Článek
Je to tady: Čeští hokejisté prolomili deset let dlouhé čekání a vracejí se domů s medailí. Přesně tak, jak Seznam Zprávy predikovaly už v minulém týdnu. Radost fanoušků i hokejistů je oprávněná, ale vedení hokeje euforii nesmí podlehnout.
S Kanadou se čeští hokejisté v semifinále mistrovství světa měřit nedokázali (to byl úplně jiný svět), Američany v boji o bronz už ale porazit dokázali. Nádherný obrat ze stavu 1:3, který vedl až k drtivé výhře 8:4, dirigoval svým hattrickem nejlepší český hokejista současnosti David Pastrňák. Šestatřicetiletý veterán Roman Červenka se zároveň stal nejproduktivnějším hráčem turnaje, jako teprve třetí český hokejista v historii.
Je ironií osudu, že se to povedlo zrovna jemu: Hráči, kterému čeští fanoušci dlouhá léta nemohli přijít na jméno, podobně jako kdysi Jaroslavu Plašilovi v reprezentaci fotbalové.
Češi ale i s velkým přispěním Červenky zvládli zvrátit zápas, který se jevil jako prohraný. A tento dechberoucí obrat zapříčiněný i konkrétními tahy zkušeného finského trenéra Kari Jalonena se tak právem zapíše mezi nejkrásnější momenty této hokejové dekády.
Dnes odpoledne letadlo s národním týmem přistane v Praze. Češi ve Finsku zažili pořádně bujarou noc, oslavy medailového úspěchu si takřka všichni z nich užili poprvé. Vždyť naposledy se domů Češi jako bronzoví vraceli z Finska v roce 2012, a to si ze současného týmu pamatují jen Roman Červenka, asistent trenéra Martin Erat a generální manažer týmu Petr Nedvěd.
Jaké to je s hokejisty slavit úspěch na velké akci, si tak mohou konečně vychutnat také zástupci dorůstající generace. Ta třetím místem na mistrovství světa prožívá asi nejkrásnější chvíle své reprezentační kariéry.
Otevřené dveře
Právě pro ni je současný úspěch nejdůležitější: Hokejistům jako Černoch, Flek nebo Blümel se po turnaji otevírají dveře do světa, zájem o ně bude v Evropě a možná i v zámoří, díky výkonům si řekli o šanci, kterou by ve světovém hokeji bez placky na krku dřív dostávali jiní, třeba Švédové.
A vzpruhou je tohle vítězství i pro ty nejmenší, budoucí reprezentanty. To oni totiž před sebou zase vidí v přímém přenosu úspěšné vzory. Hráče a hvězdy, kteří se domů vracejí jako oslavovaní hrdinové.
V posledních týdnech se o tom, jak moc český hokej potřebuje medaili, psalo tolikrát. A přesně tohle je ten důvod. Rozhodně to není málo.
Je třeba ale mít na paměti, že nic jiného než injekci dobré nálady do jinak bídného období našeho národního sportu bronz z mistrovství světa, na kterém navíc chyběl i silný tým Ruska, neznamená.
Jde o velký úspěch jedné konkrétní party vedené zkušeným trenérem a částečně i souhru okolností, se kterou v zádech jednou za čas Češi některou z medailí přivezou. Klíčové ale bude, aby svazová garnitura, kterou v létě čeká boj o nové vedení, úspěchu nepodlehla.
Češi už nejsou ve špičce
Ne, že Češi přivezli bronz z mistrovství světa, rozhodně neznamená, že patří mezi úzkou světovou špičku. Na ní totiž už dávno český hokej kouká zpovzdálí a ojedinělý úspěch, na který všichni deset let čekali, na tom nemá šanci nic změnit. O úrovni a kvalitě hokeje totiž nevypovídá výsledek turnaje, ke kterému každá země rok co rok přistupuje jinak, ale počet hráčů, kteří se dokážou prosadit v zahraničí i v NHL. A tam Čechů rok od roku stále ubývá…
V průběhu letošního šampionátu čelil tým kritice za předváděný hokej. Fanouškům se nelíbila nezáživná defenzivní taktika, experti zase týmu nakládali, že na turnaji není schopný dát gól při hře pět na pět a soustředí se jen na přesilovky. Kari Jalonenovi nic jiného k dosažení úspěchu nezbývalo: K dispozici měl až na pár výjimek v podstatě jen průměrné evropské hráče, kteří týmy světové špičky krásou přehrávat nebudou. A tak museli bránit a pokusit se využít z minima maximum.
Fotogalerie: Připomeňte si radost – takto Češi získali bronz
Vyšlo to letos, ale rozhodně to nemusí vyjít příště.
Že Kari Jalonen dokázal tým k úspěchu přivést, znamená, že by v jeho čele měl i pokračovat.
K tomu, aby na velké akci ale jednou mohl český tým předvádět zase líbivý, ofenzivní a technický hokej, musí znovu vychovat vhodné hráče. Bronz z mistrovství světa je krásný, ale k tomu, aby nebyl ojedinělý, vede ještě hodně náročná cesta.
Co všechno je v českém hokeji špatně, už bylo popsané tolikrát.
A bude se o tom mluvit jistě i během tohoto léta. Už za tři týdny se v Praze konají volby nového výkonného výboru, jehož primárním zájmem by neměly být zisky z pořádání mistrovství světa, ale kvalita českých soutěží a s ní i odpovídající růst talentů ve sportu, který v Česku stále patří mezi nejoblíbenější. A po včerejšku také nejúspěšnější.
