Hlavní obsah

Stát zaspal. Experti na virus proto zkoumají mutace vlastními silami

Foto: Robert Kneschke, Shutterstock.com

V Česku stále chybí koordinovaný systém na podrobnou analýzu pozitivních vzorků na koronavirus.

Reklama

2. 3. 11:31

Skupina odborníků z vědeckých pracovišť a soukromých firem už nechce čekat na stát a začala vlastními silami sdílet analýzy vzorků s různými mutacemi koronaviru.

Článek

Jedna z věcí, kterou vláda během epidemie prokazatelně podcenila, je včasné odhalování jednotlivých mutací koronaviru.

Už před Vánocemi, kdy se začala po Evropě množit agresivnější britská mutace viru SARS-CoV-2, Seznam Zprávy upozornily, že resort zdravotnictví nemá zajištěný organizovaný sběr a podrobné zkoumání vzorků z celé republiky. Variantám nového koronaviru se průběžně věnovalo jen několik odborníků, kteří měli k dispozici vzorky z několika regionů.

Za poslední měsíce se situace o něco zlepšila, kvůli šíření britské mutace v Česku se začalo analyzovat více vzorků. Nějaký centrálně koordinovaný systém však stále chybí.

Expertům, kteří se zabývají biologickým výzkumem, mezitím došla trpělivost. Spojili se s cílem, aby se výsledky podrobného zkoumání vzorků soustředily na jednom místě a vznikl tak lepší přehled o tom, jaké varianty koronaviru se v tuzemsku objevily.

„V pondělí jsme měli společnou online poradu, spustili jsme už také první verzi webové stránky,“ řekl Seznam Zprávám jeden ze zakladatelů iniciativy Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

V první řadě jde o to, shromáždit na jednom místě výsledky tzv. sekvenování pozitivních vzorků neboli „přečtení“ kompletního genomu viru. Právě sekvenace umožňuje odhalit nové varianty viru a včas je zařazovat do nových linií.

Na stránce projektu https://virus.img.cas.cz/ je zatím přehled více než 730 analyzovaných vzorků s jednotlivými variantami koronaviru, které čeští odborníci nasdíleli do mezinárodní databáze GISAID.

Vzorky jsou rozlišeny podle pohlaví, věku a místa, odkud pocházejí. Ze seznamu je například patrné, že britská varianta s označením B.1.1.7 se už na začátku ledna hojně vyskytovala na Trutnovsku, Náchodsku, ale i v Praze.

Kromě Jana Pačese a dalších jeho kolegů z Akademie věd na sdílení informací o viru spolupracují například vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění Helena Jiřincová, jejíž tým na Státním zdravotním ústavu provedl dosud nejvíce sekvenací, nebo viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která působí ve vědeckém projektu BIOCEV.

„Hlavním cílem je vytvořit ve spolupráci s Akademií věd jednotný robustní tok pro bioinformatickou analýzu sekvenačních dat viru SARS-CoV-2, a generovat tak výsledky s vysokou kvalitou,“ zdůraznil Petr Brož, šéf společnosti Bioxsys, která se zabývá biostatistikou.

Soukromý sektor zastupuje také Petr Kvapil, šéf pražské firmy Institute of Applied Biotechnologies, který tým odborníků s přístupem k potřebným technologiím přirovnal k „elitním agentům“. Podle něj je ale nezbytné, aby se projektu ujal i stát.

„Celý projekt musí strategicky definovat stát – jinak není možné zajistit systematický sběr vzorků a výběr ‚horkých‘ lokalit. A v neposlední řadě musí stát také vyčlenit pro projekt finance. Bez jeho součinnosti budeme v testování, vakcinaci i monitorování epidemické situace napůl slepí, “ uvedl Kvapil.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované