Hlavní obsah

Stát ho vinil z mafiánské vraždy z Mrázkovy éry. Teď mu musí vyplatit půl milionu

Připomeňte si okamžik, kdy soud osvobodil Pavla Šrytra. Kriminalisté mu přičítali vraždu romského bosse podsvětí Antonína Běly. (Video: Hanuš Hanslík)

 

Reklama

30. 1. 2020 11:59

Někdejší bodyguard vlivných figur podsvětí Pavel Šrytr dostane peníze za nezákonné trestní stíhání.

Článek

Byla to zřejmě poslední šance, jak objasnit krvavou éru kmotra Františka Mrázka. Sedmnáct mafiánských vražd včetně té, která ukončila i Mrázkův život. Když kriminalisté poslali bývalého policistu a někdejšího bodyguarda Pavla Šrytra do vazby a obvinili jej, že před dvaceti lety spolu s Jánem Kacem, dalším expolicistou, na objednávku zavraždili romského bosse podsvětí Antonína Bělu, doufali, že prolomí mlčení.

„Pavel Šrytr znal prakticky všechny hlavní postavy tuzemského podsvětí, včetně těch, které měly přesah do politiky,“ připomíná investigativní novinářka Sabina Slonková. „Pracoval jak pro Antonína Bělu, tak později pro Františka Mrázka, Radovana Krejčíře či Tomáše Pitra. A vědělo se, že vazbu nesnáší právě nejlépe. Ti, co Šrytra znali, se shodovali, že pokud by v tom měl zůstat sám, promluví.“

Nestalo se tak. Sama státní zástupkyně Danuše Krejčová, která případ zdědila, dospěla k závěru, že proti Štrytrovi a Kacovi nemá dostatek důkazů. A u soudu navrhla zproštění obžaloby.

Tým, který případ Běla vyšetřoval, se stal terčem diskreditační kampaně. Generální inspekce bezpečnostních sborů dokonce některé z kriminalistů zadržela a dala do cely, aby je o dva roky později definitivně očistila.

A samotný Šrytr se obrátil na soud se žádostí o odškodné za nezákonné trestní stíhání.

Pražský městský soud mu ve čtvrtek pravomocně vyhověl, přiřkl mu 486 tisíc korun. Za každý den, který strávil ve vazbě, dostane kompenzaci 1000 korun – přičemž Šrytr ve vazbě pobyl 455 dní. Zbytek tvoří náhrada soudních výdajů.

Šrytr se k soudu nedostavil, jeho právník Petr Hron posléze vyčíslil, že klient získal od státu v součtu 870 tisíc korun. 105 tisíc korun za nezákonné stíhání vyplatilo Ministerstvo spravedlnosti, stejně jako 402 tisíc korun za ztrátu výdělku a 364 tisíc korun za vazbu. „Pan Šrytr byl nezákonně stíhán a hrozilo mu doživotí. Za toto stíhání dostal od Ministerstva spravedlnosti 105 tisíc korun. S tím by asi nebyl spokojený nikdo. Částky, které tu dnes zazněly, jsou spíše směšné,“ citovala Hrona agentura ČTK.

Video: Po stopách vraždy Antonína Běly. Česká mafiánská vdova promluvila. (Video bylo natočeno v zimě 2017.) (Video: Sabina Slonková)

Antonín Běla byl v devadesátých letech obávaným romským bossem v podsvětí, svou kariéru začínal po boku Františka Mrázka; smrt našel v roce 1996 ve vlastním domě, kde ho rozstříleli najatí zabijáci. Policie tehdy vraždu Běly připisovala právě Mrázkovi a jeho lidem, dokázat to však nemohla a případ nikdy nedotáhla k soudu.

Zlom nastal v březnu 2016. Tehdy se na staré mafiánské vraždy vrhl tým Tempus, který se specializuje na staré případy. A jeho členové si došli pro Šrytra a jeho údajného komplice Jána Kaca. Věřili, že mají dostatečně „nabito“.

Pavel Šrytr pracoval pro Bělu v první polovině 90. let jako bodyguard. V jeho vile dokonce nějakou dobu i bydlel. Manželka zavražděného Běly i jeho syn později popsali, že se Šrytr tehdy stal plnohodnotným členem jejich rodiny. Věděl o nich vše, včetně toho, kde mají schované peníze.

Foto: ČTK/Petrášek Radek

Pavel Šrytr na snímku z roku 2007.

To byl také jeden z důvodů, proč ho vdova po Bělovi od začátku podezřívala, že se na vraždě podílel. Ozbrojené komando se totiž do vily dostalo bez jakéhokoliv násilí. A jeho členové se ve vile dobře vyznali. Bez problémů našli i uschované peníze. Neútočil na ně přitom ani pes Bělových, který Šrytra dobře znal.

Hana Černá, jedna z žen, které byly přímými svědkyněmi vraždy, podle své výpovědi Šrytra poznala. Jenže toto svědectví, které původně řekla policistům i v přítomnosti soudce, nakonec odvolala.

„Nezlobte se, pane komisař. Ale já to u soudu nemůžu zopakovat, tlačí na mě. Nejde to. Mám dítě…“ svěřila se během příprav na soud komisaři Martinu Balážovi. A ten si její výrok nahrál, u soudu ho chtěl použít jako důkaz, kdy Černá mluvila pravdu a kdy lhala. Jenže státní zástupkyně Danuše Krejčová nahrávku nepoužila. Poté, co soud oba muže osvobodil, novinářům řekla, že zkrátka nedostala od policie dost důkazů k odsouzení.

Případ svědkyně Černé nebyl jediným, který dokládal, že podsvětí má o případ Šrytr extrémní zájem.

„Tlak, aby se Pavel Šrytr dostal ven, je podle vyšetřujících kriminalistů enormní. Ale není to nic nového ani překvapivého. Vraždy z éry Františka Mrázka se už v minulosti pokoušely rozplést nejméně dva policejní týmy. I jejich členové zpětně mluví o tom, čemu všemu museli čelit,“ popsala před dvěma lety Slonková na svém webu Neovlivní.cz.

Klíčové bylo anonymní udání na detektivy, po němž v dubnu 2017 zasahovala ve vyšetřovacím týmu GIBS. Tři z pěti policistů, kteří dělali jak na Bělově vraždě, tak na dalších mafiánských popravách, poslali inspektoři do cely předběžného zadržení. Nechali je tam třicet hodin, aniž by jim sdělili, z čeho je podezřívají.

Jejich vyšetřování bylo nakonec zastaveno jako nedůvodné.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované