Hlavní obsah

Američané se po 52 letech vrátili na Měsíc

Záběry a proslovy z řídicího střediska po oficiálním potvrzení dosednutí lodi na lunárním povrchu.Video: Jan Marek

 

Reklama

aktualizováno •

Loď nazvaná Odysseus od Intuitive Machines vysílá signál, poprvé v historii tak na Měsíci přistála soukromá firma. A je to i poprvé od dob misí Apollo, co je na jeho povrchu americký modul. SZ Tech přináší souhrn všeho, co víme.

Článek

Aktualizováno ve 22:55: Letos už druhý pokus o první soukromé přistání na lunárním povrchu by se měl uskutečnit v noci na pátek v 0:24 našeho času. Termín se posunul z původně plánovaných 23:30.

Aktualizováno v 0:37: Řídicí středisko americké společnosti Intuitive Machines potvrdilo, že dostává signál a Odysseus tak určitě dosedl na Měsíc, a to nakonec v 0:23 našeho času. Zatím ale nepotvrzuje „měkké“ přistání. Dostává pouze slabý signál.

Aktualizováno v 0:58: Redakce SZ Tech jako hlavní video tohoto článku doplnila záběry a proslovy z řídicího střediska krátce po oficiálním potvrzení dosednutí lodi na lunárním povrchu. Promluvil vedoucí mise Tim Crain i CEO společnosti Stephen Altemus, který už definitivně „přivítal“ svůj tým na Měsíci.

Intuitivie Machines se nyní bude pokoušet zjistit, v jakém stavu loď je, proč k ní signál putoval tak dlouho, a teprve pak až spustí vědeckou práci, která je popsána v článku níže.

Aktualizováno v 9:01: Firma v 0:25 v noci na pátek 23. února napsala, že po problémy s komunikací potvrdili letoví technici, že Odysseus je vzpřímený a začíná posílat data. Právě teď pracují na tom, aby stáhnuli první obrázky z lunárního povrchu.

Od zážehu rakety po dosednutí do lunárního prachu

Mise IM-1, označená podle názvu americké společnosti a jejího pořadí, odstartovala minulý čtvrtek, tedy 15. února, v 7:06 ráno středoevropského času (SEČ) z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě.

Druhý stupeň nosné rakety Falcon 9 od dalšího podniku z USA, SpaceX, na oběžnou dráhu vynesl a následně vypustil lunární přistávací modul neboli lander typu Nova-C od firmy Intuitive Machines, který podle mytického antického hrdiny a jeho putování dostal jméno Odysseus.

Jak první soukromé přistání na Měsíci odstartovalo a co vše o něm víme.Video: Jan Marek

Americká soukromá loď potom využila translunární manévr a rychlostí více než 40 tisíc kilometrů za hodinu se ve středu okolo 16:20 našeho času dostala na měsíční orbitu, a to do výšky 92 kilometrů.

Jak přesně měl lander přistát?

Ve čtvrtek 22. února měl Odysseus svou vzdálenost od povrchu snížit až na deset kilometrů, než ve 22:17 našeho času (podle původního plánu, pozn. red.) měl zahájit přistávací manévr. Přitom měl zapojit kamery a lasery mapující povrch, autonomně najít bezpečné místo dosednutí a ve výšce už jen 30 metrů se z předchozího šikmého sklonu letu dostat do vertikálního.

Ve svislé poloze už pak motory landeru na tekutý kyslík a metan měly dobrzdit v poslední minutě na rychlost necelého metru za sekundu, načež stroj už s co nejmenším množstvím paliva, a tedy i vahou, měl dosednout na svých šesti nohách na Měsíc – původně to firma plánovala ve 23:30 SEČ.

Oddělení modulu Nova-C od druhého stupně Falconu 9 na zemské oběžné dráze.Video: Jan Marek

Pomoc s návratem astronautů na Měsíc

Odysseus dosedl nakonec v 0:23 našeho času, a to v kráteru Malapert A zhruba 300 kilometrů od jižního pólu. Pokud se potvrdí, že šlo o měkké přistání, bude to poprvé, co na lunární povrchu takto přistála soukromá firma. Intuitive Machines jako poslední informaci uvedla, že lander je „vzpřímený“ a čeká na první fotky, dá se tak zatím stále jen předpokládat, že hladké bylo.

Už teď lze ale určitě potvrdit, že jde o první americký přistávací modul na přirozené družici Země od misí Apollo, tedy za 52 let, přičemž by měl přispět k opětovnému dobytí Měsíce lidmi v rámci nového programu Artemis.

Polovinu z 12 zásilek na palubě lodi Odysseus tvoří vědecké přístroje NASA, jak už redakce SZ Tech v dřívějším článku psala. Ty budou testovat nový a přesnější systém pro měsíční přistání nebo třeba to, jak bude z jižního měsíčního pólu těžké se Zemí komunikovat. V provozu by měly být 14 dní, dokud bude na solární panely modulu svítit Slunce.

Co už lidstvu přineslo dobývání vesmíru?

K čemu je běžnému člověku, že pouští rakety do kosmu? Přináší to pokrok a celou řadu vynálezů, které lidstvo používá každý den.

Vesmírné programy a s nimi spjatý výzkum a průmysl přinesly třeba satelitní komunikaci, GPS navigaci a předpovědi počasí, ale i filtraci vody, žáruvzdorné materiály, termofólie nebo paměťovou pěnu. A pronikly rovněž do medicíny, kam přinesly technologie například pro vyšetření rakoviny prsu, srdeční pumpu, léky a kojeneckou výživu.

Díky kosmonautice máme i fotoaparáty v telefonech. A do budoucna vědci i firmy plánují i těžbu a zpracovávání kovů a jiných minerálů přímo v kosmu nebo doufají také v objevení úplně nových materiálů.

Americký vesmírný úřad se chce pomocí šestice vědeckých nástrojů připravit co nejlépe pro návrat astronautů – první ženy a první osoby jiné barvy pleti – na lunární povrch. K tomu by mohlo dojít nejdříve v září roku 2026, a to v rámci mise Artemis 3, která bude také směřovat právě na jižní pól, kde už dříve orbitální sondy zjistily přítomnost ledu.

„Je tam led z vody. Voda, to je vodík do paliva a kyslík na dýchání. Naučíme se, jak na Měsíci pracovat delší dobu. Naučíme se, jak fungovat mimo dosah planety Země a jak zužitkovat zdroje na Měsíci. A všechno toto bude přípravou na to, abychom nakonec letěli na Mars,“ řekl už loni v lednu zástupce ředitele NASA Robert Cabana.

Vládní podpora firem má dobývání urychlit

I proto NASA na tento první ze tří Nova-C landerů, které má Intuitive Machines v plánu na Měsíc poslat, přispěla částkou 77,5 milionu dolarů. Technicky vzato takto v roce 2019 přispěla firmě na vývoj, ale v podstatě si u ní zaplatila místo pro svůj náklad. A takto se v rámci dohody o komerční přepravě zásilek na lunární povrch (CLPS) dohodla na spolupráci už celkem se 14 podniky – včetně známých SpaceX a Blue Origin.

„Doufáme, že tento model bude znamenat častý, rychlý a cenově dostupný přístup na Měsíc. Tyto dodávky budou znamenat více zkoumání Měsíce než kdy dřív a pomůže nám připravit se na přistání první ženy a osoby jiné barvy pleti na povrchu Měsíce v programu NASA Artemis,“ doplňuje v reportáži SZ Tech Megan Cruzová z oddělení komunikace amerického úřadu pro letectví a kosmonautiku.

Mluvčí NASA toto prohlásila 8. ledna před startem dalšího amerického landeru Peregrine od soukromé firmy Astrobotic, který měl zkusit na povrchu Měsíce přistát jako první.

O jeho cenném nákladu už redakce SZ Tech psala. Do jeho vývoje dal americký úřad dokonce 108 milionů dolarů. Krátce po oddělení od rakety ještě na zemské orbitě však utrpěl kritickou ztrátu paliva, a tak jej firma udržela jen deset dní v kosmu a pak navedla k řízené destrukci v atmosféře.

Měsíc už dobývaly i jiné firmy – nejen z USA

V dubnu 2023 o první dobytí Měsíce soukromou firmou v historii usilovala japonská společnost ispace. Těsně před dosednutím na jeho přivrácené straně v kráteru Atlas blízko Moře chladu ale ztratila se svým landerem Hakuto-R kontakt. Později vyšlo najevo, že modul klesal moc rychle a do povrchu narazil. Už v roce 2019 se o přistání snažil také izraelský podnik SpaceIL, jeho Beresheetu ovšem selhal při brzdném manévru gyroskop, a tak rovněž havaroval.

A i kdyby teď selhal také Odysseus, plány NASA s misí Artemis 3 by to přesto neohrozilo. Už je rozhodnuto, že přistání astronautů by se mělo uskutečnit v lodi Starship od SpaceX. A partnerů v rámci CLPS má americký vesmírný úřad víc, takže případně má dál z čeho vybírat, což přiznává a vnímá kladně i přímo Intuitive Machines.

Nový ekosystém pro firmy. Komerční vesmír

„Technologie stavění vesmírných lodí je tak pokročilá a komerčně dostupná, že máme širokou paletu nástrojů, ze kterých vybírat. Ale je to integrace systémů, které budou fungovat na lunárním povrchu v plně automatizovaném smyslu, to je tady ta opravdová výzva. A umět to dělat způsobem, který je komerčně dostupný a zároveň aby NASA byla jedním z mnoha dalších zákazníků, o tom je ta výzva pro nás,“ říká dál v úvodním videu tohoto článku viceprezident firmy Intuitive Machines Tim Crain.

„Podle mě je komercializování vesmíru obecně začátkem nové éry, speciálně pak létání na Měsíc a otevření jeho prostoru soukromým firmám k vzájemné konkurenci. Myslím, že to je nová éra a vytvoří to nový ekosystém v komerčním vesmíru, což je podle mě úžasné pro celý průmysl,“ dodává Kam Ghaffarian, spoluzakladatel Intuitive Machines.

Historie dobývání Měsíce. Od Rusů až po Japonce

Následující výpis zahrnuje pouze takzvaná „měkká“ přistání na lunárním povrchu a mise astronautů:

3. února 1966, Luna 9 (SSSR) – Historicky první měkké přistání na Měsíci. Modul vážící 99 kilogramů přistál v oblasti zvané Oceán bouří. Dokázal tak mimo jiné, že lunární povrch je pevný a netvoří jej hluboká vrstva prachu, jak se někteří vědci obávali. Stroj vyfotil a na Zemi poslal sérii vůbec prvních obrázků, které lidstvo takto pořídilo na jiném vesmírném tělese.

2. června 1966, Surveyor 1 (USA) – První úspěšný pokus Američanů o měkké přistání na Měsíci. Modul o váze 292 kilogramů dosedl také v Oceánu bouří. Odeslal přes 11 tisíc obrázků a zdokumentoval některé mechanické vlastnosti povrchu. Spojené státy se tak staly druhou zemí na Měsíci.

Reklama

Doporučované