Hlavní obsah

Skryté nebezpečí v jídle i vzduchu. Velký projekt zjistí, jak ničí naše tělo

Foto: Profimedia.cz

Rozjel se nový evropský projekt PARC, jehož cílem je osvobodit Evropany od negativního působení chemických látek, které je obklopují.

Reklama

30. 5. 17:05

Chemické znečištění se podceňuje. Běžný Evropan má kolem sebe tisíce chemických látek, jejichž působení není dobře prozkoumané, řekla SZ environmentální chemička Jana Klánová. Problém chce vyřešit PARC – nově spuštěný program EU.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Už samotná částka napovídá, jak vysokou prioritou je pro Evropskou unii a její členské státy ochrana prostředí i zdraví obyvatel před účinky toxických látek, píše v úvodu zprávy o novém projektu PARC Masarykova univerzita (MUNI). Na boj proti škodlivým chemikáliím totiž jde celých 400 milionů eur (téměř 10 miliard korun) z programu Horizont Evropa.

Evropa už mnoho toxických látek zakázala a ty nové reguluje právní systém nutící výrobce předkládat dokumentaci ke každé nové látce, kterou chtějí použít. Ve vnitřním a vnějším prostředí, vodě, potravinách a dalších výrobcích jsou ale přesto tisíce chemických látek, jejichž účinky ještě nejsou dost dobře známé. Seznam Zprávám to přiblížila Jana Klánová, vedoucí centra RECETOX při MUNI, které se na PARC přímo podílí.

Foto: MUNI/RECETOX

Jana Klánová (Zdroj: MUNI/RECETOX)

Chemické látky dodnes nejsou dobře prozkoumané

Kde že se tedy běžný Evropan nejvíc setkává se škodlivými chemikáliemi? A kam během sedmi let půjdou stovky milionů eur, aby se to změnilo? Celý problém podle Klánové spočívá v tom, že na první otázku se v současnosti nedá dost dobře odpovědět. A v tom vlastně tkví i odpověď na otázku druhou – cílem PARC je nejprve důkladně zmapovat situaci, vyhodnotit ji a navrhnout novou legislativu. V konečném důsledku bude evropská populace zdravější.

„Největší problém je v tom, že potenciálně škodlivých chemických látek jsou miliony, každá se k lidem dostává jinou cestou, na zdraví člověka navíc nepůsobí izolovaně každá zvlášť, ale mnoho naráz,“ vysvětlila Klánová, proč je tak těžké na první otázku odpovědět.

Těkavé látky jsou hlavně v interiérech automobilů a budov:

Přesto uvedla několik hlavních oblastí, kde se člověk s chemikáliemi potkává. Hodně se podle ní dodnes hovoří například o pesticidech, které před několika desítkami let nejvýrazněji ukázaly, jak velký „průšvih“ chemikálie jsou, protože vědci odhalili škodlivost DDT.

Člověk je sní, vypije nebo vdechne. Jsou všude

Po zákazu DDT v Evropě podle Klánové přišly ještě mnohé další dílčí zákazy různých látek a následně v roce 2007 začal fungovat legislativní systém REACH. Výrobci, kteří použijí jakoukoliv novou chemickou látku, tak mají povinnost dodat informace dostatečné k posouzení její škodlivosti.

„Ten systém je dobrý a funkční, ale jeho problém je v tom, že se vztahuje jen na látky, které přichází na trh, zatímco ty, co už na trhu byly předtím, takto testovány nebyly,“ řekla Klánová. Realita podle ní vypadá tak, že potenciálně nebezpečné chemikálie jsou prakticky všude.

V potravinách jsou podle Klánové chemické látky například ze zmiňovaných pesticidů či veterinárních léčiv. Další velkou skupinou jsou podle odbornice i zpomalovače hoření, které jsou prakticky ve veškerém nábytku a v izolačních materiálech. Ty se uvolňují do prachu, takže je člověk může vdechnout.

Za další problémové látky Klánová označila surfaktanty a perfluorované látky. „Ty jsou třeba na oblečení a zase se uvolňují do vzduchu a lidé je vdechují. Ty samé látky se používají na obaly na jídlo ve fast foodu,“ vysvětlila chemička.

Bohatým zdrojem chemikálií je podle ní nepochybně i kosmetika. „Před časem na to upozornila například jedna skandinávská studie, která zkoumala, jak žijí, co jedí a co používají za kosmetiku těhotné ženy. Výsledkem bylo, že z kosmetiky se do jejich těl dostává vůbec nejvíc chemických látek,“ podotkla odbornice.

Nakonec Klánová zmínila i plasty. Látky, které způsobují jejich plasticitu, se do lidských těl mohou dostávat z nápojů v PET lahvích, ale například i z medicínských a lékařských pomůcek, jako jsou hadice na transfuze.

Tohle všechno jsou podle Klánové oblasti, kde je chemických látek hodně, což ale nutně neznamená, že veškerá kosmetika nebo PET lahve jsou škodlivé. Obecně se předpokládá, že koncentrace chemických látek nejsou tak vysoké, aby škodily. Problém je ale v tom, že „to dosud vlastně nikdo pořádně nezjišťoval“, podotýká chemička.

Potraviny samozřejmě podléhají systému kontroly, který je podle Klánové v Česku výborný, ale i tady se objevuje ten samý problém – s jistotou nevíme, jestli hladiny, které dokážeme měřit, jsou opravdu bezpečné.

„My známe působení chemických látek ve velkých koncentracích, čili třeba když nasypete určitou látku na myš, vidíte, že umře, zdegeneruje, bude mít nějakou nemoc a tak dále. V reálném prostředí je to ale jiné, není tam jedna látka, jsou jich tam tisíce a nikdo neví, jak se jejich efekty sčítají a která hranice je nebezpečná,“ vysvětlila Klánová.

Jak chemikálie škodí?

Jak lze vytušit už z výše zmíněného, působení chemických látek na zdraví lidí se rozpoznává velmi těžko. Klánová uvedla, že jsou k tomu potřeba dlouholeté výzkumy, které budou pozorovat životy lidí se vším všudy. Kromě toho, že vědci musí pátrat, s čím přichází dobrovolníci do kontaktu, musí znát i jejich genetiku, sociální pozadí a vůbec všechno, co má vliv na zdraví.

Obecně se nicméně podle Klánové dá říct, že už je potvrzená spojitost chemizace prostředí s rozvojem alergií, poklesem fertility mladých lidí či například poruchami nervového systému.

Patří se podotknout, že nic z toho, co zaznívá v tomto článku, není důvodem k panice. Jestli někoho vyděsilo, že se pořádně neví, jak chemikálie v našem okolí ovlivňují zdraví, možná ho uklidní odpověď expertky na otázku, jak tento problém řeší sama v osobním životě. Rozhodně to totiž není tak, že by jí detailní znalost problému komplikovala například běžný nákup v supermarketu.

„Žiji v zásadě normálně. S chemickými látkami totiž dost často souvisí i nutriční hodnota potravin. To znamená, že když jíte přepálené smažené věci, je to pro vás nezdravé z nutričního hlediska, ale zároveň touto tepelnou úpravou vzniká i spousta problémových chemických látek,“ přiblížila Klánová osobní postoj k chemikáliím v potravinách. „Spousta chemických látek se rozpouští v tuku, takže když jíte hodně tučných věcí, hodně si zvýšíte i příjem chemických látek,“ dodala.

Nad rámec toho se chemička snaží při vybavování prostorů ve svém okolí upřednostňovat přírodní materiály. Doma tedy raději volí například nábytek a podlahu ze dřeva nežli třeba lina a koberce. „Snažím se doma nemít moc plastů a hodně větrat,“ řekla vědkyně.

PARC spojí univerzity s ministerstvy a propojí celou Evropu

K dosažení konečného cíle v podobě zdravější evropské populace díky vyřazení škodlivých chemikálií pomocí legislativních změn povede podle Klánové dlouhá cesta. „Nejdřív mají vyplynout informace, co je třeba udělat, aby v Evropě ubylo chronických onemocnění,“ řekla.

Už teď si podle ní kdekdo „něco měří, možná o tom napíše článek a možná to dá i do databáze“, ale stále se nejedná o koordinovaný dohled. Jeho vytvoření si projekt PARC dává jako první výzvu. „Informace se musí mnohem lépe zpřístupnit. Hodnotitelé rizik by měli mít co nejlepší možnost vidět všechno, udělat analýzu a navrhnout, co by se mělo zakázat a změnit,“ dodala k tomu Klánová.

PARC byl oficiálně spuštěn tento měsíc v Paříži a Francouzská agentura pro potraviny, životní prostředí a bezpečnost a ochranu zdraví při práci (ANSES) v jeho rámci bude koordinovat 200 národních agentur a výzkumných ústavů. Z Česka se na projektu kromě MUNI budou podílet i Jihočeská univerzita, Ostravská univerzita a VŠCHT spolu s několika státními institucemi, jako jsou například Státní zdravotní ústav nebo Národní centrum pro toxické látky.

Podobně to bude vypadat i v dalších zemích EU, díky tomu se veškeré informace od výzkumníků v oboru dostanou k národním agenturám a ministerstvům v celém bloku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované