Hlavní obsah

Sloužily jako sexuální otrokyně japonským vojákům. Nyní žádají odškodné

Foto: Profimedia.cz

Za odškodnění žen z válečných nevěstinců pravidelně probíhají demonstrace po celé Asii.

Reklama

11. 1. 9:54

Vzpomínky na zvěrstva páchaná japonskými vojáky na jihokorejských ženách z dob koloniální nadvlády Japonska jsou živé dodnes. V pátek Jižní Korea rozhodla, že Japonsko přeživším vyplatí odškodné. To však odmítlo.

Článek

Kang Il-čul bylo 16 let, když japonská vojenská policie vtrhla do jejího domu v Jižní Koreji a odvedla ji pryč. Píše se rok 1943 a její země je pouze dva roky daleko od osvobození po celkem 35 letech brutální japonské koloniální nadvlády.

Kang strávila zbytek války v okupované Číně jako jedna z desítek tisíc asijských žen, které byly nuceny v provizorních nevěstincích k sexu s japonskými vojáky z první linie. „Zavřeli mě do malé místnosti a musela jsem spát s 10 až 20 vojáky denně,“ popisovala před několika měsíci v zahraničních médiích. Kromě psychické újmy jí na památku zůstaly i jizvy na hlavě po častém bití vojenskou policií. „Dostávala jsem tolik ran, že bylo moje tělo úplně pokryté modřinami. Hlava mě bolí stále.“

Její příběh není ojedinělý. Jihokorejští přeživší koloniální nadvlády Japonska, ač už v pokročilém věku, za spravedlivé odškodnění bojují dodnes. Tento pátek se za ně postavil i jihokorejský soud.

Japonská vláda má dle něj vyplatit každé z 12 přeživších Jihokorejek, které byly nuceny k sexuálnímu otroctví japonskými jednotkami během druhé světové války, odškodné ve výši 91 800 dolarů. V Jižní Koreji jde o první takovéto rozhodnutí namířené proti Japonsku. Vztahy mezi dvěma klíčovými asijskými spojenci Spojených států drhnou už několik let.

„Soud uznává, že se obviněný dopustil protiprávního jednání a že žalobci utrpěli extrémní psychickou a fyzickou bolest, kterou si lze jen těžko představit,“ uvedl soudce Kim Jong-gon ve svém rozhodnutí. To je do značné míry ale jen symbolické.

Japonská vláda hned v pátek uvedla, že korejský soud nemá nad Japonskem žádnou moc a že příkaz „nikdy nepřijme“. Toto rozhodnutí by však mohlo dále zkomplikovat úsilí Washingtonu o sblížení Jižní Koreje a Japonska, které by si představoval jako ideální spojence proti severokorejské a čínské hrozbě.

Foto: Profimedia.cz

Snímek z roku 2019. Mezi bojujícími za spravedlnost je i Narcisa Claveria, Filipínka, která za války skončila v japonském vojenském nevěstinci.

Severní Korea představuje potenciální hrozbu jak pro Jižní Koreu, tak pro Japonsko. Obě země ale pojí bolestivá jizva z dob japonské koloniální nadvlády z let 1910 až 1945. Nejemotivnějším sporem jejich společné historie je pak donucování nejen korejských žen japonskou armádou k sexuálnímu otroctví.

„Toto je zásadní rozhodnutí,“ uvedla advokátní skupina obhajující zneužívané ženy. Další rozhodnutí v případu dalších jedenácti žen, které pod eufemistickým označením „ženy utěšovatelky“ pracovaly jako sexuální otrokyně a taktéž požadujících od Tokia odškodnění, je naplánováno na středu. Podle ženiných obhájců se poškozené snaží postavit japonské vládě, která se má snažit o tutlání sexuálních zvěrstev z dob války. „Japonská vláda by měla tento rozsudek respektovat a odškodnění okamžitě vyplatit,“ uvedla skupina a dodala, že některé z žen od podání žaloby zemřely.

Foto: Profimedia.cz

Japonským vojákům jako „utěšovatelka“ sloužila i Číňanka Li Aj-Lien. Zemřela před třemi lety.

Občanskoprávní spor se táhne od roku 2013. Tehdy Soul obvinil Tokio, že jeho vojáci nutili ženy pro práci ve válečných nevěstincích a k sexuálnímu otroctví. Každý ze žalobců požadoval odškodné ve výši 100 milionů wonů (necelé dva miliony korun). Pátečního projednání se z původních žalobkyň dožilo pouze pět.

Podle historiků válečnými nevěstinci prošlo od roku 1932 do porážky Japonska v roce 1945 až 200 tisíc žen, nejen Korejek, ale také Číňanek, jihovýchodních Asiatek a v menším počtu Evropanek a Japonek. Většina se po válce ve svých zemích bála odsouzení a svá tajemství si vzala do hrobu.

První svědectví o svých bolestných zkušenostech do světa vypustila až v roce 1991 Jihokorejka jménem Kim Hak-sun. Od té doby se ke Kim Hak-sun připojilo dalších 240 Jihokorejek. Dodnes z nich žije 16, všechny ve věku 80 až 90 let.

Japonská vláda se procesu nezúčastnila a právní námitku jihokorejského soudu odmítla. V pátek v rozhovoru s novináři Katsunobu Katō, hlavní tajemník kabinetu japonského premiéra Jošihideho Suga, uvedl, že je rozhodnutí soudu „nesmírně politováníhodné“ a že japonská vláda proti jihokorejskému rozhodnutí formálně protestuje. „Opakovaně jsme vyjádřili, že japonská vláda nepodléhá korejské jurisdikci na základě zásady výjimky ze svrchovanosti podle mezinárodního práva,“ uvedl Katō.

Ve svém rozhodnutí soud uvedl, že nemůže přijmout žádost o imunitu, protože případ zahrnuje „nehumánní činy systematicky plánované a páchané obviněnými“. Je to však poprvé, kdy jihokorejský soud shledal japonskou vládu odpovědnou za sexuální otroctví japonskou armádou a „otevřel cestu k obnovení spravedlnosti pro přeživší“.

Jihokorejské ministerstvo zahraničí v pátečním prohlášení uvedlo: „Respektujeme rozhodnutí soudu a uděláme vše pro to, abychom pomohli obnovit čest a důstojnost obětí těchto žen. Budeme pečlivě zkoumat dopad, který bude mít toto rozhodnutí na diplomatické vztahy, a vyvineme úsilí, abychom pokračovali v konstruktivní a na budoucnost zaměřené spolupráci mezi oběma národy.“

Země se kapitolu sexuálního otroctví druhé světové války pokusily uzavřít už v prosinci 2015. V rámci tehdejší dohody Japonsko přijalo zodpovědnost, znovu se ženám omluvilo a slíbilo zřídit fond ve výši 8,3 milionu dolarů, který by jim pomohl poskytovat péči ve stáří. Washington dohodu ocenil. Některé z žen ale od té doby takovou pomoc odmítly s tím, že nebyla určena „právní“ odpovědnost Japonska.

Kazuhiko Tōgō, bývalý japonský diplomat, pro New York Times uvedl, že peníze z fondu přijalo tehdy 36 z 48 žijících žen. „Na jedné straně je můj postoj takový, že jako vinná země musíme dostát alespoň několika morálních povinností, na které je třeba pamatovat. Z legálního hlediska ale Korejky nemají právo nazývat Japonce viníky.“

Tōgō uvedl, že pokud se korejské soudy pokusí zabavit japonská vládní aktiva za účelem naplnění rozsudku, „Korea a Japonsko nadále nebudou schopny udržovat normální diplomatické vztahy.“ Dodal, že by to nebylo v zájmu Koreje ani Japonska. Podle dalších odborníků pak jihokorejský krok vedoucí k ochlazení vztahů může zkomplikovat také nástup Bidenovy administrativy a jejich spolupráci při jednání se Severní Koreou a Čínou.

Vztahy mezi Jižní Koreou a Japonskem jsou už roky na bodu mrazu kvůli dalšímu problému z koloniální éry: válečnému otroctví. V roce 2018 jihokorejský Nejvyšší soud rozhodl, že japonské společnosti musí kompenzovat korejské muže, kteří byli během druhé světové války nuceni pracovat v továrnách a dolech. Japonsko rozhodnutí vehementně odsoudilo a obvinilo Jižní Koreu z porušení smlouvy z roku 1965, která měla diplomatické styky mezi oběma národy obnovit. Japonsko dle jejího znění poskytlo Jižní Koreji pomoc ve výši 500 milionů dolarů a další výhodné půjčky. Tokio trvá na tom, že všechny nároky vyplývající z jeho koloniální nadvlády, včetně těch, které se týkají nucených prací a sexuálně zotročených žen, byly dohodou vyřešeny.

V roce 2019 zavedlo Japonsko kontroly vývozu do Jižní Koreje, což je krok všeobecně považovaný za odvetu kvůli rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2018. Obchodní spor se brzy rozšířil na bezpečnostní vazby a Jižní Korea hrozila, že opustí dohodu o sdílení zpravodajských informací s Tokiem, kterou Washington považuje za zásadní pro udržení spolupráce mezi třemi národy.

Své výhrůžky Soul nikdy nedotáhl do konce a pokusy jedné či druhé strany nikam nevedly. Páteční soudní rozhodnutí však s největší pravděpodobností ke špatné náladě přispěje.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené