Hlavní obsah

V Brně vyvíjejí nový materiál, základem je žlučová kyselina

Foto: Getty Images

Ilustrační snímek.

Reklama

26. 1. 22:35

Přirozené procesy v lidském těle inspirují vědce k vytváření nových supramolekulárních materiálů. Výzkumníci z brněnského institutu CEITEC použili žlučovou kyselinu jako základ pro organické stavební bloky.

Článek

Společně s kovovými stavebními bloky pak tvoří metalo-organické komplexy. Lze je dále organizovat do vyšších systémů s potenciálem uplatnění v různých oblastech chemie. Výsledky výzkumu publikoval časopis Cell Reports Physical Science, oznámila ČTK Ester Jarour z institutu.

Supramolekulární chemie je obor, který se zaměřuje na jiné typy vazeb molekul, než s jakými pracuje tradiční organická syntéza. Poznatky supramolekulární chemie a samosdružovacích procesů jsou důležitou součástí výzkumu nových materiálů i farmaceutického výzkumu.

Žlučové kyseliny v lidském těle přispívají k trávení a vstřebávání lipidů i živin z tenkého střeva, dále regulují metabolismus cholesterolu. Vědec Ondřej Jurček s kolegy se rozhodli použít žlučové kyseliny pro přípravu organických stavebních bloků, které tvarem připomínají banány a mají ideální vlastnosti pro spojení s kovovými stavebními bloky. Za specifických podmínek lze bloky kombinovat tak, aby samovolně vytvořily supramolekulární metalo-organické komplexy. Vizuálně se pak podobají lotosům.

Vědci věděli, že když žlučové kyseliny přijdou při trávicím procesu do kontaktu s vodou v tenkém střevě, vytvářejí velké agregáty, takzvané micely. Přirozený proces se pokusili napodobit. „Přidání několika kapek vody do našeho roztoku komplexu vedlo k vytvoření zcela nových materiálů v podobě extrémně symetrických šestihranných částic,“ uvedl Jurček. Materiál s novým vzhledem i vlastnostmi možná jednou najde praktické využití v mnoha oblastech chemie.

Vědci použili kombinaci různých analytických metod, než dokázali popsat procesy vedoucí k samovolnému skládání a organizaci stavebních bloků do nových materiálů. Ve finále mohli pozorovat nové šestiúhelníkové částice přes mikroskop.

„Přesný potenciál těchto nových materiálů je třeba dále prozkoumat, ale již teď je jisté, že tento malý krok inspirovaný procesy, které se nacházejí v lidském těle, může v budoucnu představovat velký skok ve vývoji nových supramolekulárních materiálů,“ uvedl Jurček.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované