Hlavní obsah

Šofér vs. SPD. Podnítí to debatu o hranách politické reklamy, věří experti

Foto: SPD

Slogan SPD rozčílil řidiče brněnské veřejné dopravy a vyvolal celospolečenskou debatu.

Příběh brněnského řidiče, který kvůli politickému sloganu SPD na autobuse veřejné dopravy odmítl nastoupit do práce, vyvolal tisíce reakcí. Podle odborníků to může podnítit diskuzi o hranicích politické reklamy.

Článek

Šoféra brněnského dopravního podniku Josefa Prokeše urazil slogan SPD „Zdravé školství bez inkluze“. Podle něj to znevažuje jeho dvě autistické děti. Dcera přitom běžnou školu zvládá.

Odborník na politický marketing z Masarykovy univerzity Otto Eibl občanské gesto řidiče ocenil. „Je to první podobný případ, který v Česku takto řešíme. Je to dobře. Nastavuje politickým stranám zrcadlo, že nemohou na své materiály napsat první poslední, co je napadne,“ uvedl. Politici SPD podle něj nemohou čekat, že většinová společnost jen tak přejde jejich komunikaci.

Občanský protest ocenil také ředitel Europe Inclusion Milan Šveřepa. Organizace se sídlem v Bruselu se zasazuje o začlenění zdravotně postižených dětí do společnosti. „Pan řidič se zachoval jako hrdina, když zpočátku riskoval problémy v práci. Poukázal, že nečteme jen politické slogany a bezvýznamné fráze, ale taky hnus, který vážně zasahuje do životů dětí a jejich rodičů,“ zdůraznil.

Být to můj zaměstnanec, vyvodím důsledky

Naopak kandidát do Senátu za SPD Tomáš Anderle, s jehož tváří je výlep na vozech MHD spojený, reakci šoféra považuje za neadekvátní. „Řidič je zaměstnanec. Jestliže si dopravní podnik určil nějaké směrnice, kdy umožňuje politické výlepy, tak je to v pořádku. Řidič zná vnitřní předpisy. Nechápu, že nenastoupil do práce. Kdyby to byl můj zaměstnanec, tak z toho vyvodím důsledky v souladu s právními předpisy,“ uvedl.

Anderle se hájí, že chtěl poukázat na škodlivost inkluze jako školského systému. Sám je ředitelem střední školy Gemini, která se zabývá vzděláním zdravotně postižených dětí. „Ve sloganu nebylo nic diskriminujícího. Tam nebylo nic o zdravých či nezdravých dětech. Politický slogan musí být úderný a zaměřený na určitou věc. Jestliže má dítě pana řidiče lehčí typ postižení a zvládá vzdělávání na běžné škole, tak je to v pořádku,“ namítl. Podle něj v podobných druzích reklamy není prostor na dalekosáhlé vysvětlování problému.

Šveřepa takovou obhajobu odmítá. „Ten slogan prakticky říká, že když budou zdravotně postižené děti zapojené do inkluze ve školách, tak jsou ty školy nezdravé a tím špatné. To je nepřijatelný prvek,“ sdělil.

Eibl zdůraznil, že slogan za hranou zákona nepovažuje. SPD je podle něj známá tím, že v kampaních sází na emoce a nízké pudy. „Inkluze je pro mnoho lidí červený hadr, který aktivuje jejich volební chování. Voliči SPD to mohou vnímat tak, že se konečně někdo inkluzi postaví,“ vysvětlil.

Zároveň si nemyslí - jak namítají kritici řidiče - že by nyní lidé hromadně odmítali pracovat, třeba kvůli odlišným politickým názorům. „Můžete nesouhlasit s Babišem, Fialou, nebo Bartošem, ale to by asi nebyl důvod odmítnout výkon zaměstnání. Probíraný případ je extrémnější, protože se dotýká osobního života a rodiny toho řidiče,“ dodal.

Kandidát do Senátu proti inkluzivnímu vzdělávání bojuje. Tvrdí, že je děti potřeba posuzovat individuálně. „Inkluzivní vyhláška v některých případech způsobuje, že z hendikepovaných se dělají děti zdravé. Je to zbytečné,“ popsal.

Politická reklama bez kontroly

Česko reklamu nijak výrazně neomezuje. „Politická reklama tu v zásadě nemá kontrolu. Zodpovědný je jen zadavatel. Když o politické kultuře ve veřejném prostoru začneme víc mluvit, bude to jedině dobře,“ potvrdil Eibl.

Obdobně v předešlých letech upozorňovala na sexistické reklamy kampaň Sexistické prasátečko. „Byly tam většinou reklamy garážistů. Pila v Horní Dolní nebo menší pneuservis. Určitě to nebyl mainstream velkých renomovaných reklamních agentur. Stejně tak většina politických marketérů by se bránila přijít s něčím takovým, protože je to na úrovni garážisty. Snahou o skandalizaci útočí na nejnižší pudy. A v politické rovině to často bývá problém menších okrajových buněk velkých uskupení,“ naznačil Eibl.

Podle Šveřepy je důležité, že jako zpětná vazba zafungovali sami občané a otevřeli debatu o přípustnosti některých sloganů. „Je důležité, že si hranici určila sama občanská společnost. Ukázala na to, že se to významně dotýká skupiny dětí a je to nepřijatelné. Spousta lidí dala najevo, že jim tento způsob vyjadřování vadí,“ uzavřel odborník na inkluzi.

Doporučované