Hlavní obsah

Příliš na tom nevydělají. Přesto se anglické fotbalové týmy hrnou do Asie

Foto: Shutterstock.com

V Koreji oblíbený útočník Tottenhamu Hotspur Son Heung-min (vpravo). Ilustrační foto.

Reklama

31. 7. 13:49

Elitní britské týmy se po pandemii vydávají do Asie na exhibiční utkání. Až polovina jejich fanoušků totiž žije právě v Asii a tichomořské oblasti. Premier League poprvé v historii vydělá víc na vysílacích právech z této oblasti.

Článek

Tisíce kilometrů od domova čekají na nejslavnější světové fotbalové týmy miliony fanoušků. Týmy anglické Premier League po třech letech covidu začaly opět křižovat svět na předsezónních letních turné. A to navzdory tomu, že si tak ubírají čas na soustředění a nemají ani příjem z lístků, ale jen, byť patrně tučnou, taxu, píše BBC.

Například na začátku tohoto měsíce zaplnilo singapurský Národní stadion více než 50 000 fanoušků na přátelský zápas mezi Liverpoolem a Crystal Palace.

Třetina naší celosvětové podpory je tady a my cítíme, že v Asii je obrovská příležitost.
Billy Hogan, výkonný ředitel Liverpoolu

„Nemám náboženství, nemám boha. Liverpoolský fotbalový klub je mým náboženstvím – je to pro mě způsob života,“ cituje BBC fanouška fotbalu jménem Vijay, který žije v Singapuru a na zádech má vytetované logo klubu i s daty všech vítězství poháru.

„Asie je z hlediska fanouškovské základny naším největším regionem,“ řekl BBC Billy Hogan, výkonný ředitel Liverpoolu.

„Někdo mi jednou řekl, že můžete stát na jakémkoli letišti a naskočit do jakéhokoli letadla a letět kamkoliv. A tam vždy najdete fanoušky Liverpoolu. Ale třetina naší celosvětové podpory je tady a my cítíme, že v Asii je obrovská příležitost,“ dodal.

V létě se tak týmy jako Manchester United, Liverpool nebo Tottenham vydávají do Thajska, Austrálie či Jižní Koreje. Například Tottenham využil i popularitu svého útočníka Son Heung-mina, který pochází právě ze zmíněné Koreje.

Ze sportovního hlediska přitom tyto cesty nedávají příliš smysl. Dlouhé lety přes několik časových pásem, vysoké teploty a vlhké počasí nejsou ideální přípravou na novou sezonu doma v Anglii.

„Není to moje oblíbená činnost,“ řekl BBC manažer Liverpoolu Jurgen Klopp. „V první řadě jsem trenér, a kdybychom si mohli udělat dva týdny v Rakousku a trénovat tam dvakrát denně, bylo by to lepší.“ Pak ale uznává: „Ale víme, jak velká je naše fanouškovská základna v Asii, a být jim nablízku je úžasná věc.“

Nad tím vším také vítězí komerční aspekt. Například Premier League poprvé v historii získá více příjmů od mezinárodních televizí a vysílatelů než od domácích kanálů na britském trhu. Očekává se, že jen na Asii připadne v období od příští sezóny do roku 2025 1,4 miliardy dolarů (asi 34 miliard korun).

Klubům doporučujeme, aby nebyly arogantní ani naivní a nemyslely si, že Asie je husa, která snáší zlatá vejce.
Simon Chadwick, profesor na Emlyon Business School

V Jižní Koreji byl zápas Tottenhamu proti místnímu týmu hvězd vyprodán během 25 minut. Stal se také nejstreamovanější sportovní událostí v historii země.

A lístky na takové zápasy nejsou levné. Například pořadatelé v Bangkoku stanovili základní cenu vstupenky na utkání mezi Manchesterem United a Liverpoolem na 136 dolarů (3300 korun). V Singapuru stály nejlevnější vstupenky 107 dolarů (2600 korun). To jsou vyšší částky, než na jaké jsou zvyklí fanoušci v Anglii. Ale jen to ukazuje, jak jsou takové zápasy v Asii populární.

„Tyto ceny vstupenek jsme nestanovili, dostáváme stanovený poplatek a nedostáváme žádný podíl z výnosů ze vstupenek,“ vysvětlil BBC mluvčí Liverpoolu.

Kolik týmy dostávají, není oficiálně známé. Ale podle odborníků oslovených BBC částka není tak vysoká, aby ospravedlnila výjezdy, hlavně co se nákladů na cestu a personál týče. Důvod, proč to týmy dělají, je jinde.

„Týmy ve skutečnosti nevydělávají přímo na předsezónních zápasech velké peníze, možná několik milionů dolarů za zápas na samém vrcholu,“ řekl Kevin McCullagh, asijsko-pacifický redaktor odborného časopisu SportBusiness.

„Ale je tu větší hra. Jde o budování značky a zapojení fanoušků na trhu, které přinese mnohem větší dlouhodobé příjmy ze smluv o vysílacích právech a sponzorských smluv s asijskými značkami a společnostmi. Tam se skrývají skutečné peníze.“

Například Liverpool v Singapuru podepsal s bankou Standard Chartered smlouvu o sponzoringu na dresech za více než 240 milionů dolarů (5,8 miliardy korun). Kromě sponzoringu týmy budují databázi fanoušků a jejich chování pro marketingové účely. Například Manchester má ve své databázi 50 milionů záznamů a na sociálních sítích 176 milionů sledujících uživatelů. To se dá využít při nabízení televizní reklamy.

Polovina celosvětové fanouškovské základny a čtvrtina televizních diváků připadá podle Premier League na asijsko-pacifickou oblast – a to i přes to, že zápasy často končí uprostřed noci tamního času.

Přesto bude podle odborníků náročné udržet si všechny tyto fanoušky, zejména vzhledem k tomu, že mladší generace mají k dispozici mnohem širší nabídku zábavy a životního stylu. I proto přišel projekt Evropské superligy, ve které mělo hrát pět nejlepších klubů Premier League. Protože fanoušci, zvláště právě ti z Asie, raději sledují elitní kluby než týmy ze střední části tabulky. Projekt nejelitnější ligy po poměrně silném odporu ztroskotal.

Podle odborníků by ale měly evropské fotbalové kluby k Asii přistupovat citlivě. „Asijští spotřebitelé jsou chytří, sofistikovaní a vnímaví. Dalo by se dokonce tvrdit, že v posledních letech došlo u asijských fanoušků k určitému odklonu od evropského fotbalu, takže klubům doporučujeme, aby nebyly arogantní ani naivní a nemyslely si, že Asie je husa, která snáší zlatá vejce,“ řekl BBC Simon Chadwick, profesor na Emlyon Business School.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované