Hlavní obsah

Sonda do pravé povahy koronaviru. Test v Praze odhalí, jak je Česko zamořeno

Foto: Profimedia.cz

Koronavirus se u části nakažených nemusí klinicky projevit. Víc má o situaci v Česku napovědět speciální průzkum.

2. 4. 14:32

Dostat se za potvrzená čísla a zjistit, kterými cestami koronavirus prošel, aniž by o tom jeho hostitelé věděli. To jsou některé z úkolů speciálního testování vzorku populace.

Článek

Testování, které má odhalit detaily o promoření Česka koronavirem, proběhne na 5 000 obyvatelích Prahy.

Náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula si od kroku slibuje lepší přehled o rozložení infekčních jedinců, kteří nevykazují příznaky COVID-19. Chce vědět i to, kdo nemoc prodělal, aniž by ho tabulky zachytily.

Vyčíst to laboranti dokážou z naměřených protilátek, které si i bezpříznakoví nakažení vytvářejí a v těle zůstávají i po uzdravení. K ruce budou mít takzvané rychlotesty i PCR testy, které zjišťují ribonukleovou kyselinu (RNA) koronaviru.

Přesnější data se později promítnou do modelů o vývoji epidemie a vytvoří ostřejší obrázek aktuální situace.

Celkem 5 000 Pražanů je podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška adekvátní počet. S výběrem testovaných přitom pomáhá i Český statistický úřad, který má připravit návrh na vytvoření reprezentativního vzorku lidí. Přípravy by se měly stihnout ještě během tohoto týdne. V následujících dnech se má začít testovat.

„Je dobře, že k tomu dojde. Na Prahu návrh padl záměrně i proto, že je zde velké množství lidí, kteří jsou pozitivně diagnostikováni. Vzhledem ke způsobu života také existuje velká pravděpodobnost, že je populace více promořená a zasažená než v jiných regionech. Máme tak velkou šanci lépe odhadnout řadu parametrů, například podíl jedinců, kteří nemoc prodělali bez významnějších příznaků,“ přiblížil v České televizi Ladislav Dušek.

Co je promořenost:

Podle lékařských slovníků je jako promořenost označována míra kontaktu populace či její části s určitým (choroboplodným) zárodkem prokázaná většími studiemi na základě např. sérologických vyšetření.

Samotné provádění bude mít na starost 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, zapojili se ale i akademici z olomoucké lékařské fakulty.

Prognóza ústavu Ladislava Duška předpokládá, že bezpříznakových je deset procent infikovaných.

„Vycházíme z údajů v literatuře, protože žádné jiné v tuto chvíli nemáme. Objevují se ale už i poměrně věrohodné informace, že by to mohlo být až 40 procent. My s takovým číslem zatím nepočítáme, protože by predikce vyšly úplně jinak, až děsivě. Také by to znamenalo, že se populace rychleji promoří. A o to více by bylo třeba hlídat zranitelné skupiny obyvatel, hlavně seniory,“ přiblížil profesor Dušek v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Němí přenašeči

Nutno ovšem dodat, že práce poukazující na 40 procent bezpříznakových je zatím jenom jedna a byla uveřejněna pouze na serveru medRxiv, kde jsou publikovány práce, které zatím neprošly kompletním recenzním řízením.

Podle odhadů epidemiologa Prymuly by ale údaj nemusel být nepravděpodobný. Neodhalených případů COVID-19 v české populaci podle něj může být až 30 procent.

Názory na skutečnou promořenost populace se nicméně mezi odborníky velmi liší. Například vědci Oxfordské univerzity nedávno uvedli, že se koronavirem mohla od ledna nakazit už polovina všech obyvatel Velké Británie a že epidemie začala mnohem dříve, než se předpokládá. Vědci také podle deníku The Times vyzvali k zavedení plošných testování v zemi.

„Číslo s bezpříznakovým průběhem je spíš takový varovný signál v pozadí. Je otázka, jak jsou lidé bez příznaků virulentní. Být pozitivní neznamená, že je člověk infekční. Mohou mít i velmi slabou nálož viru v těle, proto také mohou být bezpříznakoví,“ dodává k věci profesor Dušek.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) celorepublikové testování odmítl, ve větším počtu se však otestují lidé z oblasti Litovelska na Olomoucku, kde do pondělí platila spolu se sousedním Uničovskem karanténa kvůli vysokému počtu nakažených. Na průzkum promořenosti Litovelska odborníci využijí více než 20 tisíc rychlotestů.

Podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nasbíraných pouze na základě případů z Evropy zažívá 80 procent nakažených mírný průběh nemoci. Těžkými příznaky trpí 14 procent lidí a šest procent kritickými. Tito lidé, zejména staří a jinak nemocní, mohou trpět zánětem plic a velmi špatně se jim dýchá, proto často potřebují plicní ventilaci.

Množství lidí, kteří mohou na onemocnění zemřít, se často liší podle toho, jak je daná populace stará. Zatímco riziko úmrtí pro nakaženého člověka mladšího 40 let je asi 0,2 procenta, nad 60 let už je to 3,6 procenta a nad 80 let bezmála 15 procent.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené