Hlavní obsah

V Německu začal jeden z posledních procesů s nacistickým dozorcem z koncentračního tábora

Foto: Twitter.com/cahulaan

Bruno Dey si u soudu zakrýval obličej červenými deskami.

Reklama

18. 10. 2019 10:00

V německém Hamburku začal soud s bývalým nacistickým dozorcem Brunem Deyem. Třiadevadesátiletého muže obvinili z napomáhání u vraždy více než 5 000 lidí v koncentračním táboře Stutthof nedaleko polského Gdaňsku. Proces doprovází velký zájem médií, mimo jiné i proto, že vzhledem k věku někdejších nacistů zřejmě půjde o jeden z posledních soudů svého druhu.

Článek

Obžalovanému, který ve Stutthofu působil jako dozorce, v době činů, ze kterých se zodpovídá, bylo 17 let. Jeho případ tak rozplétá soud pro mladistvé. K soudu se dostavil na kolečkovém křesle a obličej si zakrýval červenými deskami, napsal portál deníku Die Welt.

Dey je obviněn z toho, že mezi srpnem 1944 a dubnem 1945 napomáhal u vraždy 5 230 osob. To zahrnuje 5 000 vězňů, kteří se ve Stutthofu stali oběťmi tyfové epidemie, protože neměli přístup k jídlu, vodě a lékům, 200 obětí plynových komor a 30 osob popravených pomocí zařízení speciálně vyrobeného pro zabíjení střelou do krku.

Obviněný dozorce s vyšetřovateli spolupracoval. Podle webu The Local vypovídal hned osmkrát. Lékař ho prohlásil za duševně způsobilého k soudnímu řízení. Každé soudní zasedání ale bylo naplánováno tak, aby netrvalo déle než dvě hodiny. V jednom z rozhovorů Dey údajně přiznal, že si na konci druhé světové války uvědomoval, co se kolem něj děje.

Přesto se však za vinného z napomáhání k vraždám nepovažuje. „K čemu by to bylo, kdybych odešel? Našli by někoho jiného,“ citoval Deye deník Die Welt. Žalobci s tímto postojem nesouhlasí a tvrdí, že zejména koncem roku 1944 bylo možné místo práce dozorce odejít bojovat na východní frontu. Dey tvrdí, že do války nemohl kvůli potížím se srdcem.

Svědci přiletí podat svědectví z Ameriky, Izraele a Polska. Přestože si Deye žádný ze svědků pravděpodobně pamatovat nebude, soud má pro mnoho z nich silnou symbolickou hodnotu.

„Nejde o pomstu,“ prohlásil právník zastupující jednoho ze žalobců Markus Horstmann. „Soud, jako je tento, je pro ně více o zjištění toho, co se s nimi stalo, a o vyprávění jejich příběhů, aby se na ně nezapomnělo,“ řekl Horstmann deníku The Guardian.

Revoluční případ s Johnem Demjanjukem

Německo po usvědčení dozorce z vyhlazovacího tábora Sobibor Johna Demjanjuka v roce 2011 za napomáhání k vraždám více než 28 tisíc Židů vystupňovalo své úsilí o stíhání dalších lidí, kteří se na nižších úrovních na hromadném zabíjení podíleli třeba jen nepřímo.

Demjanjuk byl odsouzen za to, že byl jako dozorce součástí nacistické smrtící mašinerie, přestože se nepodařilo jeho osobu spojit s konkrétními vraždami. Kvůli jeho vysokému věku ale soud nařídil, že až do rozhodnutí o odvolání může pobývat na svobodě. Před nastoupením do vězení nakonec ve věku 94 let zemřel v pečovatelském ústavu.

Ve Stutthofu zemřelo 65 000 lidí

Nacisté založili tábor Stutthof už v roce 1939 a původně jej využívali k zadržování polských politických vězňů. Do konce druhé světové války zemřelo ve Stutthofu, pobočných táborech a při místních pochodech smrti na 65 000 lidí. Ve Stutthofu byli mimo Poláků vězněni i sovětští váleční zajatci a Židé, kteří zde byli systematicky zabíjeni. Součástí zařízení byla i plynová komora.

Státní zástupci v Německu provádějí předběžná vyšetřování dalších 23 podobných případů nacistických zločinů. Šance, že tito lidé skončí u soudu, je však malá, protože všichni podezřelí jsou už velmi staří.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované