Hlavní obsah

Glosář: Surovec Chorý se může smát, slepí sudí a tupé řády ho ochrání

Foto: Seznam Zprávy

Nevybíravý faul Tomáše Chorého se žádného potrestání nedočká.

Reklama

10. 11. 2022 19:15

Dopustil se brutálního faulu, kterým mohl vážně poškodit protihráčovo zdraví. Přesto Tomáš Chorý nebude čelit žádnému trestu. Proč? Celý případ v glosáři speciál rozebírá Luděk Mádl, fotbalový expert Seznam Zpráv.

Článek

Je sobota večer, končí první poločas utkání Plzeň–Sparta. A fotbaloví fanoušci se diví poprvé, když díky záběrům televizních kamer mají možnost spatřit nevídanou surovost.

Vidí, jak se plzeňský útočník Tomáš Chorý podívá na protihráče, na dánského stopera Asgera Sörensena. A pak ho čelem prudce udeří do hlavy. „Do toho souboje šel Chorý zákeřně, to se nedá nijak omluvit,“ řekl v podcastu Nosiči vody jeden z jeho protagonistů Karel Tvaroh, donedávna obránce sparťanské rezervy. „Ta surovost mi vyrazila dech,“ přidal se olympijský vítěz Ladislav Vízek ve sloupku pro Sport.

Podruhé, a ještě mnohem víc, se fotbaloví fanoušci diví, když zjistí, že rozhodčí na Chorého počin nijak nereagují. Hlavní sudí Dalibor Černý viděl podle svých slov srážku hlavami. Když se sudí přehlédne, naštěstí je na zápasech videorozhodčí (VAR), ten vidí to, co my v televizi. A může, či dokonce musí parťáka s píšťalkou upozornit, například když dojde k incidentu, za který by měla následovat červená karta.

Do této kategorie bezpochyby Chorého úder hlavou patří. Jenže Pavlu Fraňkovi, muži u videa, co 17 let pískal nejvyšší soutěž, prý Chorého zásah nepřišel jako úmyslný. „Když se na zákrok kouknu desetkrát, je vidět, že se Chorý na soupeře podíval a pak udeřil, měl jsem zakročit,“ připustí později v rozhovoru pro isport.cz.

Zavání to až cynickou drzostí, podobně jako když před třemi lety tentýž Franěk od videa neposlal hlavnímu sudímu derby Karlu Hrubešovi žádný záběr, který by potvrzoval faul sparťanského brankáře Nity na slávistu Hušbauera. A sotva byla původně správně nařízená penalta zrušena, až tehdy podle Fraňka usvědčující záběr dorazil. Právě osobnosti Pavla Fraňka, obdařeného mimořádnou schopností nevidět to, co všichni ostatní vidí, se věnovalo i aktuální vydání newsletteru Notičky Luďka Mádla.

Tomáš Chorý tedy za svůj brutální faul nedostane ani červenou, ani žlutou kartu. A také ve druhé půli pokračuje v utkání, které nakonec Sparta vyhraje 1:0.

Potřetí se fanoušci diví, když mají možnost seznámit se s prohlášením Tomáše Chorého. „Míč se mi na chvíli ztratil ve světle reflektoru, počítal jsem s tím, že jde mezi nás, ale nakonec propadl za nás a došlo ke srážce. I já jsem měl v první chvíli obavu, jestli jsem se nezranil, a byl trochu dezorientovaný. Vše proběhlo v maximální rychlosti a ani v nejmenším jsem neměl v úmyslu zasáhnout protihráče, nebo jej dokonce zranit.“

Tvaroh ví, jak to na hřišti chodí. A tuhle pohádku Chorému nezbaštil: „Nejdřív jsem si přál uvěřit té jeho oficiální verzi, že ho reflektory oslepily a ztratil orientaci, ale není to prostě možné.“

Počtvrté se někteří fanoušci diví, když vidí nastoupit Chorého ke středeční ligové dohrávce proti Brnu. Není ale žádný formální důvod k tomu, aby nenastoupil. Nebyl nijak potrestán, není s ním ani zahájeno disciplinární řízení. Leda by ho mimo provoz postavil jeho klub. Ale kdepak. Trenér Michal Bílek se dokonce vyjádří, že má stejný názor jako Chorý. Patrně míní ten názor o oslnění reflektory.

Popáté se fanoušci mohou divit, když vidí Chorého, jak proti Brnu slaví gól. A ukazuje si rukou na čelo. Jako by na to místo, kam praštil Sörensena. Žádné trauma z toho, že mohl protihráče přizabít, kdepak, právě naopak. Jako by vyřvával do světa: „Jo, praštil jsem ho schválně, a víte, co je na tom ze všeho nejlepší? Že mi to projde, to jsem ale čtverák, co?!“

Připomíná trochu svého někdejšího spoluhráče Davida Limberského, který po havárii svého vozu bentley závodil v pražských ulicích s policisty. Pak vydal prohlášení, jak toho všeho ohromně lituje. A při nejbližší příležitosti slavil na hřišti pantomimou, při níž kroutil volantem.

Pošesté, a v případě Chorého „čelíčka“ snad už naposledy, se mohli fotbaloví fanoušci podivit, když zjistili finální rezultát, že to celé Chorému doopravdy projde. Bez trestu.

Bohužel se to dalo očekávat. Statut disciplinární komise Ligové fotbalové asociace umožňuje udělovat tresty i tam, kde chybně nebyla udělena červená karta. Ovšem jen ve třech výjimečných případech.

A to když dojde k pochybení toho druhu, že si sudí hráče popletou. Nebo když situaci nikdo z nich vůbec nevidí, a tedy neposoudí. Anebo v případě zranění protihráče.

Když se Sörensenovi kromě boule nic nestalo, stáli tak v tu chvíli nad ním andělé, ale i čertíci, kteří pro změnu hájili surovce Chromého a jeho beztrestnost.

„Disciplinárka není oprávněna, vyjma situací popsaných právě ve statutu komise, přezkoumávat, či dokonce přehodnocovat rozhodnutí rozhodčích učiněná při utkání na hrací ploše nebo ve voze VAR. Jedná se o pravidlo a praxi, kterou disciplinárka LFA drží dlouhodobě a konzistentně, což v minulosti již několikrát prokázala. Popsaný postup je současně plně v souladu s řády a rozhodovací praxí Disciplinární komise UEFA,“ popsal Richard Baček, předseda disciplinárky, proč řízení zahájeno být nemohlo.

Rezultát z toho vychází jasný. Dokud nebudeme mít natolik kvalitní a důvěryhodné rozhodčí, že se budeme moci spolehnout na jejich zdravý, nepokřivený úsudek, musí spravedlnost hájit alespoň možnost nějakého dodatečného, následného opravného prostředku. A ta tu fatálně schází.

Přezkoumávat kdejaké „nevyloučení“ někde v nízkých soutěžích na vesnici by mohlo jistě způsobit i nějakou administrativní katastrofu. Ale uvolnit přezkum takových případů v profesionálním fotbale, přinejmenším pak v zápasech dostatečně pokrytých televizní technikou, se jeví jako potřebný, až nezbytný krok.

A to proto, aby se excesům à la Chorý zamezilo. Místo toho, aby se tento pán styděl a rděl až za ušima, měnil se při oslavě svého středečního gólu v démona oslavujícího vlastní zvěrstvo. Kdo ví, koho takhle falešně posílen zlikviduje příště.

V pohádkách vítězí dobro nad zlem a zlo je potrestáno. Fotbal ani v nejmenším není pohádka. Ale pokud všichni vidí, že se někdo zachoval doslova jako dobytek a prošlo mu to, načež se ještě zbytku světa vysmívá, nejspíš mnozí cítí, že je něco špatně.

Když nic jiného, tak amorálnost celého příběhu Viktorii Plzeň nové sympatizanty jistě nevygeneruje. Leda snad satanisty nebo zvrácené grázly.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované