Hlavní obsah

Říkají mu Žirafa. Zázračný brankář si splnil poslední velký sen

Foto: Profimedia, Profimedia.cz

Thibaut Courtois s trofejí Ligy mistrů po vítězném utkání s Liverpoolem.

Reklama

31. 5. 6:10

Thibaut Nicolas Marc Courtois, tak se jmenuje celým jménem. Je mu 30 let, říká se, že to je pro brankáře ten nejlepší věk. A Thibaut je teď určitě jedním z nejlepších brankářů světa.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dvoumetrový chlapík to znovu ukázal minulý týden při finále Ligy mistrů, kdy doslova vychytal Realu Madrid vítězství proti Liverpoolu. Zaznamenal devět zákroků, z toho některé byly téměř zázračné, a liverpoolského soupeře přiváděly k zoufalství. Aby to nevypadalo, že se vzpamatoval až ve finále. Byl konzistentní na cestě k trofeji od začátku až do konce. Vychytal pět nul a ve 13 zápasech měl 55 zákroků.

Pan „Žirafa“, jak se mu někdy říká kvůli impozantní výšce, nebo také „Chobotnice“ kvůli dlouhým hodům a schopnosti zastavovat střely, tohle všechno o sobě ví. Je to komplexní brankář, před sítí důsledný s dobrým postavením, obratný, rychlý, klidný, vyrovnaný a jistý.

Proto se nedávno naštval, když ho prestižní fotbalový časopis FourFourTwo nezařadil mezi deset nejlepších brankářů světa měsíce března. „Nemyslím si, že mne museli dát rovnou jako jedničku, ale nebýt zařazený do top 10, to je zvláštní,“ řekl na tiskové konferenci po zápase. A zmínil také jedno důležité slůvko – respekt. To je to, co chce a co si myslí, že si zaslouží.

Jsem Thibaut, obyčejný člověk, který prožívá neobyčejné dobrodružství.
Thibaut Courtois

Média teď zdůrazňují, že právě touha po zaslouženém respektu vytáhla při finále Ligy mistrů v pařížském Stade de France z Courtoise absolutní maximum. Ale ono za tím bylo určitě i něco jiného. Vítězství v Lize mistrů, to byl Courtoisův poslední velký sen, mluvil o něm dlouho.

Když byl na vynechání špičkového brankáře z žebříčku dotázán manažer Realu Madrid Carlo Ancelotti, označil to podle Football Italia za nesmysl. „Nechtějte po mně, abych vám řekl, co si myslím o Courtoisovi. Pro mě je to nejlepší brankář na světě, ale jsem zaujatý. Pokud to o něm neřeknete, musíte se vzdát své novinářské nebo trenérské licence.“

Mimochodem Courtois je dnes moderním Belgičanem, Španělem i Evropanem. Nejen proto, že jeho otec je Valon (frankofonní) a matka Vlámka (rodná řeč vlámština). Kromě obou těchto řečí navíc sám mluví plynně i anglicky a španělsky skoro jako rodilý Madriďan. Jeho dřívější přítelkyně byla Španělka (v Madridu žije s jeho dvěma dětmi) a jeho současná je modelka z Izraele. Fotbal zažil v Belgii, Británii i ve Španělsku.

Koketoval s volejbalem a začal jako obránce

Ale pozor, chvilku možná i hrozilo, že jeho hlavní profesí se stane volejbal, oblíbený sport rodičů. Svědčí o tom i úspěšná volejbalová kariéra jeho starší sestry Valérie. Ta dnes hraje jako libero za francouzský klub Stade Français Paris Saint Cloud i belgický nároďák.

Thibaut se narodil v Bree, kousek od nizozemských hranic. A volejbal hrál společně s fotbalem až do 12 let. Teprve tehdy se rozhodl, že se bude naplno věnovat kopané. Na zeleném trávníku začínal v oddílu Bilzen V. V. jako levý obránce. Až po přestupu do prvoligového Racing Genk ho „předělali“ na brankáře.

V první lize si za Genk zahrál poprvé, když mu nebylo ještě 17 let. Pak se staly dvě důležité věci – odmítl nabídku na přestup do bundesligového TSG 1899 Hoffenheim a pro sezonu 2010/11 se současně stal prvním brankářem Genku. Byla to pro klub i pro 18letého Thibauta skvělá volba. Genk vyhrál belgickou ligu a dvoumetrový mladík v bráně na tom měl obří zásluhu. Ve 40 utkáních dostal jen 32 gólů a 14krát udržel čisté konto. Získal titul „brankáře roku“ a byl vyhlášen i nejlepším hráčem týmu.

Courtois si tím řekl o mnohem lepší angažmá, než mu nabídl Hoffenheim. V červenci 2011 podepsal pětiletou smlouvu s londýnským klubem Chelsea za 9 milionů eur (dnes 222 milionů korun). Hned ale odešel na hostování do Atlético Madrid. Jak si ukážeme za chvíli, Madrid se mu stal osudem. Zároveň bylo zřejmé, že se dřív nebo později jeho kariéra zkříží s dráhou Petra Čecha.

Muž, který střídal Petra Čecha

Courtois tomu šel hodně naproti. V Atlétiku se stal ihned oporou. Ve finále Evropské ligy 2012 proti Bilbau udržel čisté konto a pomohl k výhře. V další sezoně byl po finále španělského poháru jmenován hráčem zápasu – Atlético v něm poprvé po 14 letech porazilo městského rivala Real Madrid. A konečně ve třetí sezoně 2013/14 získal nejen prestižní brankářskou Zamorovu trofej, ale dopomohl Atlétiku k vítězství v lize – prvnímu od roku 1996!

Hostování tím skončilo a Chelsea s Courtoisem podepsala nový pětiletý kontrakt. Byl to zároveň začátek konce Petra Čecha v tomto klubu. Trenér José Mourinho nasadil Belgičana do sezony 2014/15 více méně jako jedničku. Český brankář v úplně nové roli v klubu ještě rok vydržel, ale Courtois potvrdil schopnosti. Čech tak po 11 slavných letech v Chelsea skončil a odešel do Arsenalu.

Courtois s Chelsea a potom od roku 2018 i s Realem Madrid dosáhl dlouhé řady osobních, klubových i národních úspěchů. Dvakrát vyhrál Premier League, k tomu Anglický i Ligový pohár. S Realem kromě Ligy mistrů dvakrát španělskou ligu, španělský Superpohár a Mistrovství světa klubů FIFA. S belgickým národním týmem dobyl bronz na mistrovství světa 2018 a zároveň dostal Zlatou rukavici pro nejlepšího brankáře. FIFA ho zvolila brankářem roku 2018, ve španělské lize vybojoval třikrát Zamorovu trofej.

„Ačkoli se Belgie v roce 2018 umístila na třetím místě, moje jméno bylo přidáno na seznam ikonických brankářů jako Neuer, Casillas nebo Buffon. Ukázat své schopnosti na této úrovni a dokázat, že tam patříte, je pro mě velmi důležité,“ uvádí na svých osobních stránkách.

A tohle je jeho krédo: „Být profesionálem pro mě znamená neustále se zlepšovat. Musíte naslouchat lidem, kteří dosáhli úspěchu, a proto chápou odhodlání a oběti, které je zapotřebí k úspěchu. Mohou vás inspirovat k tomu, abyste byli lepší a silnější. Vážím si lidí, kteří tvrdě pracují pro své cíle, a těch, kteří tuto houževnatost dokážou rozpoznat u ostatních.“

Dnes je Thibaut pomalu víc Španěl a Madriďan než Belgičan. Když se v 19 letech přestěhoval do Madridu úplně sám, zprvu se mu stýskalo. „Nikdo nemluvil anglicky, tak jsem se musel naučit španělsky. Spoluhráči mi ale hodně pomohli. Cítil jsem se jako doma a při každé příležitosti mě brali s sebou, i když jsem nebyl schopen říct ani slovo. Ale posloucháním jazyka mu začnete rozumět. Během šesti týdnů jsem měl svou první tiskovou konferenci ve španělštině. Nyní mluvím více španělsky než holandsky… Nedokážu si představit žít jinde: Madrid je můj domov.“

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Thibaut Courtois

Doporučované