Video: Odstartovala Muskova rekordní Starship. Raketa vybuchla, loď se nehlásí

Rekordní vesmírná loď Super Heavy Starship šla na druhý testovací vzlet z kosmodromu Starbase v jižním Texasu. Své motory zažehla v sobotu 18. listopadu přesně ve 14:03 středoevropského času (SELČ).

Původně měla raketa letět v pátek, ale SpaceX odložila její start o den kvůli nutné výměně elektrického aktuátoru, čili ovladače jednoho roštového kormidla.

Aktualizováno ve 14:10: Po necelých třech minutách se úspěšně oddělil první stupeň Super Heavy se 33 motory Raptor, který však pár desítek sekund poté neplánovaně explodoval. Původně měl provést několik dodatečných zážehů a zhruba sedm minut po startu kontrolovaně spadnout do Mexického zálivu.

Druhý stupeň, samotná loď Starship, mezitím zažehla svých šest motorů a směřuje na východ. Měla by dosáhnout maximální rychlosti 27 400 kilometrů za hodinu, která je blízká té orbitální. Zemi ale kompletně neobletí – po 90 minutách by kontrolovaně měla spadnout do Tichého oceánu nedaleko Havaje.

Aktualizováno ve 14:19: SpaceX také prozatím, ve 14:15 ukončila přenos. S informacemi a snad také záběry sestupu korábu do moře by se měla vrátit okolo půl čtvrté odpoledne.

Aktualizováno ve 14:50: Firma ohlásila, že od lodi nedostává data. Předpokládá tak, že také explodovala. Lze nicméně očekávat, že i tento zkušební let prohlásí za úspěch. Jak se dočtete níže, oba stupně se dostaly přes bod maximálního přetížení, následně se úspěšně oddělily a horní Starship po nějakou dobu i pokračovala sama v letu.

Aktualizováno v 16:06: Federální úřad pro letectví, který udělil licenci na zkušební let, vydal prohlášení, podle kterého nebyli hlášení žádní zranění a ani škody na veřejném majetku. Očekává se, že nyní zahájí vyšetřování příčin nehody.

Aktualizováno v 18:48: Společnost ve svém prohlášení uvedla, do jaké výšky raketa vystoupala. Po oddělení od nosné rakety Super Heavy letěla kosmická loď Starship do výšky přibližně 150 kilometrů, než s ní SpaceX ztratila kontakt.

Pro představu, americká vláda považuje za hranici vesmíru výšku 80 km nad povrchem Země. Na mezinárodní úrovni se pro označení hranice mezi naší planetou a vesmírem často používá Kármánova linie, která se nachází ve výšce 100 kilometrů nad hladinou moře. Nicméně jde o takzvanou „šedou zónu“.

Odpalovací plošina v Boca Chica byla pro tento už druhý pokus vyztužená dodatečnými ocelovými pláty a mimo jiné vybavena dvěma vodními nádržemi navíc.

Poprvé se totiž raketa pokusila o testovací let už v dubnu. Start ovšem tehdy skončil explozí. Tři ze 33 motorů Raptor prvního stupně vůbec nenaskočily, protože systémy vyhodnotily, že by je nebylo vhodné zapnout. To způsobilo, že se celý koráb naklonil. A dalších několik motorů přestalo fungovat krátce po vzletu, zřejmě je poškodily kusy betonu, které síla prvotního zážehu vytrhala ze startovací plošiny.

V důsledku toho všeho se při dubnové zkoušce Starship dostala do nekontrolované rotace, kterou se po třech minutách a 59 sekundách rozhodlo řídicí středisko ukončit a nechalo ji ve výšce 39 kilometrů explodovat. V centru SpaceX následně vybuchla i další věc, a to jásot.

Ačkoli měl let trvat až hodinu a půl a dosáhnout výšky 240 kilometrů, stroj překonal bod max. Q, tedy vystavení vůbec maximálnímu dynamickému tlaku, a dokonce i z rotování soukromá vesmírná firma získala data „v ceně zlata“, jak redakce SZ Tech popsala v jednom z navazujících článků.

Čeho je Muskův koráb schopný a co s ním plánuje? To si lze detailně prohlédnout a poslechnout v podrobné reportáži SZ Tech, kde nový raketový nosič popisují také přední čeští experti na vesmírný průmysl. K vidění v ní jsou nové záběry stroje, jeho montáže i animace budoucích letů třeba na Mars.

Díváte se na tu největší, nejtěžší a také nejsilnější raketu v dějinách. Nese označení Super Heavy Starship a postavila ji texaská firma SpaceX, kterou vlastní a také vede miliardář Elon Musk.

Měří 121 metrů, a je tak o deset metrů, tedy skoro desetinu větší než legendární a největší Saturn V z éry prvních letů na Měsíc v programu Apollo. A o 3590 tun, neboli skoro ohromujících 90 procent zase předčila tah při startu až dosud nejsilnější Space Launch System (SLS) - nové rakety NASA, která má lidi na měsíční povrch při nových misích Artemis opět vrátit.

Oproti SLS navíc Starship váží dvakrát víc - 5000 tun, a přitom má dalších 150 tun, nebo 100 osob unést ve svém nákladovém prostoru, nebo na palubě.

Nová raketa od SpaceX není ale zajímavá jenom tím, že má rekordní výšku, váhu a sílu. Pro vesmírný průmysl a dobývání může být skutečně revoluční. „Výjimečná je v tom, že má být stoprocentně znovupoužitelná,“ uvedl Dušan Majer z webu Kosmonautix.cz v dubnu pro SZ Tech.

„Podobně jako u raket Falcon a Falcon 9, tak SpaceX a Elon Musk očekává a prohlašuje, že to zlevní dopravu na oběžnou dráhu,“ dodal Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

„Maximální plus je pro ni i rychlá opakovatelnost startu. To, že první stupeň bude dosedat vlastně přímo na místo startu – bude zachycován Mechazillou… V podstatě bezprostředně potom se znovu naplní palivem a bude připraven na další starty. Jenom se na něj posadí nová špička Starship už třeba i s pasažéry pro další let,“ doplnil Milan Halousek z České astronomické společnosti.

Elon Musk už loni sám rovněž uvedl, že si dovede za dva až tři roky představit hned i několik letů za den, čímž by se cena za start mohla změnit opravdu podstatně a létání do kosmu lidem ještě víc zpřístupnit.

„Jsem si dost jistý tím, že to bude méně než 10 milionů dolarů, řekněme v budoucnosti tak za dva až tři roky odteď. Myslím, že to velmi pravděpodobně bude se vším všudy méně než 10 milionů dolarů za let. Loď bude znovupoužitelná pravděpodobně každých 6 až 8 hodin. Proto mluvíme o třech letech lodi za den, ale nosič může být teoreticky použitý znovu každou hodinu,“ řekl majitel firmy Elon Musk na tiskové konferenci loni v únoru.

Vzhledem k neúspěchu prvního letu Starship je ale i tento Muskův příslib nutné brát s rezervou. Navíc – jeden start dnes už opětovně používaného Falcon 9 vychází na 67 milionů dolarů a to spotřebuje devětkrát méně paliva než Super Heavy. U té by tak cena za jeden start vycházela minimálně na 580 milionů dolarů. A optimismus brzdí také odborníci, i když naději přiznávají.

„Ten vývoj stál několik jednotek miliard, takže i to se musí taky rozpočítat do budoucích letů. A bude trvat určitě dlouho, než se ten vývoj vrátí… Já si myslím, že to bude začínat na vysokých desítkách nebo nízkých stovkách milionů dolarů a později se ta cena možná sníží, pokud se podaří naplnit tu opakovatelnost,“ uvedl v dubnu pro SZ Tech popularizátor kosmonautiky Václavík.

„Máme už třeba dva exempláře prvního stupně Falcon 9, které už letěly patnáctkrát. A v tu chvíli se vám ty výrobní náklady, do kterých investujete jednou, rozloží do patnácti startů. A teď si představte, že Super Heavy Starship bude znovupoužitelná kompletně…To znamená, opravdu, jak jsem říkal, bude stačit ji pouze natankovat, provést nějakou lehkou kontrolu a bude se létat – zjednodušeně řečeno – jen za cenu pohonných látek,“ dodal Majer.

„To už pak může zase ten trh malinko upravit a donutit třeba jiné poskytovatele nosných služeb, aby zlevnili nebo přehodnotili své rakety. A asi to bude i tlak do budoucna vyvíjet podobné systémy, pokud se to vyplatí,“ připomenul Václavík.

SpaceX už dřív uváděla, že Starship může sloužit i pro rychlé lety mezi kontinenty. Z Londýna do New Yorku by dopravila cestující i do půl hodiny. Její hlavní cíl ale zatím spočívá v návratu lidí na Měsíc v programu NASA zvaném Artemis. U jeho třetí mise za tři roky by totiž měla sloužit jako přistávací modul – americká vládní raketa SLS a loď Orion dopraví astronauty na lunární orbitu, kde přestoupí na Starship a v té až přistanou na povrchu.

Zřejmě ale bude součástí i dalších misí a není vyloučené, že se bude podílet také na stavbě nové lunární oběžné stanice Gateway, jejíž první dva moduly by už příští rok v listopadu měla vynést menší raketa Falcon Heavy.

„NASA rozhodla, že tuto část programu dá komerčně, a kdo nabídne nejlepší cenu, bude vybrán, takže teď to je vlastně SpaceX s Falcon Heavy,“ upřesnil Václavík.

Konečný cíl Elona Muska pro Starship je ale kolonizovat Mars. První milion lidí by na rudou planetu chtěl dopravit už v roce 2050. Tou dobou tam chce už vynést i milion tun nákladu a vybudovat z něj plně soběstačné první marsovské město. Podle odborníků je ale tento milník záležitostí spíše dalších generací.

„Co nám chybí, jsou technologie pro bezpečný pobyt člověka při přeletu od Země k Marsu, pro pobyt na povrchu Marsu a pro návrat zpátky,“ upozornil v dubnu Václavík.

„Je to tak náročný a komplexní projekt, že si to dneska ani nedokážeme představit. Takže ano, jednou toho lidstvo dosáhne, ale bude to proces, který bude od začátku, od chvíle, kdy noha prvního člověka stane na Marsu, do chvíle, kdy budeme moci říct, že máme soběstačnou základu, trvat stovky let podle mého názoru“ odhadl pro SZ Tech šéfredaktor českého webu o kosmonautice Dušan Majer. „To není otázka ani tohoto století, možná až toho dalšího,“ dodal Michal Václavík.

A k čemu že vlastně člověku je, pouštět rakety do kosmu a dobývat Měsíc nebo sousední planety? Přináší to pokrok a celou řadu vynálezů, které lidstvo používá každý den. Vesmírné programy, výzkum a průmysl totiž přinesly třeba satelitní komunikaci, GPS navigaci a předpovědi počasí, ale i filtraci vody, žáruvzdorné materiály, termofolie nebo paměťovou pěnu. A pronikly rovněž do medicíny, kam přinesly technologie například pro vyšetření rakoviny prsu, srdeční pumpu, různé léky a kojeneckou výživu.

Z kosmonautiky vznikly i fotoaparáty v telefonech. A do budoucna vědci doufají třeba v nové materiály nebo těžbu a zpracovávání kovů a jiných minerálů přímo v kosmu.

„Testuje se třeba spékání materiálů na Měsíci, aby se z něho dělaly struktury – budovy a podobně. Nějaké prostě větší konstrukce. Dají se dneska získat již kovy z měsíčního materiálu. Samozřejmě víme, že na pólech Měsíce je led, takže opět jsme schopni získat i vodu, a z ní kyslík, případně vodík,“ uvedl na závěr Michal Václavík z České kosmické kanceláře.