Hlavní obsah

V září hotovo? Dobrý start vývoje vakcíny hlásí už vícero týmů

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

24. 5. 8:40

Závod vědců o prvenství ve vývoji vakcíny proti koronaviru nabírá na obrátkách. Několik společností oznámilo, že úspěšně ukončilo první etapu, klíčová bude ale až ta další. Vybrali jsme ty, kteří do ní mají nejlíp nakročeno.

Článek

Na vakcíně proti koronaviru pracuje podle Světové zdravotnické organizace (WHO) přes 100 týmů. Podílejí se na ní vědci, univerzity a farmaceutické firmy z celého světa za podpory vlád států, které do projektů vkládají obrovské sumy. Proces, jenž by obyčejně trval několik let, se nyní v případě totální urgence má stihnout podstatně rychleji. Jak moc ale bude rychlý?

Po měsících práce výzkumy těch nejrychlejších projektů v tomto týdnu zaznamenaly úspěšnou první fázi, odhady některých týmů jsou proto optimistické, a ač jde zatím o velmi předběžné odhady, hovoří o dokončení vakcíny na podzim nebo dokonce už v září.

Oxford: První dávky k použití možná už v září

Tento týden se v titulcích světových médií blýskl výrok expertů z britské univerzity v Oxfordu, že vakcína by pro výjimečné případy mohla být připravená už letos v září. První fázi testování na lidech Oxford odstartoval v pozdním dubnu.

Vědci se na začátku výzkumu nechali slyšet, že šanci na úspěch své vakcíny vidí asi na 80 %. Víc než pouhý odhad a úspěch v testování na opicích ale zatím nenabídli. Výsledky prvních testů na lidech mají být k dispozici až v polovině června. To ale tým neodrazuje od optimismu, podepsal už dohodu se společností AstraZeneca na výrobu 400 milionů dávek vakcíny. Z toho 30 milionů by údajně mohlo putovat mezi britské občany už v září.

Většina vakcín, jejichž výrobu Oxford s firmou nasmlouval, by ale skončila v USA. Spojené státy totiž skrze americký úřad pro biomedicínský výzkum a vývoj napumpovaly do společnosti AstraZeneca miliardu dolarů. Podle smlouvy, o které firma informovala ve čtvrtek, by v USA skončilo 300 ze 400 milionů vyrobených vakcín a místní úřady už informovaly, že když se všechno povede, budou první vakcíny pro Američany k dispozici v říjnu.

Vakcína oxfordských vědců se jmenuje ChAdOx1 nCov-19. Spočívá v tom, že se člověku podá v podstatě neškodný virus, který se díky modifikaci jeho výběžků bude tvářit jako SARS-CoV-2 a tělo si na něj udělá protilátky.

O slovo se hlásí i Čína

Už v březnu začaly pokusy na lidech vakcíny Ad5-nCoV čínské společnosti CanSino Biologics, pozornost na sebe projekt znovu strhl tento pátek, kdy v odborném časopise Lancet vyšla studie hlásící pozitivní výsledky prvních testů.

CanSino Biologics vybralo 108 zdravých dobrovolníků ve věku mezi 18 a 60 lety. Ti dostali buď malou, střední, nebo vysokou dávku vakcíny. Dva týdny poté se podle studie ve všech třech skupinách „objevila určitá úroveň reakce na virus“. Když od vakcinace uběhlo 28 dní, téměř všichni dobrovolníci už měli protilátky, které se vážou k viru SARS-CoV-2 (ale ne nutně ho napadají).

Neutralizující protilátky, které by měly být schopné virus zničit, si vytvořila polovina těch, kteří dostali malou a střední dávku, ze skupiny s vysokou dávkou pak dokonce tři čtvrtiny.

Test se neobešel bez poměrně vážných zdravotních komplikací. Nejčastějším vedlejším účinkem vakcinace byla bolest v místě vpichu, slabší horečka, bolest hlavy a svalů. Devět pacientů (dva s nízkou, dva se střední a pět s vysokou dávkou) ale mělo tělesnou teplotu vyšší než 38,5 stupně a u jednoho z participantů se k vysoké horečce přidaly i potíže s dýcháním. Veškeré negativní efekty podle studie trvaly maximálně 48 hodin.

Čínští vědci teď spouští druhou fázi testování, v rámci níž chtějí otestovat 500 dobrovolníků včetně lidí starších 60 let. Na vývoji vakcíny se podle Bloombergu podílela i čínská armáda. Má fungovat na principu geneticky upraveného viru, který má poškozenou replikaci.

Moderna senzaci nepodložila daty

Tento týden v pondělí vyslala do světa velký signál naděje společnost Moderna.

Biotechnologická firma oznámila, že zaznamenala úspěch u dobrovolníků, na kterých vakcínu testuje. Prvních osm lidí, kterým byly podány dvě dávky látky, má podle Moderny protilátky, které jsou (jak ukázal zatím jen test v laboratoři) schopné vzdorovat viru SARS-CoV-2. Firma zároveň dodala, že má povolení k další fázi testů a vyzkouší vakcínu na 600 lidech. Na prohlášení okamžitě reagovaly trhy a akcie firmy vyletěly vzhůru o desítky procent.

Že není úspěch vakcíny ještě zdaleka jistý, bylo jasné už v pondělí. Skepse se ale prohloubila několik dní poté, když Moderna nepodložila své prohlášení vědeckou zprávou. Během týdne do médií promluvilo mnoho vědců, z nichž většina tvrdí, že bez dat je prohlášení Moderny bezcenné. Server STAT specializující se na zdravotnictví shrnul názor jím oslovených vědců na pondělní oznámení firmy následovně: „Pro vědu jsou mnohem důležitější data nežli slova.“ Žádná vědecká zpráva z první fáze projektu firmy Moderna dosud nevyšla.

Vakcína nese jméno mRNA-1273 a má využít RNA, která přiměje tělo k tvorbě klíčového proteinu viru, čímž nastartuje imunitní reakci. Velmi brzy Moderna plánuje spustit druhou fázi testů na 600 lidech a už v červenci chce přejít do třetí fáze, což bude znamenat další tisíce testů. Firma už v dubnu oznámila, že má na vývoj vakcíny dostat 483 milionů dolarů od Spojených států, a podepsala smlouvu se švýcarskou firmou Lonza na výrobu miliardy dávek vakcíny ročně.

Na podzim chce mít vakcínu německo-americký projekt

Potenciál vyvinout vakcínu jako jedni z prvních mají i vědci z německé společnosti BioNTech ve spolupráci s americkou korporací Pfizer. Testy vakcíny BNT162 na lidech začaly už koncem dubna v Německu a začátkem května se testování rozjelo i v USA. Firma Pfizer řekla, že bude usilovat o nouzovou autorizaci k distribuci v USA už v říjnu. Pokud testy prokážou funkčnost a bezpečnost vakcíny, má jich na americký trh putovat 20 milionů do konce roku a další stovky milionů příští rok.

V USA se testují čtyři druhy této vakcíny, přičemž všechny fungují podobně jako vakcína od společnosti Moderna, která využívá RNA. „Vakcína má říkat vašim buňkám, aby vytvářely protein proti proteinu, kterým napadá koronavirus buňky,“ popsala princip fungování očkování Kirsten Lykeová z univerzity v Marlyandu, která testování v USA vede. Každá ze čtyř testovaných vakcín podle ní používá jinou sekvenci viru RNA.

Podle prohlášení Pfizer je v plánu začít další fázi testování po celých Spojených státech začátkem června. Testovací plán podle společnosti počítá s 8000 dobrovolníky.

„Rostoucí optimismus”

Podle nedávné analýzy deníku New York Times mezi vědci v poslední době ohledně výhledu na vakcínu roste optimismus. Mají k němu kromě pozitivních zpráv z dosavadního průběhu vývoje dva hlavní důvody. Prvním je, že nový koronavirus zřejmě mutuje poměrně pomalu, což zvyšuje šanci, že případnou vakcínu virus rychle „neobejde“. Do karet vědcům hraje i tvar viru, zejména pak jeho již zmiňované výběžky, které by se mohl imunitní systém naučit snadno rozpoznávat.

Na oslavy je ale stále příliš brzy. Může se stát, že všechny zmiňované projekty ztroskotají, úspěch v počáteční fázi podle vědců ještě nic nezaručuje. Někteří vědci připomínají, že jisté není ani to, že se vakcínu vůbec někdy podaří vyvinout. „Nikdy nemůžete s jistotou říct, že vakcínu budeme mít. Je to složitá věc,“ řekl k tomu vědecký poradce britské vlády Patrick Vallance. Důležité nyní je se na vakcínu slepě nespoléhat, myslí si i prominentní americký vědec William Haseltine. „Nespoléhal bych na to,“ řekl k naději, že lidstvo bude mít v dohledné době účinnou vakcínu.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené