Hlavní obsah

Tři „katastrofy“, které mohou ovlivnit volby

Foto: Seznam Zprávy

Seznam Zprávy prozkoumaly v šesti oblastech, jak se změnily od posledních krajských voleb některé ukazatele v jednotlivých regionech. (Aktivní mapa níže v článku)

Reklama

6. 9. 2020 14:00

Jak si počínali vládci krajů tváří v tvář vlně exekucí, epidemii koronaviru či zkáze lesů způsobené kůrovcovou kalamitou?

Článek

Výsledky podzimních voleb může poznamenat nejen epidemie koronaviru, ale také další sociální či přírodní katastrofy, které v různé míře zasáhly jednotlivé regiony.

Počátek volebního období 2016-2020 se sice totiž ještě odehrával v běžných kulisách. O vzestupu regionů rozhodovaly obvyklé parametry jako nabídka práce spojená se stěhováním obyvatelstva, kvalita veřejných služeb či zdravotnictví, na konci funkčního období současných hejtmanů však došlo k několika nečekaným událostem, které nešlo při hodnocení krajské prosperity obejít.

Na selhání místních společenství upozornila třeba vlna exekucí, které stejně jako republiková vláda jí nedokážou efektivně čelit ani krajské reprezentace. Před rokem také vzdaly centrální úřady obranu proti epidemii kůrovce a kraje tak mohou jen zmírnit její dopady a maximálně zabránit úplné likvidaci lesů. Bezprostředním šokem byla pandemie koronaviru doprovázená drsnou karanténou opět nařízenou z centra. Ani proti tomu nemohly kraje aktivně mnoho podniknout, jen bránit nejhoršímu při likvidaci jednotlivých ohnisek nákazy.

Tři tyto katastrofy v posledních měsících testují kvalitu krajských společenství a jejich schopnost se vypořádat s nepřízní, která k nim přišla odjinud. Jak tyto katastrofy na jednotlivé regiony dopadly?

Projděte si grafiku, jak si vedly kraje:

Záleží na náhodě a na okolnostech, které jsou třeba v případě exekucí spojeny se sociálním úpadkem v někdejších centrech těžkého průmyslu. Nejsou však postiženy jenom kdysi hornické kraje na severu Čech a Moravy, málo uspokojivou bilanci musí připustit i velká města typu Prahy a Plzně, kde v prostředí bezohledného kapitalismu vznikají nové enklávy bezdomovců a rodin bez pravidelných příjmů.

Za smůlu je možné označit, když máte v kraji méně schopnou správu státních lesů, jejichž pracovníci ztratili kontrolu nad rozlehlým polesím, jako na Olomoucku a v přilehlých regionech. Může však být ještě horší, když kůrovec ze státních lesů dorazí na Vysočinu, kde lesy získaly zpátky v restitucích tisíce malých vlastníků, kteří společnou obranu zkrátka nemohou domluvit.

Nevýhody velkých aglomerací zmapoval koronavirus. Výměna obyvatelstva s ostatními regiony a zvláště s cizinou s sebou nese rizika, zjistili Češi v takové míře poprvé v novodobých dějinách. Vyprávět by mohli v Praze, na Ostravsku a v Olomouci, v menší míře také při hranicích s Bavorskem, nejhůře postiženým ze všech spolkových zemí Německa.

Obecně platí, že exekuce, kůrovec a koronavirus prohlubují rozdíly v ekonomické a sociální oblasti, úplně nejvíc v kvalitě životního prostředí. Některé z nich se už projevily dokonce na úrovni krajů. Součet katastrof ukazuje, že hůře než Čechy jsou postiženy moravské kraje, obdobně jako v časech ekonomické krize roku 2008-9.

Existují však výjimky. Na jedné straně prokázala lepší odolnost proti extrémní chudobě i koronaviru jižní Morava, naopak trpí západní Čechy a hlavní město. Pokud možno zapomenutý jiho- a východočeský venkov se stal v této chvíli ideální volbou.

Od politiků v počínající volební kampani proto lze očekávat, že se klíčovými hodnotami včetně relativního sociálního bezpečí a udržení kvality přírody budou inspirovat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené