Hlavní obsah

Vadlejch, nejlepší český atlet posledních let, veze z MS bronz

Foto: Profimedia.cz

Jakub Vadlejch je v nejlepších oštěpařských letech.

Reklama

24. 7. 6:24

Parádní atlet, ozdoba českých sportovců. Pokračovatel fantastické oštěpařské generace. Už má stříbrnou medaili z olympiády v Tokiu 2022 a z MS v Londýně 2017. Vyhrál diamantovou ligu. A teď je bronzový na šampionátu v Eugene.

Článek

Nebýt oštěpu, vrací se česká výprava ze světového šampionátu s prázdnou. Jakub Vadlejch, následovník a také svěřenec Jana Železného, veze z Eugene bronz za třetí místo. Hodil 88,09 metru. Bilance z MS v atletice je tak přece jen o něco lepší.

Jakub Vadlejch začal jako junior velmi dobře. V roce 2009 překonal vlastní český juniorský rekord hodem dlouhým 81,95 metru. Tím se dostal už v 19 letech na 4. místo dlouhodobých národních tabulek za Železným, Guzdekem a Frydrychem.

Půl roku nato 191 cm vysoký pořízek hodil v Olomouci 84,47 m. Vypadalo to na brzký postup do nejvyšších oštěpařských pater. Jenže se všechno nějak zadrhlo. Vadlejch měl problém to poslední patro prolomit. Trvalo mu to šest dlouhých let.

Vím, že hodně lidem chutná můj cheesecake a babiččin perník, což je věc, kterou peču hodně často. Jeden rok jsem za celé soustředění v  Jižní Africe upekl snad deset nebo patnáct perníků.
Jakub Vadlejch

Sezona 2016 byla konečně průlomová. V květnu v Japonsku vylepšil osobní rekord na 86,76 metru. Den před zahájením letních olympijských her poslal v Kolíně oštěp do vzdálenosti 87,20 metru, a zařadil se tak mezi nejlepší. Na olympiádě skončil sice „až“ osmý, ale na Diamantové lize v Paříži koncem srpna hodil dokonce 88,02 metru. A pak celou Diamantovou ligu i vyhrál.

Dobrá forma pokračovala o rok později. Ladil hlavně na MS v atletice v Londýně a povedlo se. Ve finále poslal oštěp do vzdálenosti 89,73 a vybojoval stříbro. O pouhých 16 cm zůstal za vítězným Němcem Johannesem Vetterem. Bylo to skoro k vzteku, ale Pražák Vadlejch byl šťastný. Na konci léta vyhrál ještě finále Diamantové ligy a obhájil vítězství v seriálu. „Je to největší úspěch mé kariéry. Byl jsem šťastný, že se mi podařilo vyhrát seriál, kde se setkávají nejlepší oštěpaři na světě. Je to motivace do dalších let,“ zhodnotil tehdy.

Pak ale na tři roky ustoupil trochu do pozadí. Přišly i zdravotní problémy, bolavá záda. Jakoby se plíživě přibližoval konec kariéry. Úplně tragicky začala loňská sezona.

Před Tokiem všechno špatně

Před Zlatou tretrou si v tréninku natrhl tříslo. Nemohl skoro nic, ani běhat, ze začátku ani házet, jen jezdit na kole. Do olympiády v Tokiu zbývalo dva a půl měsíce. Léčil se a léčil, občas něco lehce hodil a modlil se, aby vydržel do Japonska. Vydržel, stáli při něm všichni svatí. Odjížděl se skoro „směšným“ hodem 82,31, ale jak se pak ukázalo, bohatě to stačilo. Na slavnostním zahájení nesl českou vlajku, ve finále hodil 86,67 a získal stříbro před svým krajanem Vítězslavem Veselým. Přehodil ho jen indický zázrak Níradž Čopra. Mimochodem v Eugene Vadlejch skončil opět za Čoprem - o čtyři centimetry. Vadlejch si toho úspěchu cení mnohem víc než vicemistra světa. Olympiáda je jen jednou za čtyři roky. Byl o to šťastnější, že na pódiu s ním stál kamarád Veselý, člověk, s nímž strávil snad víc času než s rodinou.

Letošní sezona začala úplně jinak než ta předchozí. V květnu na Diamantové lize v Dauhá přehodil Vadlejch poprvé devadesátku a hodem dlouhým 90,88 se zařadil na druhé místo historických českých tabulek. Pro oštěpaře je devadesátka něčím obrovským - vstupem do nejužšího klubu velkých oštěpařů. Nazval to „splněným snem“, něčím neskutečným. „90 metrů je obrovský milník a budu si tenhle den pamatovat celý život, stejně tak jako dny, kdy jsem poprvé přehodil sedmdesátku a osmdesátku,“ prohlásil po závodě pro Aktuálně.cz.

Možná ho nějak namotivovalo to, co se stalo měsíc předtím. Na Velikonoce se mu narodila dcerka Emma. Má ji s manželkou Lucií, která byla slovenskou reprezentantkou v sedmiboji a rekordmankou ve štafetě na 4 × 400 m.

S atletikou začínal Vadlejch v Kovošrotu Praha, kde se ho ujal trenér Petr Behemský, který v něm okamžitě poznal talent na vrhačské disciplíny. První dva roky Jakub kombinoval atletiku s florbalem. Pak se ale rozhodl naplno věnovat královně sportu. Zprvu zkoušel všechny vrhačské disciplíny. Pak přešel do Dukly Praha a začal se specializovat na oštěp. Atleticky tak začal vyrůstat vedle české oštěpařské ikony Barbory Špotákové.

Dnes 31letý atlet s oblibou ladí na jaře formu v jihoafrickém Potchefstroomu, 50 km na jihozápad od Johannesburgu. Vždycky si tam pochvaluje stravu: „Tady jíme daleko víc ovoce a také masa. Přijde mi, že za celou Afriku sníme celou krávu. Je to kvalitní a relativně levné maso.“

Doma je to on, kdo víc a možná i raději vaří, zejména hlavní jídla. Rád také peče. „Vím, že hodně lidem chutná můj cheesecake a babiččin perník, což je věc, kterou peču hodně často. Jeden rok jsem za celou Afriku upekl snad deset nebo patnáct perníků,“ řekl před časem webu atletika.cz. Jak to celé začalo? „Babička výborně pekla, takže mám spoustu receptů od ní. Libí se mi, když ostatním chutná. To je pro mě hlavní. V tomhle jsem detailista, takže si s tím rád pohraju.“

Teď už Vadlejch myslí na olympiádu v Paříží 2024. Těší se, bude mu 33 let, podle něj optimální stáří pro oštěpaře.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované