Hlavní obsah

Zprávy z bojiště: Vyčerpání obou stran. Projevy jsou u Rusů i Ukrajinců jiné

Foto: Profimedia.cz

Ukrajinský voják před nasazením na frontě u města Svjatohirsk, snímek z 30. května.

Reklama

21. 6. 6:30

Zatímco Ukrajinci se dál potýkají zejména s nedostatkem techniky, u Rusů se pořád projevuje spíš absence lidí. V poslední době dokonce taková, že rozvolňují standardy pro nábor do armády, jen aby nemuseli vyhlásit mobilizaci.

Článek

Upozornění: Následující přehled si neklade nároky na úplnost. Za skutečným vývojem událostí má nepochybně zpoždění a jistě bude v některých ohledech nepřesný. Řadu tvrzení válčících stran lze potvrdit jen se zpožděním, případně vůbec. Zdroje jsou odkázány prokliky v textu.

Vývoj posledních dní nasvědčuje tomu, že obě strany rusko-ukrajinského konfliktu jsou minimálně pro tuto chvíli velmi vyčerpané. V posledních dnech se neuskutečnily větší ofenzivní operace, a i na některých donedávna rušných místech fronty panoval relativní klid.

Vyčerpání se ovšem projevuje u obránců i útočníků jinak. Ukrajina zaznamenala nepochybně vážné ztráty mezi vojáky svých nejlepších jednotek. Má ovšem stále k dispozici strategické zálohy a cvičí další jednotky.

Situace byla v posledních týdnech natolik napjatá, že na frontu se dostávaly (a dost možná dostávají) i velmi nezkušené a špatně vycvičené oddíly. Po euforii vyvolané odražením ruského útoku na Kyjev a Charkov se opotřebovávací válka na Donbase nepochybně také musela podepsat na morálce ukrajinských jednotek.

Hlavní nevýhodou Ukrajiny ovšem zůstává nedostatek těžkých zbraní. Největším problémem v současné situaci zřejmě nejsou ztráty tanků či obrněných transportérů, ale zaostávání v dělostřelectvu, o kterém jsme už několikrát psali i v těchto textech.

Ruská strana má děl i munice více než dost, její „speciální vojenská operace“ trpí nedostatkem mužů. Ruské velení tedy nemůže převahu v těžkých zbraních plně využít. Je to déletrvající problém, který Moskva stále řeší „salámovou“ metodou.

Nechce přistoupit k formálnímu vyhlášení války a mobilizaci, a tak například rozvolňuje pravidla pro příjem do armády (mobilizuje se ovšem na území separatistických „republik“, které formálně nejsou součástí Ruska). Své standardy snížili i „vagnerovci“, kteří v poslední době údajně přehlížejí u zájemců o nasazení na Ukrajinu případné záznamy v trestním rejstříku.

To, že Moskva nechce přistoupit k vyhlášení války, nasvědčuje, že není s průběhem bojů zcela nespokojena. Naděje na rychlé vítězství je nepatrná, ve hře je ale například stále „čečenská varianta“ – tedy devastace území východní Ukrajiny a následné vytvoření loajálních loutkových útvarů, kde s pomocí strachu a represí povládnou figurky typu Ramzana Kadyrova.

Byť tedy ruská armáda v posledních dnech zjevně zpomalila, není jasné, na jak dlouho to tak zůstane. Kyjevské velení by nepochybně „přestávku“ ocenilo, stále totiž čeká na dodávky dalších zbraní a dokončení výcviku jednotek, které je mají dostat. Ale ani z jeho pohledu nedává smysl nechávat ruské jednotky nerušeně obnovit své síly. Ukončeme ovšem tento neúplný přehled strategické situace a přejděme ke shrnutí stavu fronty.

Situace na frontě

Okolo Charkova v minulém týdnu vykazovaly více aktivity invazní síly. Na několika místech posunuly frontu zhruba o jednotky kilometrů jižním směrem, tedy hlouběji na ukrajinské území.

Zatím ovšem nic nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o rozsáhlou ofenzívu, třeba obnovení snahy o dobytí Charkova, ale spíše snahu získat malou lokální výhodu.Bojů se na obou stranách účastní spíše méně početné jednotky (do úrovně praporů, tedy řádově stovek mužů). Na ruské straně často jde o špatně vybavené separatistické jednotky.

Na ukrajinské straně je situace do jisté míry obdobná: ukrajinské velení z této oblasti v posledních týdnech a dnech stahovalo jednotky své pravidelné armády, které se přesouvaly údajně především do oblasti Donbasu. Tíhu bojů tak na sobě nesou především jednotky domobrany, které mívají horší výcvik i vybavení.

Rozhodujícím faktorem v oblasti je ruské dělostřelectvo umístěné přímo na ruském území, kde je v relativním bezpečí před ukrajinskou odvetou. Ukrajinská armáda při napadání cílů za hranicemi postupuje zřejmě poměrně opatrně. Kdyby tomu tak nebylo, ruské zpravodajství by si to nepochybně nenechalo ujít.

Děla a raketomety z území Ruska mohou účinně rozbíjet ukrajinské útoky, ale samozřejmě pouze do jisté hloubky. Jejich dostřel tedy do významné míry určuje, kam ukrajinské jednotky mohou postoupit. Během posledních dní se tedy změnilo držení několika sídel v oblasti, nejde ovšem o zásadní změnu.

Prakticky žádné změny nejsou hlášené ani v oblasti izjumského předmostí. Probíhá tu ovšem stále intenzivní dělostřelecké ostřelování, a to především z ruské strany, která zjevně netrpí nedostatkem munice. Přesto invazní síly v této oblasti v posledních dnech prakticky nepostoupily.

Jde o členitý terén s řadou nerovností a menších hájků či lesíků, které umožňují ukrajinským obráncům přepadat invazní síly. Ukrajinské jednotky, především oddíly zvláštního nasazení, také nejen v této části fronty údajně pravidelně operují v noci, protože protivník má pouze omezené množství přístrojů pro noční vidění.

Zprávy o údajné ukrajinské ofenzívě směrem na Izjum přes lesnatou oblast západně od města se jinak nepotvrdila. S největší pravděpodobností tedy na těchto informacích nebylo mnoho pravdy.

Chybějící mosty

V blízkosti města Severodoněck stále probíhají boje. Ukrajinské jednotky podle dostupných informací dál ovládají areál závodu Azot na západě města. Proruské síly (v této oblasti působí hlavně separatistické jednotky) se v posledních dnech zřejmě pokoušejí o obklíčení areálu, snaží se ho tedy odříznout od řeky Siverskij Doněc, která leží ještě několik set metrů dále západním směrem.

Zatím se nezdá, že v tomto ohledu zcela uspěly, obklíčení závodu Azot se však i podle ukrajinských zdrojů postupně stahuje. Vzhledem k tomu, že do města nevede jediný nepoškozený most, zásobování ukrajinských jednotek musí být velmi obtížné. Záležet ovšem bude především na tom, co moskevské velení dokáže vrhnout do boje. Areál je intenzivně ostřelován i bombardován letecky, ruskému velení ale znovu chybí pěchota (především kvalitní pěchota), která by ho mohla obsadit.

Boje probíhají v posledních dnech i na hranicích města Lysyčansk, které leží téměř naproti Severodoněcku. V těchto místech už frontovou linii netvoří řeka Siverskij Doněc a separatistické jednotky se údajně pokoušejí do města proniknout ze svých pozic jihovýchodně od města. Jejich postup v této oblasti se zdát být minimální.

Jen pomalu se také mění situace v oblasti průlomu ukrajinských obranných pozic kolem města Popasna. Invazní jednotky v posledních dnech dosáhly velmi omezených výsledků. Na sklonku minulého týdne zřejmě obsadily vesnici Vrubivka. Tím se ještě přiblížily obklíčení dobře opevněného města Zolote. Jeho obránci se zatím ovšem ze svých pozic nestáhli, a tak i v této části bojiště převládají nadále „opotřebovávací“ boje, založené především na využití dělostřelectva.

U města Doněck, které už roky drží Ruskem podporované separatistické síly, se fronta sice neposunula, město ovšem stále je cílem zatím nejintenzivnějšího dělostřeleckého ostřelování. V posledním textu jsme zmiňovali a vysvětlovali spekulace, že může jít o operaci „pod falešnou vlajkou“, vývoj posledních dní ovšem ukázal, že minimálně z části to tak není.

Ukrajinské síly totiž na město vystřelily několik balistických taktických střel Točka, z nichž nejméně jedna 16. června zasáhla velký sklad munice. (Ukrajinské síly na důležité cíle chráněné protivzdušnou obranou posílají tyto střely i po třech či čtyřech.) Že šlo o munici, ukazují jak po městě rozmetané části zasaženého materiálu, tak i velmi silný sekundární výbuch, který následoval po prvním zásahu.

V dalších částech fronty spolehlivé zdroje neregistrují žádné velké změny v dalších částech fronty. V blízkosti města Cherson mají podle některých informací z proukrajinských webů probíhat útoky na některá městečka a vesnice, která v posledních týdnech a měsících držela – a také mohutně opevňovala – ruská vojska. Ani jedna strana se však zjevně nemůže pochlubit nějakým zásadním úspěchem, který by prezentovala veřejnosti.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované