Hlavní obsah

Už nemají covid, ale domů nemůžou. Proč zůstávají nemocnice přetížené

V přetížených nemocnicích leží stovky pacientů, kteří už nejsou vedení v covidových statistikách, a přesto vyžadují intenzivní péči. (Video: Šimon Trantina)

 

Reklama

9. 2. 11:06

V českých nemocnicích leží stovky pacientů, kteří už nefigurují ve vládních covidových statistikách, ale nemohou opustit nemocnici. Přibývají mezi nimi „mladší“ ročníky.

Článek

V českých nemocnicích leží přes 5800 pacientů s onemocněním covid-19. Při listopadové vlně koronaviru jich zařízení evidovala přes 7000, přesto teď mnohé špitály hlásí ještě složitější situaci než před Vánoci. Důvod? Česká lékařská komora upozorňuje, že oficiální vládní statistiky jsou zavádějící.

Na přetížených lůžkách na ARO a jednotkách intenzivní péče totiž leží stovky lidí, kteří už nejsou covid pozitivní, přesto jim stav neumožňuje nemocnici opustit.

V koronavirových statistikách tak sice nejsou vidět, ale na potřebných lůžkách zůstávají. Zotavují se po těžkém průběhu nemoci a jejich rekonvalescence trvá měsíce. „Tito nemocní sice vypadnou z reportingu Informačního systému infekčních nemocných a zdá se, že paradoxně klesá počet intenzivních, ale k tomu se přidává kapacitně významný počet těchto nemocných. Je to problém,“ řekl koordinátor lůžkové péče pro Jihomoravský kraj Vladimír Šrámek.

Potvrdil to také prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Oficiální vládní čísla jsou zavádějící, protože po 20 dnech jsou pacienti vyřazení z těch statistik,“ řekl.

V centrálním monitoringu Ministerstva zdravotnictví nadále některé oblasti Česka svítí žlutě, nebo dokonce červeně. Celostátně je nyní volná necelá pětina intenzivních lůžek, tedy přes sedm stovek postelí.

Šrámek je zároveň přednosta Anesteziologicko-resuscitační kliniky v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny. Zařízení se stará o nejtěžší moravské covidové pacienty, leží jich tam nyní 82, dalších 10 už nemoc prodělalo, ale jejich stav zůstává vážný. „Sedm z nich leží na jednotkách intenzivní péče a potřebují umělou plicní ventilaci,“ uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Mají daleko k návratu do běžného života

Brněnská nemocnice disponuje nejvyšším počtem přístrojů ECMO, které zajišťují mimotělní oběh. Nemocnému nahrazují funkce těžce zánětlivých plic. „Máme v nemocnici třicet nemocných AROvého typu. Z toho je téměř třetina neinfekčních, to znamená více než dvacátý den po PCR pozitivním testu. Nestabilní pacienty nelze přeložit na oddělení následné péče, která nám jinak velmi pomáhají,“ popsal Šrámek.

Tito lidé – i když už covid prodělali – mají daleko k návratu do běžného života. „Úprava plicních funkcí často nastává až po třech měsících. Péče o ně nadále odpovídá plnému standardu intenzivní péče. Potřebují ventilační podporu, mají často trvalý vstup do dýchacích cest, potřebují odsávat. Jsou prostě celkově křehcí,“ shrnul primář ARO oddělení Petr Bilina z příbramské nemocnice.

Zdravotníci v ostravské fakultní nemocnici Ostrava pečují o sedm pacientů na umělé plicní ventilaci, z toho jsou dva na mimotělním oběhu. „A ti už jsou vedení mimo covidové statistiky,“ potvrdil staniční lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Peter Sklienka.

Podobné zkušenosti potvrzují lékaři i z dalších nemocnic. Třeba v mladoboleslavské nemocnici měli minulý týden 10 pacientů na ARO. „Čtyři jsou covidoví, čtyři už covid prodělali a dva zbývající jsou necovidoví,“ sdělil náměstek pro zdravotní péči Ján Dudra z Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi. Podle něj „postcovidoví“ často vyžadují péči v desítkách dnů. Zařízení je na hraně kapacity, přestože covidových pacientů postupně ubývá. Personál drží v presu akutní a také právě postcovidové případy.

Více peněz od pojišťoven jen po dobu 20 dní

Dudra zároveň upozornil, že k pacientům také odlišně přistupují zdravotní pojišťovny. Úhrady za „covidové“ pacienty platí jen prvních 20 dní po pozitivním PCR testu. Poté jej považují za „standardního“ pacienta, přestože jeho stav často vyžaduje stále stejnou péči.

Sklienka, který je zároveň koordinátor intenzivní péče pro Moravskoslezský kraj, přidává ještě jednu zkušenost. „Pozorujeme těžký průběh u mladších věkových skupin než dřív. Dobrou zprávou je, že mnohem více takových pacientů přežívá, na druhé straně jsou delší dobu hospitalizovaní a potřebují delší terapie,“ dodal.

Vytížené nemocnice se tak stále nemohou vracet k „běžnému“ provozu. Třeba u svaté Anny v Brně funguje jen polovina operačních sálů. „Jsme na horní hraně kapacity. Vůbec nemůžeme uvažovat o otevření provozu pro zákroky, které teď v necovidovém světě musejí počkat. Operuje se řádově asi na 9 sálech oproti obvyklým 19 sálům,“ doplnil Šrámek. Podle něj nepočkají akutní operace či onkochirurgie.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené