Hlavní obsah

Špatná vládní komunikace vede k nárůstu nakažených, potvrzují vědci v Británii

Foto: Profimedia.cz

V Anglii už lidé žijí takřka naplno. Podle odborníků je ale třeba, aby kvůli výskytu mutací zůstali obezřetní.

Reklama

29. 5. 14:00

Nejasná komunikace, přehazování odpovědnosti na občany a protichůdná vyjádření. To vše přispívá k nárůstu nových případů, varují britští odborníci. Pokud tamní vláda nepřijme jasné stanovisko, hrozí podle nich opětovné zhoršení.

Článek

Doporučení, aby se lidé vyvarovali jiných než nezbytných cest do osmi oblastí v Anglii nejvíce zasažených takzvanou indickou mutací koronaviru, provázejí značné nejasnosti. Vybrané obce a čtvrti reagovaly tím, že nebyly na omezení včas upozorněny. Britský premiér Boris Johnson zase zdůrazňoval, že vláda se snaží přestat s „nekonečným vydáváním zákonů na všechno“ a bude jednoduše spoléhat na to, že veřejnost se zachová správně.

Nejasné pokyny politických představitelů jsou podle odborníků jedním z hlavních rysů anglického boje s pandemií a setrvale zvyšují riziko opětovného růstu pozitivních případů. V pondělí je navíc v zemi státní svátek a mnoho lidí využije prodlouženého víkendu k návštěvě přátel a příbuzných.

Podle tamních expertů jim ale stále ještě nebylo pořádně vysvětleno, jaké je riziko, že nakazí sebe i ostatní.

„Čím více jsou lidé v kontaktu napříč různými komunitami, úměrně s tím roste riziko přenosu,“ uvedla pro britský deník The Guardian profesorka psychologie zdraví na University College London Susan Michieová. Vzhledem k tomu, že zatím není jasné, jaký dopad bude mít na počet hospitalizací tzv. indická mutace, bylo by podle ní lepší, kdyby vláda zvolila místo obecných doporučení obezřetnější přístup.

Je to jako z filmu Na Hromnice o den více (Groundhog Day) – děje se to pořád dokola, okomentoval vývoj kolem pandemie Stephen Reicher, profesor psychologie z Univerzity v St. Andrews, který je spolu s Michieovou členem vládní zdravotnické komise SAGE. Jako příklad uvedl situaci, kdy britská vláda přestala na občany naléhat, aby „zůstávali doma“, a namísto toho jim začala radit, „ať jsou obezřetní“. „Jak chcete být ostražití vůči viru? Co to vůbec znamená?“ dodal k tomu Reicher pro britský list.

Dalším příkladem byla vládní kampaň, která upozorňovala na hygienu rukou, ochranu dýchacích cest a rozestupy. Podle psychologa ale zapomněla zdůraznit význam čerstvého vzduchu, a tak i přes pozdější změnu sloganu lidé stále nechápou jeho význam v boji s koronavirem.

Ve chvíli, kdy v Anglii začalo přibývat případů indické mutace, se země zrovna nacházela ve třetí fázi rozvolňování, kterého se týkalo i povolení některých mezinárodních cest. Vláda sice své občany požádala o opatrnost, ale tato doporučení šla ve většině případů jedním uchem dovnitř a druhým ven, dodal Richter.

„Politici to řekli jen jednou, ale pokaždé, když mluvíte s někým z cestovní kanceláře, vidíte reklamu na dovolenou nebo slyšíte o příteli, který jede do zahraničí, vyšle vám to zprávu, že když je možné cestovat mezinárodně, situace nejspíš nebude tak špatná,“ uvedl psycholog.

Lidem se tak podle Richtera dostává pocitu, že už je vše za nimi a svět je zase v pořádku. A právě to je podle něj hlavním důvodem, proč přestávají dodržovat doporučovaná opatření.

V průběhu celé pandemie většina lidí dodržovala koronavirová opatření, myslí si Robert West, psycholog na University College London a další z poradců skupiny SAGE. Ale když se nařízení změní v doporučení či návrhy, ochota dodržovat je mizí a lidé začnou znovu riskovat, souhlasí se svým kolegou.

Ve většině západních společností nyní přibývá naočkovaných proti koronaviru a konec pandemie se zdá nablízku. Podle psychologa proto dává smysl, že lidé chtějí opět získat kontrolu nad vlastním životem. Vláda by ale měla být i nadále zodpovědná za to, že občanům poskytne nástroje, které jim pomohou reálné riziko vyhodnotit, zdůrazňuje West i další vědci pro britský deník.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované