Hlavní obsah

Češi zatím staví jako o život. Ale krize přijde, říká šéf stavebnin

Foto: Pro-Doma

Prodejna stavebnin Pro-Doma v Ostravě.

Reklama

5. 8. 15:00

Jsme na rekordních tržbách, žádnou covidovou krizi necítíme. Ale je to zřejmě jen výkyv, anomálie. Pokles zákonitě přijde. Čekali jsme ho už před pandemií, říká Petr Vaněrka, šéf firmy Pro-Doma, dvojky na trhu se stavebninami.

Článek

Brzy se projeví, že úřady na jaře za nouzového stavu prakticky zamrzly, přestaly vydávat stavební povolení, kolaudovat, vyřizovat dokumentaci.

Dvou až tříměsíční administrativní nečinnost sama o sobě způsobí ochlazení stavebního trhu, říká generální ředitel skupiny Pro-Doma Petr Vaněrka.

Jak se vám daří na začátku globální recese?

Zatím dobře. V meziročním srovnání máme historicky nejvyšší tržby za květen i červen. Obchod jde dobře, marže neklesají. My jsme realizovali vyšší tržby i v kritickém období tří týdnů po vyhlášení nouzového stavu. Ale může to být hrbol, výkyv, který prochází stavebnictvím. Ochlazení trhu jsme čekali už od loňského podzimu, začali jsme se na něj připravovat dávno před příchodem koronaviru. Ale paradoxně zatím není vidět.

Máte pro to vysvětlení?

Je tam spousta vlivů: Z Česka na začátku koronakrize odjeli zahraniční pracovníci, hlavně Ukrajinci, stihli se vrátit jen částečně. To má vliv na trh práce, ale pořád se nijak znatelně nemění cena stavebních prací, což je dobré pro stavební firmy. Také byly na jaře časté obavy, že se kvůli covidu zastaví dodávky zboží, a tak asi některé firmy více nakupovaly do zásoby.

Hodně nakupovali také individuální stavebníci. Za nouzového stavu si asi zaměstnanci řekli, že když už jsou doma kvůli karanténě, tak si aspoň udělají práci na zahradách a domech. Jednak měli lidé víc času, jednak jich řada letos nejede na zahraniční dovolenou a ušetřené peníze dají do zvelebování nemovitostí.

Prodeje na jaře si kromě nás také pochvalovaly hobby markety, protože nouzový stav padl na sezonu zahrádkaření, lidé neměli co dělat a jak jsou zvyklí chodit do obchodních domů, tak chodili aspoň do hobby marketů, které mohly nechat pro běžné zákazníky otevřená zahradnictví.

Petr Vaněrka

Pochází z Příbrami.

Vystudoval ekonomii, absolvoval na Cambridge Business School (management a leadership).

Začínal v bankovním sektoru, od 2005 pracuje v oboru stavebních hmot.

Od roku 2010 je generálním ředitelem společnosti Pro-Doma, je motorem její akviziční strategie.

Spotřebu zatím neovlivňuje strach z nastupující krize?

Jistě, proti těm zmiňovaným stimulům tlačí strach z budoucnosti. Když víte, že letos neodjedete na dovolenou, tak si za běžné situaci řeknete: „Tu fasádu letos uděláme“. Ale když se zároveň budete bát o zaměstnání, bude vás strašit příchod globální krize, tak si asi raději peníze pošetříte.

A také, když mluvím o vyšších tržbách u nás, nemluvím za celý sektor. My jsme na tom líp než zbytek trhu i díky tomu, že stále rosteme. Nevím, co je důsledkem našeho růstu, co jde na vrub našich akvizic, co na vrub změn cen a chování zákazníků. Jsem přesvědčen, že také odčerpáváme tržby naší konkurenci. Trh se už několik let přerozděluje ve prospěch větších hráčů na úkor těch menších. Těžko se to hodnotí.

Foto: Pro-Doma

Petr Vaněrka.

Urychlí covid konsolidaci trhu stavebnin?

Dnes u nás funguje asi 1200 distributorů, ale jen prvních pět nebo šest hráčů utváří architekturu trhu. A první čtyři drží přes polovinu trhu. Malé distribuce ze strachu často nezvládly situaci na začátku koronaviru, když se karty rozdávaly. Já jsem například tři dny po vyhlášení nouzového stavu rozhodl o prodloužení splatnosti faktur všech našich odběratelů. Stavebním firmám jsme dali navíc 15 dní, stavebninám 30 dní.

Znamenalo to pro nás potřebu 500 milionů korun navíc, abychom ufinancovali tento zdánlivě nelogický krok. Ale byla to hozená rukavice konkurenci. V té době firmy v atmosféře paniky začaly naopak koncentrovat hotovost, snažily se rychle inkasovat, pozdě platit. Považovaly to za obranný reflex, protože se množily zprávy, že naroste platební neschopnost. My jsme zato vzkázali zákazníkům, že se nebojíme, že situaci ustojíme. Udělali jsme něco zdánlivě iracionálního, konkurenci jsme trochu naštvali, ale myslím, že se nám to gesto přerodilo v obchod. Mnoho firem si na nás pak sáhlo jako na preferovaného dodavatele.

Pro-Doma

Druhý největší obchodník se stavebninami na českém trhu (po skupině DEK).

Firmu založil před 30 lety Josef Mařinec, dodnes je předsedou představenstva.

Ve vedení společnosti pracují Mařincovi synové Jan a Josef.

Firma začínala v roce 1990 jednou prodejnou, od začátku tisíciletí roste začleňováním menších prodejních sítí.

Od roku 2013 buduje alianci s partnerskými prodejnami.

Od roku 2018 expanduje do nových oborů: hutní materiály (akvizice firem Dama a Filinger), půjčovna stavebních strojů (Ton-Stav).

Dnes má 98 vlastních prodejen, s partnerskou sítí celkem 154 distribučních míst.

Výsledky 2019

Tržby přes 7,9 mld. Kč

EBITDA 436 mil. Kč

Aktiva: 4,3 mld. Kč

Počet zaměstnanců: 1150

A platební neschopnost firem opravdu roste, nebo to byla jen panika?

My teď máme na 1,7 miliardy pohledávkové expozice 50 dnů po lhůtě splatnosti jen pohledávky za 400 tisíc korun. Platební morálka je excelentní.

Zamrzlé úřady

Stavební branže je považována za první indikátor změn v hospodářském cyklu. Podle toho, co říkáte, se má česká ekonomika ještě dobře. Jaký čekáte další vývoj?

To, co teď prožíváme, může být opravdu jen hrbol ve vývoji, výkyv. Prožíváme situaci, s kterou nemá nikdo zkušenost. Zákonitě se musí na stavební aktivitě projevit výpadek práce úřadů. Stavební úřady prakticky tři měsíce nefungovaly, to se projeví na počtu vydaných stavebních povolení a tím pádem i staveb. Nešlo jen o stavební úřady: dva měsíce se třeba ani nescházely kolaudační komise. Teď se to rozbíhá, ale pomalu, pořád z úřadů slyšíme: „Vy nevíte, že je covid?“

Úředníci, kteří mají pomáhat výrobnímu sektoru, který je živí, byli řadu týdnů úplně utlumení, apatičtí. Nečinnost úřadů na jednu stranu trochu chápu, ale na druhou stranu vím, že si ji nemůžeme dovolit. Už jen jejím následkem může dojít k poklesu ekonomiky.

Situaci mohou silně ovlivnit také banky, jak se v dnešní situaci chovají?

Různě. Jeden z našich obchodních partnerů nám na jaře ze dne na den zesplatnil všechny úvěrové linky. Znali veškerá naše čísla, věděli, že se u nás není čeho bát, ale vysvětlili nám, že to dělají z opatrnosti. Naštěstí nás z toho vytáhla Komerční banka, která ochotně všechny naše úvěry přefinancovala.

Můžete vašeho opatrného bankovního partnera jmenovat?

Ne, to rozhodně nechci. Šlo o významnou banku z první desítky. Ale právě bankovní systém by měl být tím, kdo firmy v této situaci podrží. Překvapili nás.

Od bank, zvlášť menších, je opatrnost pochopitelná, stát na ně přenesl část pomoci jejich klientům ohroženým koronavirovým útlumem.

Není to pravidlem, vždycky to záleží na lidech, kteří v těch bankách sedí.

Až teď narazí kov na kov

Takže, jaký vývoj v ekonomice dál čekáte?

Prognózy se strašně liší, teď v nestabilním období ještě nemá smysl něco hodnotit. Co bude dál, to se teprve ukáže. Teprve teď někdy narazí kov na kov, jakmile se spotřeba zmenší. Ale to by přišlo i bez covidu, to je prostě hospodářský cyklus. Covid jen může přirozený výkyv znásobit.

Ale my s tím počítáme a jsme na to připraveni. Náš byznys je hodně cyklický a firmy, které podléhají cyklům, přežívají krize snadněji, protože jsou na to zvyklé. Já sám jsem v branži 17 let, zažil jsem dvě recese. A mám zkušenost, že jsme v recesích rostli vždycky nejrychleji, protože jsme se jim dokázali přizpůsobit. Také jsme recesi předjímali už od konce loňského roku, dávno před koronavirem. A začali jsme se na ni připravovat.

Jak?

Šli jsme v plánu investic i lidských zdrojů do dietnějšího režimu, který nás měl provést rokem nebo rokem a půl. My normálně rosteme hlavně akvizicemi, přibývá nám zhruba 10 prodejen za rok, rozšiřujeme se oborově. Konec loňského roku jsme ale končili odmítnutím dvou významných akvizic. Momentálně sice jednáme o nákupu několika areálů i prodejců stavebnin, ale čekáme, až se lépe vyprofiluje cena. Zatím nikdo nechce s cenami hýbat a my nechceme teď platit za akvizice vysoké ceny. Také měníme marketing, zrušili jsme třeba eventové akce, místo toho děláme výkonnostní a produktový marketing. Vložili jsme o to víc prostředků do vývoje, hlavně do vývoje online služeb.

Cihly a beton na internetu

Posilujete prodej přes internet? Nouzový stav zafungoval jako všeobecný stimul pro e-shopy.

My jsme e-shopu nikdy nevěnovali velkou pozornost. Ale uvědomujeme si, že velká část našich cílových zákazníků si potřebuje hledat na internetu dostupnost zboží a ceny. Nemáme sice ambice prodávat stavebniny online a e-shop nebude naše zásadní prodejní platforma. Ono to ani nejde - vzhledem k tomu, že prodáváme materiál, který je těžký, objemný, obtížně se s ním manipuluje.

Ale každopádně během pár týdnů přijdeme s robustním online řešením, na kterém budeme vystavovat zboží a ukazovat dostupnost a ceny. Prvoplánově bude web pro naše zalistované zákazníky, ve druhém plánu pro běžné laické spotřebitele. Ukážeme tam ceny zboží, pro veřejnost aspoň orientační. V našem oboru se ceny hodně šijí klientům na míru, podnikatelé nakupují s různými systémy slev a rabatů. A naši zalistovaní zákazníci na webu uvidí jednak dostupnost zboží, jednak svou konkrétní cenu. Také chceme rozšířit zákaznický servis.

Co vaši zákazníci potřebují?

Jsou to lidé, kteří dělají rukama. Neimponují jim složitá online řešení. O to je složitější dostat stavební byznys na internet. Kdyby to bylo snadné, už tu dávno v našem segmentu operuje nějaký velký hráč.

Ale postavit dům, to je dnes strašně složitá věc. Dřív to lidé byli schopni sami. Postavit dům dokázala ještě generace našich otců, já už jsem tak na hraně. A moje děti, ty už nechtějí dům ani vlastnit. Myslím, že pojem „samostavitel“ během pár let úplně vymře. Jako dinosauři. A online musí pomoci, aby schopnost postavit dům co nejdéle přežila. K tomu potřebujete videa, návody, konfigurátory, exhibice zboží, ceny… Na druhé straně my uvnitř potřebujeme z online získávat data, data, data. Abychom mohli reagovat na jakoukoliv situaci.

Zálivka mimo kořeny

Jak hodnotíte činnost vlády během koronavirové krize? Po vyhlášení nouzového stavu se několikrát měnila pravidla pro prodej stavebnin. Komplikovalo vám to život?

Podmínky pro nás se opravdu měnily každý den. To nebyl stav přizpůsobovaný situaci, ale od začátku byla znát nepřipravenost, špatně analyzovaná situace plus hysterie. V sobotu 14. března jsem se ráno probudil - a byli jsme zavření. V neděli večer bylo víceméně jasné, že může fungovat velkoobchod. V pondělí ráno řekli, že můžeme prodávat řemeslníkům.

Ten, kdo to vymýšlel, měl nejspíš na mysli řemeslníky ze stavebnictví, aby se stavby nezastavily. Ale nakonec jsme mohli prodávat všem podnikatelům bez rozdílu. Tomu všemu jsme se museli rychle přizpůsobovat a instruovat našich 1200 zaměstnanců, aby nedělali přešlapy. Nemluvě o tom, že když nám začátkem dubna povolili prodávat s dodržováním hygienických opatření, nebylo ještě řadu dní možné sehnat ochranné prostředky, které pro nás byly povinné.

Co vládní opatření na podporu ekonomiky ochromené koronakrizí?

Představte si českou ekonomiku jako košatý strom, který měl na jaře vypučet. Vládní opatření mu v březnu ořezala výhony. A teď, když by měl stát ten strom zalívat, aby rychle obrostl, tak mu tu vodu nelije ani na listy, ani ke kořenům, ale úplně mimo.

Jak to myslíte?

Máme tu teď přes 700 tisíc lidí s nějakou státní dotací na mzdy. Ale často jde o umělou zaměstnanost, o dotace na zcela neperspektivní místa. Taková pomoc jen oddaluje kolaps.

Stát bude muset ty peníze jednou získat zpátky. Jak to udělá? Zvyšováním daní? Já v prvních dnech, když vláda začala mluvit o podpoře ekonomiky, čekal velké oživení investic: stavbu vodních děl nebo dálnic. Nebo výstavbu v obcích, kde chybějí kanalizace a místní komunikace.

Jenomže nikdo neřekl: tyto stavby postavíme, tyto investice protlačíme a do toho vložíme třeba půl bilionu korun. U nás je obecně těžké prosadit veřejné stavby. A místo podpory jsou úřady, které regulují stavebnictví, dodnes v křeči. Obcím se berou peníze, motivace korporátního a soukromého sektoru se zmenšuje a ekonomiku nic nestimuluje.

Jestli se něčeho bojím, tak toho, že ekonomická pandemie může vystřídat covidovou.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené