Hlavní obsah

V Brně netradičně bojují s extrémním počasím. Novou buňkou proti vedru

Foto: Natálie Kuzmová, Seznam Zprávy

Buňka má sbírat maximum dešťové vody. Střecha je speciálně postavená, aby z ní voda stékala do nádoby biofiltru. Ten je základem celého prototypu. Voda se zde čistí sedimentací pomocí rostlin. Voda se pak přečerpává do akumulačních nádrží. Z nich vede kapková závlaha do speciálně navržených květináčů s rostlinami.

Reklama

22. 8. 2018 20:43

Nový a netradiční způsob, jak bojovat s tropy, zavedli v Brně. Městská buňka má do centra doplnit zeleň a využívat dešťovou vodu. Pokud se prototyp osvědčí, chce ho vedení města v dalších letech postavit i na další frekventovaná místa v centru.

Článek

S tropickými teplotami a suchem se v Brně rozhodli bojovat pomocí městské buňky. Tu ve středu vedení města otevřelo na Malinovském náměstí. Jedná se o alternativní způsob, jak do města dostat potřebnou zeleň a dobře hospodařit s dešťovou vodou.

Buňka má sbírat maximum dešťové vody. Střecha je speciálně postavena, aby z ní voda stékala do nádoby biofiltru. Ten je základem celého prototypu. Voda se zde čistí sedimentací pomocí rostlin. Voda se pak přečerpává do akumulačních nádrží. Z nich vede kapková závlaha do speciálně navržených květináčů s rostlinami. „Studovali jsme městské strategie a dovolili jsme si zvolit trošku jiný postup, než je typický,” vysvětlil architekt Vojtěch Lekeš z Next Institutu, který spolu se studiem Kogaa vyvinul prototyp.

Stromy a rostliny ochlazují okolí a působí v rozpáleném centru jako přírodní klimatizace. Ve městech však často není mnoho zelených míst, kde se schovat před sluncem. „Ideální je, když je ve městě dostatek zeleně a lidé si můžou sednout na lavičku pod stromem. O to se samozřejmě snažíme, ale ne všude se stromům daří,” popsal náměstek primátora pro životní prostředí Martin Ander. Stromy v centru mnohdy nemají pod zemí dostatek místa a usychají. „Proto se snažíme vytvářet zeleň alternativně,” uvedl Ander.

Většina buňky je postavena ze smrkového sušeného dřeva. Podlaha je z modřínového dřeva. „S buňkou se počítá asi na pět let provozu, což by dřevo mělo bez problémů vydržet,” zhodnotil jeden ze zhotovitelů Ondřej Chaloupka. Stavba trvala přibližně měsíc a půl. Nepracovali na ní však profesionálové, ale studenti Fakulty stavební Vysokého učení technického. Buňku budou mít na starost pracovníci Veřejné zeleně města Brna.

Pokud se prototyp osvědčí a lidé si ho oblíbí, chtělo by ho vedení města v následujících letech postavit i na dalších frekventovaných místech. „Myslím, že na náměstí Svobody nebo Zelném trhu by veřejnému prostoru určitě prospěl,” dodal Ander. Buňka je postavena modulárně, aby se později dala spojovat dohromady a zvětšovat.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované