Hlavní obsah

Smysl Babišovy operace v daňových rájích? Vysvětlení lze najít na konci akce

Foto: Google Street View, Seznam Zprávy

Andrej Babiš uvízl několik dní před volbami v kauze Pandora Papers.

Reklama

5. 10. 6:00

Kdo zná podnikání Andreje Babiše, ví, že pořízení haciendy a dalších nemovitostí na francouzské riviéře bylo naplánováno jako výhodná transakce.

Článek

Když Andrej Babiš před 12 lety kupoval nemovitosti na jihu Francie přes firmy v daňových rájích, sotva předpokládal, že o jeho utajované finanční operaci budou jednou referovat média po celém světě a že ji bude muset vysvětlovat jako politik jen pár dní před volbami.

Podle uniklých dokumentů, které získalo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) a český web Investigace.cz, Babiš v roce 2009 převedl 15 milionů eur (téměř 400 milionů korun) ve formě půjček mezi svými firmami na Britských Panenských ostrovech, ve Spojených státech a v Monaku.

Babiš se zatím brání výčitkami, že jde o lživé a účelově načasované obvinění. Zdůrazňuje, že si nemovitosti na středomořské riviéře pořídil legálně. Podrobnosti o nestandardním nákupu však šéf hnutí ANO zatím neobjasnil.

To nejdůležitější, na co by měl Babiš odpovědět, se dá shrnout do tří bodů.

1. Odkud vzal Babiš peníze na nákup nemovitostí?

Babiš o 15 milionech eur, které použil na transakce v offshorových firmách, mluví jako o svých penězích. „Všechny peníze, které jsem tehdy půjčil, jsem dostal nazpátek. Nechť to policie prověří,“ řekl v pondělí novinářům před Hrzánským palácem.

Dojem, že mělo jít o jeho osobní peníze, Babiš navozuje i odkazováním na výkaz svých příjmů z roku 2017, který si nechal udělat u dvou poradenských společností kvůli aféře s korunovými dluhopisy.

„Říkali, že nemám zdroje na dluhopisy, tak jsem si nechal udělat audit, ukázal všechna daňová přiznání,“ uvedl premiér.

V úterý přišel Babiš s novým vysvětlením, že měl k dispozici na svých účtech 19,5 milionu korun. A prohlásil, že do auditu svých příjmů z roku 2017 nezahrnul vše. „Jednalo se o mé vybrané příjmy, takže je potřeba vzít v úvahu, že jsem měl k dispozici i jiné zdaněné finance, které v auditu zohledněny nejsou,“ řekl pro iRozhlas.

Proti tomu, že skutečně šlo pouze o jeho osobní zdroje, které navíc prošly zdaněním, však hovoří právě čísla ze zmiňovaného auditu.

Podle přehledu zdanitelných příjmů si v letech 1996 až 2008 přišel všeho všudy na necelých 60 milionů korun. Pravdou je, že následně si začal z Agrofertu vybírat mnohonásobně víc a jenom v roce 2009 si polepšil o 378 milionů korun.

Za nemovitosti na riviéře zaplatil v přepočtu přes 380 milionů. To by ale znamenalo, že Babiš žil od poloviny 90. let velmi skromně a naprostou většinu svých příjmů ušetřil, aby je použil na jedinou realitní transakci. Nehledě na to, že nákup proběhl v době, kdy nejspíš ještě neměl k dispozici všechny peníze za rok 2009.

Podle auditu Babiš v červenci 2009 získal ještě asi 160 milionů korun za akcie slovenské společnosti Afeed, které tehdy prodal svému Agrofertu. Tato částka však byla osvobozená od daní.

Navíc kdyby Babiš v roce 2009 věnoval většinu svých příjmů na reality ve Francii, kde by o tři roky později vzal 1,5 miliardy, za které si koupil korunové dluhopisy Agrofertu?

Podle auditu si v letech 2010 až 2012 vydělal necelých 680 milionů čistého, k tomu dostal 590 milionů z prodeje akcií firem Profrost a Afeed CZ. Dohromady to dělalo 1,27 miliardy. Na korunové dluhopisy potřeboval ještě dalších více než 300 milionů.

Nabízí se tedy vysvětlení, že na transakce v offshorech Babiš nepoužil své vlastní peníze, ale zdroje ze svých firem. Což není úplně totéž. Otázkou je, ze které firmy či firem pocházely a jakým způsobem byly odčerpány. Audit, na který se Babiš v pondělí opakovaně odvolával, odpověď nenabízí.

Závěr, že na reality byly použity peníze z Agrofertu, by dával logiku i při hledání odpovědi na další otázku.

2. Proč Babiš zvolil nákup firem přes jednorázové offshorové firmy?

Experti říkají, že Babiš zvolil podobný postup, jaký používají firmy při legalizaci špinavých peněz, například u výnosů z drog nebo při financování terorismu. Takové motivy však u současného premiéra asi nepřicházejí v úvahu.

Odbočku přes daňové ráje mohl Babiš zvolit kvůli diskrétnosti – nechtěl, aby se stopy o realitní transakci objevily v nějakém veřejně dostupném záznamu v zemích, které zveřejňují informace o majitelích firem.

Nebo třeba aby někdo nezačal zkoumat, zda skutečně sedí jeho přiznané příjmy s tak velkou realitní transakcí.

Utajení se málem povedlo. Pokud by z kanceláře panamské právnické firmy Alcogal neunikly dokumenty k novinářům, dodnes by se o Babišově firmě na Britských Panenských ostrovech a způsobu, jakým nakoupil nemovitosti na Azurovém pobřeží, nikdo nezasvěcený nedozvěděl.

Pandora Papers – vše, co potřebujete vědět

Foto: Seznam Zprávy

Co všechno zjistili investigativní novináři? Jak se případ týká premiéra Andreje Babiše? Přečtěte si ve speciálu Pandora Papers.

3. Kolik Babiš vydělal na úrocích a přeprodeji nemovitostí?

Ze zveřejněných dokumentů je zřejmé, že se peníze na nemovitosti „pohybovaly“ mezi jednotlivými firmami jako půjčky.

Nejprve Babiš patrně půjčil 15 milionů eur nově založené firmě Blakey Finance sídlící na Britských Panenských ostrovech. Tato společnost pak stejnou sumu půjčila jiné Babišově firmě Boyne Holding se sídlem v americkém Washingtonu. Následně se částka přesunula k monacké společnosti SCP Bigaud. Vzniklá pohledávka pak měla posloužit v roce 2013 jako záruka pro standardní úvěry od privátní banky finanční skupiny Société Générale.

Podle smlouvy mezi firmami Blakey Finance a Boyne Holding, kterou zveřejnilo novinářské konsorcium, byla půjčka úročena čtyřmi procenty. Připomeňme, že obě firmy patřily Andreji Babišovi.

Ve výsledku na úrocích vydělal Andrej Babiš. Pokud měly podobnou sazbu také další půjčky v celé operaci, mohl si přijít odhadem na statisíce eur ročně na úrocích.

S tím souvisí otázka, jak Babiš peníze z úroků případně vykázal a také zdanil. Z informací z jeho majetkových přiznání není takový příjem rozpoznatelný.

On sám tvrdí, že celá operace byla dokončena ještě před jeho vstupem do politiky, tudíž by se to promítnout v přiznání nemuselo.

Proti tomu ovšem mluví informace novinářů, kteří dokumenty z Pandora Papers zkoumali. Podle nich se ještě na dokumentech z doby, kdy už Andrej Babiš působil ve vládě objevují jeho podpisy. Také platí, že firma na Britských Panenských ostrovech zanikla až v roce 2015, americká společnost pak 2018 a konečně monacká firma, která napřímo držela nemovitosti ve Francii, se pak objevila až v roce 2018 ve výkazech Babišova holdingu SynBiol. Následně se sloučila s jinou firmou z této skupiny. Dle dokumentů pak definitivní splatnost půjčky byla stanovena až na rok 2019.

Úrok ovšem není jediný výdělek na operaci, v níž si Babiš pořídil letní sídlo ve francouzském Mougins, které následně dal do správy svých firem. Klíčovou otázkou v tomto případě je, kolik peněz za odkoupení nemovitostního balíku společnosti, které jsou nyní zaparkované ve svěřenských fondech, zaplatily.

Tak se totiž ke konečnému majiteli schránek v daňových rájích mohly dostat významné částky, které nepodléhaly zdanění.

Připomeňme, že nákup se odehrál v roce 2009, tedy v době, kdy svět řešil finanční krizi po pádu banky Lehman Brothers a ceny nemovitostí kvůli tomu byly nízko. V závislosti na době, kdy k převodu do holdingu došlo, mohla být hodnota zakoupených nemovitostí v porovnání s rokem 2009 klidně dvojnásobná. Tudíž by se mohlo jednat o výdělek i v řádu stamilionů korun.

Kolik holding SynBiol za společnost SCP Bigaud s nemovitostmi zaplatil, není z odevzdaných výkazů v obchodním rejstříku patrné.

Pokud celá operace od počátku směřovala k tomu, že nemovitosti nakonec skončí v holdingu, a ne v soukromých Babišových rukou, pak jde o jednoduchý příklad, jak si z vlastní firmy vybrat peníze, aniž by prošly zdaněním, jako by tomu bylo v případě dividendy. Tedy stejný model, jaký použil Babiš při jednokorunových dluhopisech. Přes ně půjčil Agrofertu 1,5 miliardy a mezi lety 2013 a 2020 každoročně inkasoval přibližně 90 milionů korun na úrocích, které nepodléhaly dani.

A ještě jedna daňová úspora se v příběhu rýsuje. Ve Francii jsou totiž vysoké daně z majetku a luxusních nemovitostí. Ty se ovšem snižují, pokud je nemovitost zatížena půjčkou. Ta ovšem nesmí pocházet od spříznených osob. Tím, že Andrej Babiš byl kryt anonymitou daňových rájů, bylo zajištěno, že se spřízněnost úřadům neukáže.

„Případ budou nyní řešit francouzské úřady a pro Andreje Babiše je životně důležité, aby ve víkendových volbách uspěl a zůstal v premiérském křesle. Coby předseda vlády spřátelené země by přece jen u Francouzů požíval jiného zacházení než jako obyčejný miliardář z České republiky,“ upozorňuje server Neovlivní.cz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované