Článek
Miliardový tendr na nový blok jaderné elektrárny Dukovany je v současnosti jednou z hybných sil české politiky.
Jak informovaly Seznam Zprávy, snaha tendr co nejlépe kontrolovat má být i za plánem instalovat úřednický kabinet pod taktovkou prezidenta Miloše Zemana. Úřednická vláda by Česko řídila do řádných voleb v říjnu 2021.
Další bitva o strategickou zakázku, do níž se promítá střet o postavení Česka na mapě světa, se strhla v Poslanecké sněmovně.
Zemanův tradiční spojenec, šéf komunistů Vojtěch Filip, pilně dělá vše pro to, aby urychlil schválení legislativy, která je nutná pro hladký běh tendru. Chlubí se tím, že zařídil mimořádnou schůzi zákonodárců k „dostavbě Dukovan“. Konkrétně jde o zákon o přechodu k nízkouhlíkové energetice, jehož prosazení umožní vládě zahájit jednání o dukovanském tendru s Evropskou komisí.
Sněmovní dějství hry o Dukovany je další ukázkou nepohodlné pozice premiéra Andreje Babiše, který v této věci zatím kličkuje mezi tlaky z Hradu a varováním českých tajných služeb.
Zemana s Filipem pojí razantní prosazování družby Česka s Ruskem a Čínou. Státní firmy z těchto autoritářských zemí, ruský Rosatom a čínský China General Nuclear Power, se o českou jadernou zakázku v Dukovanech velmi zajímají.
Pojistku proti ruské a čínské účasti v tendru naopak po vládě požaduje posilující opozice.
ANO mlčí
Vojtěch Filip, v současnosti také místopředseda dolní komory, potvrdil Seznam Zprávám, že potřebné podpisy pro svolání mimořádné schůze odevzdal předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO). Ten schůzi pak následně svolal na pátek 20. listopadu.
„Pokud by to nebylo projednáno nyní, byla by Poslanecká sněmovna odpovědná za zpoždění při projednávání v EU,“ řekl ke své motivaci Seznam Zprávám.
„Nízkouhlíkový“ zákon je v současné době ve Sněmovně po prvním čtení ve výborech. Čekají ho tak ještě dvě kola jednání na plénu před tím, než se o něm bude hlasovat.
Filipovu iniciativu podpořila SPD v čele s lídrem Tomiem Okamurou, připojili se i poslanci ČSSD. „Jako člen výboru pro životní prostředí ho podporuji proto, že pomůže naplnit cíle vlády v oblasti energetiky a ochrany klimatu,“ řekl předseda klubu sociálních demokratů Jan Chvojka. Na dotaz na souvislost s tendrem v Dukovanech neodpověděl.
Představitelé ANO, bez jejichž hlasů by se schůze ve finále uskutečnit nemohla, se odpovědi na otázku, zda mimořádnou schůzi podporují, vyhnuli. Seznam Zprávy oslovily premiéra Andreje Babiše, předsedu Sněmovny Radka Vondráčka i šéfa klubu strany Jaroslava Faltýnka. Nikdo z nich na SMS neodpověděl. Hlasy ANO budou potřeba zejména ke schválení programu schůze v den jejího konání.
Opozice zajedno
Jde o mimořádně citlivou věc. Zejména opozice burcuje, že tři dny poté, co si Česko 17. listopadu připomene sametovou revoluci, si překotným projednáváním dukovanské legislativy zahrává se svou prozápadní geopolitickou orientací.
„Naprosto nesouhlasím s tím, aby se tento zákon projednával na mimořádné schůzi. Vojtěch Filip chce zákon prohnat Sněmovnou bez podrobného projednání na bezpečnostním výboru,“ tvrdí poslanec Pirátů Jan Lipavský, expert strany na dukovanský tendr.
Šéf Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan zase odmítá Filipovy výstrahy, že Česko může v Bruselu propásnout klíčové lhůty. „Vládní většina měla dost času zákon zařadit, a stihnout tak zahájení notifikačního procesu s EU v lednu příštího roku. To díky vládní liknavosti nestihneme čili mimořádná schůze a předstírání spěchu nemá smysl,“ řekl Seznam Zprávám.
Ministerstvo průmyslu a obchodu, které zákon předkládá, Seznam Zprávám během pátku neodpovědělo, do kdy potřebuje mít zákon schválený, aby tendr nenabral zpoždění. Jednání v Bruselu, tzv. notifikace, mají podle dřívějšího vyjádření ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) proběhnout do konce příštího roku.
Zcela hladké schválení zákona o přechodu na nízkouhlíkovou energetiku v parlamentu každopádně nelze očekávat. Ve věci dukovanského tendru ladí společnou taktiku i formující se opoziční bloky liberálů a konzervativců. Zástupci Pirátů i ODS Seznam Zprávám řekly, že se společně chtějí do zákona pokusit prosadit vyloučení ruských a čínských firem z dukovanskému tendru.
„Podle nás to prostřednictvím tohoto zákona možné je. Určitě jsme nepodpořili tuto mimořádnou schůzi, kterou si organizuje KSČM a SPD. A pro zákon samotný budeme hlasovat pouze, pokud se podaří Rusko a Čínu ze zakázky vyloučit,“ říká šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
„Samotný nízkouhlíkový zákon je pro stavbu Dukovan nutný, a protože je podle státní energetické koncepce nutná dostavba Dukovan, tento zákon v principu podporujeme. Je ale nepřijatelné, aby umožnil dostat Českou republiku do situace, kdy se staneme rukojmím totalitního státu,“ říká také Pirát Lipavský.
Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová považuje stavbu nového bloku v Dukovanech za „ekonomický nesmysl a obrovské bezpečnostní riziko“. „Opakovaně jsme vyzývali vládu, aby z tendru předem firmy z nedemokratických zemí vyloučila, ale vláda i přes varování BIS tak učinit nechce,“ uvedla.
Kontrarozvědka varuje
Zrovna toto úterý Bezpečnostní informační služba nepřímo varovala před účastí ruských a čínských společností v klíčových tendrech. „Za problematické lze ve smyslu popsaných rizik považovat především subjekty pocházející ze zemí, kde má státní administrativa možnost prosazovat své zahraničněpolitické cíle bez ohledu na ekonomické zájmy tamních společností, a to i soukromých,“ stojí ve zprávě BIS.
Vládní návrh zákona o přechodu Česka k nízkouhlíkové energetice má pomoci s výstavbou nového jaderného zdroje. Právní předpis upravuje model výkupu elektřiny z plánovaného nového jaderného zdroje v Dukovanech a má řešit tržní selhání. Počítá se zavedením institutu smlouvy o výkupu elektřiny (offtake) mezi státem a investorem.
„Nyní de facto neexistují tržní pobídky pro investice do nových jaderných či jiných bezemisních zdrojů energie, tato tržní selhání potvrdila sama Evropská komise. Nový zákon pomáhá tuto situaci řešit. S Evropskou komisí, u které budeme notifikovat mechanismus podpory nových zdrojů a jeho slučitelnost s pravidly vnitřního trhu EU, jsme průběžně v kontaktu,“ uvedl k zákonu v létě jeho předkladatel, ministr průmyslu Karel Havlíček.
