Hlavní obsah

Soumrak širých lánů nejen řepky. Čtvrtina se musí „rozkrájet“

Foto: Seznam Zprávy

Velké lány nejen řepky byly letos v Česku naposledy. Od června začíná platit první část nařízení o dělení polí jako prevence proti erozi a odtoku vody.

31. 5. 9:45

Až polovina orné půdy v Česku je ohrožená erozí. Předcházet jí má návrat k menším polím. Zemědělci v nejpostiženějších oblastech nesmí od pondělí pěstovat monokultury na více než 30 hektarech. Velké lány úplně zmizí příští rok.

Článek

Velké žluté lány řepky, které se v posledních letech staly nechtěným symbolem české krajiny, jsme letos vídali naposled. Od pondělí začíná v Česku platit nové nařízení Ministerstva zemědělství, podle nějž zemědělci smí jednu plodinu vyset na ploše maximálně 30 hektarů.

Od 1. června nařízení platí na půdách silně a mírně ohrožených erozí. Od počátku příštího roku už více než třicetihektarové lány zmizí z celého Česka.

„Naším záměrem je zlepšovat stav zemědělské půdy, a tím i životního prostředí. Pokud zemědělci přestanou pěstovat monokultury na rozsáhlých, ničím nepřerušovaných polích, zlepšíme i schopnost krajiny zadržovat vodu. To je v těchto suchých letech, a s výhledem nepříznivého klimatu i do budoucna, velmi důležité,“ uvedl loňské nařízení ministr zemědělství Miroslav Toman.

V Česku je necelých 2,5 milionu hektarů orné půdy, opatření se v první fázi dotkne zhruba čtvrtiny. Zemědělci, kteří hospodaří na místech označených jako ohrožené erozí, proto museli s přípravou začít už loni na podzim, kdy ministerstvo úpravu pravidel oznámilo.

Rychlost, se kterou museli na nařízení reagovat, proto už loni některé hospodáře rozlítila.

„Kolegové si s tím samozřejmě poradili, protože jim nic jiného nezbylo, ale vadí nám změny na poslední chvíli. Osevní postupy si zemědělci připravují na dva až tři roky dopředu. Družstva v nich mají zahrnutých v průměru šest až 12 plodin, u nichž mají naplánované střídání na jednotlivých blocích. A to jim nové nařízení rozbilo,“ vysvětluje předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Letošní podzimní práce na polích proto už musí podřídit novému nařízení i na zbytku polí. Největší komplikace to podle něj vytvořilo u podniků, které si na velkých plochách pěstují krmivo pro dobytek.

„Teď budou mít málo půdy pro pícniny a nebudou mít dostatek krmiva pro zvířata, takže někteří si ho budou muset kupovat od jiných podniků. Čeští zemědělci jsou manažersky velmi schopní, ale podobnými rozhodnutími a byrokracií jsou už otrávení,“ dodává.

O něco lépe se s nařízením dokázali poprat menší zemědělci, které sdružuje především Asociace soukromého zemědělství ČR. „Naši členové, kterých se to týkalo, se s tím vyrovnali. Mezi námi takových výměr není tolik a mnozí z nás už měli pole takto přirozeně rozdělená v minulosti, protože jim to z různých důvodů přišlo vhodné,“ říká šéf asociace Jaroslav Šebek.

Nadcházející rozšíření opatření na veškerou ornou plochu v Česku vítá Výzkumný ústav meliorací a půdy, který zároveň zemědělcům vypracoval i podklady, jak a s jakými plodinami na různě erozně ohrožené půdě hospodařit, aby nedocházelo k jejímu dalšímu znehodnocování.

„Jinou otázkou je volba 30 hektarů, kterou chápeme jako kompromis a začátek racionální optimalizace velikostí ploch osetých či osázených jednou plodinou,“ říká náměstek pro půdní službu a informatiku Ivan Novotný.

Podle podkladů výzkumného ústavu je totiž v Česku erozí ohrožena mnohem větší plocha, než jakou uvádí takzvané opatření DZES 5, podle nějž se pro ministerské nařízení určovala ohroženost půdy. Podklady VÚMOP za nějakým způsobem ohroženou označují skoro polovinu půdy v Česku.

Martin Pýcha ze Zemědělského svazu však výhodu rozdělení polí v boji s erozí nevidí.

„Rozbití polí benefit vzhledem k erozi nepřinese. Každý blok má jiný tvar a jiné podmínky. Při jejich rozdělení to pro zemědělce znamená větší počet obrátek, kdy na pole musí vjet. Jedním místem projedou vícekrát a zvýší utužení půdy, které také není žádané,“ dodává.

Jím vedený svaz proto Ministerstvu zemědělství navrhoval zmenšení osevních ploch spíše jako motivační nástroj, pro který se rozhodne sám zemědělec, když mu bude dávat smysl.

„Ministerstvo jsme tedy požádali alespoň o určitou míru flexibility, kde nám vyšli vstříc. Jsou hraniční pozemky, které mají třeba 30,5 hektaru, a u nich by to nedávalo smysl.“

Podobně to vidí i menší zemědělci. „Rádi bychom, aby do budoucna takových direktivních opatření ubývalo a sedlák se mohl rozhodnout svobodně. Ale bohužel, nařízení a byrokracie spíš přibývá,“ doplňuje Jaroslav Šebek za Asociaci soukromého zemědělství.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené