Článek
Debaty o globálním oteplování se často točí kolem průměrných teplot. Když si přečteme, že od 60. let stoupla teplota asi o jeden stupeň, nezní to jako důvod k obavám. Jenže číslo shrnující celosvětové průměrné oteplení neukazuje extrémy, které jsou rovněž důsledkem změny klimatu.
Kdyby třeba byly extrémní zimy a extrémní léta, na průměru by se to neprojevilo. A právě extrémy nás zajímají, protože mohou mít největší dopady na naše životy, na hospodářství i na celý ekosystém.
My na to půjdeme obráceně. Podíváme se na teploty naměřené v nejdéle fungující české meteorologické stanici na pražském Klementinu. Jejich data sahají až do roku 1775, my se ale zaměříme na posledních 120 let. Zajímat nás totiž bude jednoduchá otázka: přibylo od mého mládí horkých dní?
Vyzkoušet si to můžete v naší kalkulačce. Zadejte svůj rok narození a také zvolte, co to pro vás znamená, když se řekne horký den:
Na první pohled tedy vidíme, že horkých dnů – to jsou dle meteorologické definice ty, kdy maximální naměřená teplota ve stínu přesáhne 30 °C – rozhodně přibývá. Když si budete s kalkulačkou chvíli hrát, všimnete si navíc znepokojivého faktu. Největší nárůst lze zaznamenat právě u extrémně horkých dní. Což je problém, který má dopad nejen na naše pohodlí.
Horkých dní je čtyřnásobek
„Podle lineárního trendu období 1951-2022 roste klementinská průměrná roční teplota o 0,379 °C za deset let (o více než 3 °C za 100 let),“ uvádí Ilona Zusková, vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu. „Roste roční počet horkých i velmi horkých dní, naopak klesá počet dní mrazových a ledových.“
Meteorologický slovníček
V našem článku pracujeme s pojmem „horký den“ volně a necháváme v kalkulačce možnost nastavit si práh, od kterého pro vás začíná den být horký. Meteorologové ale používají tyto ustálené termíny a definice:
- horký den – den, v němž maximální teplota vzduchu dosáhla alespoň hodnoty 30 °C. Uvedená prahová hodnota se používá ve středoevropských zemích, v oblastech s odlišným klimatem může být zavedena jiná. Též nazýván tropický den. Anglicky: hot day.
- velmi horký den – den, v němž maximální teplota vzduchu dosáhla hodnoty 35 °C. Hovorově se takovému dni říká též supertropický. Anglicky: very hot day, extremely hot day.
- ledový den – den, v němž maximální teplota nedosáhla hodnoty 0 °C. Též mrazový den. Anglicky: ice day
Zdroj: Elektronický meteorologický slovník
Přibývá také „řetězů horkých dní“. Tedy případů, kdy po horkém dni následuje další horký den, pak další a další…
A proč jsou vlastně tyto řady horkých dní problém? „Horké dny jsou stresor,“ vysvětluje fyzik Ondráš Přibyla, zakladatel neziskové organizace Fakta o klimatu. „Když jejich počet či intenzita přesáhne nějakou mez, nastává kolaps organismu nebo ekosystému.“
Pro různé systémy mají extrémní horka různé negativní důsledky. Pro ryby ve vodě to znamená obtížnější dýchání, protože se stoupající teplotou klesá množství kyslíku ve vodě. Zalesněným oblastem hrozí vysychání a tedy vyšší riziko rozsáhlých požárů.
„Posouvají a mění se podnební pásma, na která jsou ekosystémy navázané,“ připomíný Zusková. „Dochází k posunům fenofází (vývojových fází, například období růstu, pozn. red.) některých rostlin, což má vliv na život hmyzu atd.“
Série za sebou následujících horkých dní může mimo jiné způsobit i to, že bakterie nebo plísně, které se doposud lidem vyhýbaly, si vyvinou vyšší odolnost vůči teplotám a dokážou tak přežít i v lidském těle. Jeden takový případ popisuje studie sledující šíření patogenu Candida auris. „Globální oteplování způsobí u savců šíření nových plísňová onemocnění,“ varuje jiná studie.
Horko je nebezpečné pro lidi i zvířata
Během dlouhých veder také stoupá spotřeba elektřiny kvůli klimatizacím. Ty musejí pracovat na plné obrátky, aby vnitřní prostory uchladily. A tím se roztáčí prokletá zpětná vazba, protože klimatizační jednotky se zároveň přímo i nepřímo podílejí na zvyšování teploty prostřednictvím produkce skleníkových plynů.
A nemůžeme opomíjet ani přímý vliv veder na zdraví lidí. Extrémně vysoké teploty bývají nepohodlné pro většinu lidí. Nejvíce jsou samozřejmě vedrem ohroženi lidé starší nebo nemocní.
„Vyšší teploty a tepelný diskomfort negativně ovlivňuje zdravotní stav především seniorů a lidí s vážnými onemocněními,“ zdůrazňuje Zdeněk Žalud z Ústavu výskumu globální změny AV ČR. „Zvláště jsou nebezpečné vyšší teploty doprovázené vysokou relativní vlhkostí, kdy je omezeno ochlazování pocením. Zatíženy jsou především srdce a ledviny.“
Reakce lidského organismu na extrémní teploty.
Horko není novým problémem a na vlnu veder umírají v Evropě ročně i desetitisíce lidí. Řadě těchto úmrtí lze přitom zabránit správnou péčí a prevencí.
Vedro se projeví také na každodenních aktivitách: „Napadá mne zvýšená nehodovost, lidé mají sníženou koncentraci při řízení, jsou unavení, podráždění,“ vypočítává meteoroložka Dagmar Honsová. „Také nižší pracovní výkonnost a zhoršená fyzická kondice, komu by se chtělo chodit sportovat, když je přes 30 °C. S horkými a slunečnými dny jsou pak ve městě spojené i zvýšené koncentrace přízemního smogu.“
Dopady extrémních teplot jsou nerovnoměrně rozprostřené napříč společností. Jednoduše řečeno: bohatší lidé si mohou dovolit klimatizovanou domácnost nebo odjet na léto do chladnějších krajin. Do značné míry tak mohou eliminovat negativní lokální projevy těchto globálních změn.
Ve městech je to ještě horší
Kromě globální změny klimatu se na výše naměřeném oteplení projevuje i proměna samotné Prahy. Klementinské teploměry jsou umístěny sice konzistentně, ale poměrně nestandardně. Vysoko nad střechou budovy v centru města. Standardem pro meteorologické stanice je přitom měřit teplotu dva metry nad zemí, v budce a nad nakrátko zastřiženou travou.
Malý nárůst průměrné teploty přináší nečekané extrémy. A právě tyto extrémy mají na živou přírodu a lidské činnosti rozhodující vliv.
„Interpretovat pozorované oteplení v Klementinu pouze jako projev globální změny klimatu by tedy bylo nekorektní,“ připomíná fyzik Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Měření uprostřed centra Prahy má tu nevýhodu, že v silně urbanizované oblasti dochází k akumulaci tepla přes den a jeho vyzařování v noci. „Jak město roste, sílí i jeho tepelný ostrov. Oteplení, které na klementinské teplotě pozorujeme, je složeno ze dvou hlavních částí: první je způsobena globální změnou klimatu a druhá je způsobena zesilujícím tepelným ostrovem.“
V naší kalkulačce jsme omezili vliv tohoto tepelného ostrova tím, že pracujeme s maximální teplotou. Tepelné ostrovy se projevují především „sáláním“ tepla, což vede k vyšší teplotě během noci a tedy i vyšší průměrné teplotě. Na maximální teploty takový vliv nemají.
„U maximální teploty je efekt městského ostrova méně patrný. V letních měsících může být dokonce opačný,“ souhlasí Petr Skalák z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. „V centru města je někdy chladněji než na okolních vesnických stanicích. Jedním z důvodů může být zastínění vlivem zástavby.“
Pohled na data z ostatních meteorologických stanic potvrzuje, že teplota dlouhodobě stoupá nejen v Praze, ale i ve zbytku ČR.
Teploty z Klementina navíc odpovídají tomu, co lidé ve městech zažívají a zažívat budou: extrémně horké dny, jejichž počet stoupá. To, co se v globálním průměru může zdát jako nepatrná změna, může mít výrazné lokální dopady.
„Rozložení teplot se může roztáhnout více do extrémů,“ připomíná Skalák. „A těch nepříjemných horkých teplot bude o dost více, než je vidět ze změny průměrné teploty.“
„Poměrně malý nárůst průměrné teploty s sebou nese až nečekaně velké změny ve výskytu horkých extrémů,“ připomíná fyzik Huth. „A jsou to právě extrémy, které mají na živou přírodu, na lidi a na mnoho lidských činností rozhodující vliv.“
Aktualizace: Do článku jsme doplnili slovníček pojmů.
