní vlády mohly bavit,“ dodala Roubíčková.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované