Co se to děje s majorkou Isinbajevovou? Rusové přejmenovávají stadiony

Ruska Jelena Isinbajevová, dvojnásobná olympijská vítězka ve skoku o tyči, pochází z Volgogradu, ale už nejméně dva roky žije na španělském ostrově Tenerife.

Různě v zahraničí pobývají desetitisíce bohatých Rusů. Žili tam už dávno před ruským vpádem na Ukrajinu. Byl to dokonce takový kolorit bohatých ruských elit. Dolary z ruských i mezinárodních byznysů si raději užívat jinde než doma.

Přitom dál adorovali ruskou kulturu, dědictví, historii, slavné vojenské bitvy a sloužili současným ruským politickým cílům. Jako to dělala atletická šampionka Isinbajevová.

Jenže Jelena se teď stala španělskou rezidentkou. A to už je pro moskevskou válečnou propagandu problém. Nejenže má na Tenerife luxusní dům a vychovává tam s manželem děti, ale onen rezidentský status je navíc předstupněm k získání španělského občanství.

Pokud Isinbajevová chce skutečně „opustit“ Rusko, což ale zatím není jasné, musel by to prezident Putin brát jako podraz v době, kdy u ruských sportovců a dalších známých osobností žádá maximální loajalitu.

Je z toho pořádná mela ve Španělsku i v Rusku.

Španělská média píší o definitivním přesunu Isinbajevové na Kanárské ostrovy. Španělský web El Digital Sur zveřejnil článek nazvaný „Chráněnka Vladimira Putina Jelena Isinbajevová se oficiálně stala obyvatelkou Tenerife“. K tomu připojil fotografie sportovkyně vystupující z auta v místní ulici na ostrově.

Některé ruské zdroje jakékoli „stěhování“ popírají. Poslankyně ruské Dumy Světlana Žurovová pro web Gazeta.ru uvedla, že španělská média poskytují o kroku Isinbajevové nesprávné informace a dělají to prý jen proto, aby všechny rozrušila. „Dokud nezjistím od samotné Jeleny, že se tak rozhodla, nebudu tomu věřit,“ zpochybnila Žurovová spolehlivost španělských informací.

Jenže El Digital Sur tvrdí, že má další údaje ze spolehlivých zdrojů, které potvrzují skutečnost, že Isinbajevová oficiálně bydlí na Tenerife. „Isinbajevová sama je registrována v obci Arona (v jižní části Tenerife) společně se svým manželem, slavným atletem-oštěpařem Nikitou Petinovem a dětmi, které chodí do místní školy. Navíc je tam registrováno vozidlo na jméno manžela, což je další důkaz, že rodina žije na Tenerife,“ píše El Digital Sur.

Olympijská vítězka údajně přiletěla na tenerifské letiště 20. listopadu 2021 a ostrov opustila až 30. května 2023, kdy odletěla do Turecka. Ale pak se hned zase vrátila. „Naše zdroje potvrzují přítomnost nabytého majetku, registraci a registraci cizineckého identifikačního čísla (NIE) Isinbajevové. To vše potvrzuje status rezidenta na ostrově Tenerife,“ uvedl španělský web a hned se zeptal. „Proč sportovkyně skrývá skutečnost, že získala status obyvatel Španělska?“

Jak známo, rezidenti mohou ve Španělsku pobývat neomezeně dlouho a po 10 letech získat občanství.

V Rusku se mezitím kolem Isinbajevové skutečně něco děje.

Její kamarádka, známá bývalá výškařka Maria Kupcovová, začala slavnou ruskou sportovkyni obhajovat s tím, že Jelena v Mezinárodním olympijském výboru hájí zájmy Ruska. Kupcovová, která pracovala jako zástupkyně vedoucího CSKA pro sportovní práci a viceprezidentka Všeruské atletické federace, se domnívá, že kritici v Rusku se snaží Isinbajevovou znevážit. A vyzvala k ukončení „pronásledování“ šampionky, protože Rusko by tak mohlo přijít o jednoho z mála zástupců, kteří v Mezinárodním olympijském výboru zůstali. „Musíme zůstat na světové scéně prostřednictvím nějakých zástupců. Jenže teď to sami zabíjíme tím, že někdo něco napsal ve Španělsku,“ uvedla kamarádka Jeleny.

Přesun šampionky do Španělska vysvětluje okolnostmi plynoucími z osobního života Isinbajevové. Zejména tím, že její dcera se vážně věnuje tenisu a většina špičkových hráčů trénuje v Evropě (včetně Daniila Medveděva, Darji Kasatkinové a dalších špičkových ruských sportovců). „Dcera Isinbajevové hraje tenis. To je v pořádku. Pokud chcete být lídrem, musíte využít služeb trenérů, kteří školí lídry, vaše soupeře,“ řekla Kupcovová.

Šéf Ruského olympijského výboru (ROC) Stanislav Pozdňakov sdělil, že Jelena se na setkáních výboru neobjevila už dva roky.

„Jelena se bohužel již dva roky distancovala od ROC, kde je členkou výkonného výboru. Neviděli jsme ji dva roky,“ prohlásil Pozdňakov. Kdyby se ROC na Isinbajevovou naštval, což tak vypadá, nemůže ji z výkonného výboru vyloučit díky tomu, že zůstává členkou Mezinárodního olympijského výboru.

Do toho ruská agentura TASS napsala, že Isinbajevová byla vyloučena z ústředního sídla Všeruské lidové fronty, veřejného hnutí vytvořeného z iniciativy Vladimira Putina.

Proskočily i zprávy, že se v Rusku začaly měnit názvy stadionů, které nesly jméno slavné atletky. Úřady v Machačkale, hlavním městě Dagestánské republiky, například rozhodly, že Isinbajevové stadion změní jméno na „Stadion Machačkala“.

Vypadá to na klasickou sportovní story z totalitního světa.

Slavná Jelena se stala nejen olympijskou vítězkou, ale pět let byla i světovou jedničkou. A protože dnes 41letá atletka nikdy nebyla přistižena při dopingu, byla vlastně tak trochu zářným příkladem „čistého“ ruského sportovce. Dokonalou reklamou na ruský sport.

V průběhu kariéry se až příliš propojila s Vladimirem Putinem. Tehdy, když to nejvíc potřeboval. V roce 2012, to byla ještě aktivní sportovkyní, se stala jeho podporovatelkou v prezidentské kampani. V listopadu 2017 pak naskočila do tzv. „Putin týmu“, hnutí známých osobností, které Putina podporovalo v prezidentském tažení 2018.

Kým tedy Jelena vlastně je?

Takovým „Ovečkinem v sukních“. Zatímco však ruský hokejista v NHL nikdy příliš nemluvil, Isinbajevová si občas pouštěla pusu na špacír a zařadila se mezi aktivní hlásné trouby ruských sportovců podporujících režim.

Možná to nedělala úplně dobrovolně. Je to dokonce velmi pravděpodobné. Režim ji k tomu mohl dotlačit výměnou za různé výhody a úsluhy.

Jelena poctivě plnila i politické úkoly. Poté, co Mezinárodní arbitrážní soud pro sport zamítl odvolání ruských sportovců v jejich obří dopingové kauze, Isinbajevová ironicky psala, jak z nějaké propagandistické bible: „Nechte všechny ty pseudočisté zahraniční sportovce vydechnout úlevou a vyhrát své pseudozlaté medaile v naší nepřítomnosti. Vždy se báli opravdové síly.“

Zároveň vyzvala k doživotnímu vyloučení ruské informátorky Julije Stěpanovové, která pomohla odhalit ruské dopingové praktiky ze světa sportu.

Poté, co se stala předsedkyní dozorčí rady Ruské antidopingové agentury, šéfka pracovní skupiny IAAF Rune Andersenová zdůraznila, že je těžké pochopit, jak to pomůže dosáhnout požadované změny v kultuře v atletice nebo jak to pomůže podpořit otevřené prostředí pro ruské informátory. Isinbajevová podle ní označila zprávu WADA za neopodstatněnou, aniž by si ji přečetla, veřejně kritizovala ruské informátory a nepodepsala slib čistého sportu ani nepodpořila ruskou antidopingovou skupinu.

Jednala Jelena naivně sama ze své iniciativy, nebo jí to připravili? Věci nepochybně nebudou černobílé…

Přitom má tato superstar světové atletiky zajímavý osud. Začínala ve Volgogradu v naprosto obyčejných poměrech. Její otec instalatér je příslušníkem Tabasaránské národnosti. Maminka Ruska pomáhala v obchodě. Ty začátky byly velmi skromné.

Od pěti do 15 let byla Jelena gymnastkou. Jenže jak rostla, ruští sportovní odborníci ji označili za příliš vysokou pro tento sport a tak to zkusila s atletikou. Ovšem její gymnastická průprava jí obrovsky pomohla. V 16 letech už získala první velké vítězství na Světových hrách mládeže v Moskvě 1998. V teprve třetí atletické soutěži skočila rovných 400 cm.

Rychle se lepšila a sbírala velké juniorské medaile, jednu za druhou. Na mistrovství Evropy v atletice v roce 2002 pak získala svou první seniorskou mistrovskou medaili. Stříbrnou.

Potom už její kariéra běžela téměř jako na drátku. Za 11 let od roku 2002 do roku 2013 získala 10 velkých světových a evropských medailí a sbírala jeden světový rekord za druhým.

První byl 482 cm. Na letních olympijských hrách 2004 v Athénách získala zlatou medaili s novým světovým rekordem 491 cm. V roce 2009 pak vytvořila ten poslední, stále platný, rekord – závratných 506 cm.

Mezitím vystudovala Volgogradskou státní akademii tělesné kultury, má bakalářský i magisterský titul. Velmi byla zapojena do ruských sportovních – vojenských struktur. V roce 2015 byla povýšena do hodnosti majora a podepsala pětiletou smlouvu s ruskými ozbrojenými silami.

Vystupovala mimo jiné v reklamách společnosti Toshiba propagujících celou produktovou řadu v Rusku. Objevovala se také v reklamě Lady’s Speed Stick v Rusku.

Zároveň dál naplňovala „tu správnou“ státní politiku. V srpnu 2013 odsoudila homosexualitu, kritizovala sportovce za podporu práv LGBT a vyslovila se pro zákon zakazující homosexuální propagandu zaměřenou na děti v Rusku. Vyvolalo to ostrou kritiku ze strany některých představitelů mezinárodního společenství.

Před zimní olympiádou v roce 2014 v Soči vyzvala zahraniční sportovce, aby respektovali ruské tradice. Stala se ambasadorkou her a vítala sportovce jako „starostka“ olympijské vesnice v Soči.