Hlavní obsah

V hlavní roli práce. Nobelův výbor řekl, kdo dostal cenu za ekonomii

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Reklama

11. 10. 12:27
aktualizováno • 11. 10. 16:01

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens.

Článek

Nobelovu cenu za ekonomii si letos rozdělí tři Američané.

Američan kanadského původu David Card byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce, Američan Joshua Angrist a americký expert nizozemského původu Guido Imbens byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů, kde prokázali, jak jsou přírodní experimenty cenným zdrojem poznání.

Oznámila to švédská Královská akademie věd.

„Trojice laureátů nám poskytla nový pohled na pracovní trh a ukázala, jaké závěry týkající se příčiny a následků mohou být odvozeny z přírodních experimentů. Tento přístup se rozšířil i do dalších oblastí a znamenal revoluci v empirickém výzkumu,“ uvedla v prohlášení švédská akademie. Polovinu ceny dostane Card, o druhou polovinu se rozdělí Angrist a Imbens.

„Všeobecně panuje přesvědčení, že ekonomie nemá k dispozici možnost provádět pokusy, které jsou přitom v přírodních vědách naprostým základem poznání. Letošní laureáti jsou oceněni za to, že se jim povedlo toto omezení ekonomie aspoň do jisté míry obejít,“ uvedl analytik České spořitelny Michla Skořepa. Využití přirozených pokusů přitom podle něj výrazně zesiluje důvěryhodnost závěrů, které jsou ekonomové schopni z dat vznikajících kolem nás získat ohledně důsledků různých událostí a vládních zásahů.

Podobně se vyjádřil i ředitel think thanku IDEA Jan Švejnar. V současnosti totiž podle něj prakticky nelze v prestižních publikacích zveřejnit práci bez toho, aby nekladla důraz na ekonometrickou a experimentální metodu. „Jsou to empiričtí vědci ekonomie v době, kdy se ekonomie stále více rozděluje, stejně jako fyzika, na teoretickou a empirickou část. Všichni tři se zaobírají zásadní otázkou společenských věd, a to, co způsobuje co. Jsou vynalézaví v tom, že se snaží objevit metody, jak určit, kde je původ nějakého jevu,“ uvedl. Podle něj by se z výsledků jejich práce měly vlády poučit.

„Práce je zcela zásadní, neboť vyvozuje naše poznání o světě podle skutečného chování lidí, v jejich reálném prostředí, nikoli hypotetickém nebo laboratorním. Zároveň se koncentruje na posuzování konkrétních změn hospodářské politiky vlád, nikoli abstraktních a hypotetických,“ uvedl i analytik Natland Petr Bartoň.

Podle něj by si z práce laureátů měli politici vzít ponaučení například tím, že nebudou každou novou hospodářskou politiku začínat vždy k 1. lednu. „K 1. lednu se toho mění vždy hodně a ekonomové potom nejsou schopni rozpoznat, jestli se lidé chovají jinak kvůli té nebo kvůli jiné změně. Je to neprůkazné… Dalším ponaučením pro politiky může být nesnažit se všechnu hospodářskou politiku centralizovat. Federální státy, které různé hospodářské politiky mění různým tempem a v různých časech, nám toho o lidském chování totiž řeknou více,“ uvedl.

Podle ekonoma think tanku IDEA Filipa Pertolda se laureáti nesmazatelně zapsali do dějin ekonomie v rozlišování korelace a kauzality pomocí přirozených experimentů. „Jedná se především o výzkum v ekonomii vzdělání, minimální mzda, migrace, nerovnosti, mzdové vyjednávání, genderové nerovnosti. Používání regresní diskontinuity, rozdíly v rozdílech a další identifikační strategie, pomohlo k poznání kauzálních vztahů v těchto oblastech,“ uvedl na twitteru.Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří američtí ekonomové.

Oznámením držitele Nobelovy ceny za ekonomii skončil letošní seriál rozdílení těchto prestižních ocenění. Minulý týden byli postupně ohlášeni laureáti Nobelových cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která činí deset milionů švédských korun (zhruba 25 milionů Kč). Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833-1896).

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované