Hlavní obsah

Čeští rodiče se bojí očkovat své děti, je podle nich málo dat

Foto: Profimedia.cz

Očkování dětí nad 12 let už ve světě probíhá, jen v USA vakcínu dostaly miliony mladistvých. Čeští rodiče jsou zatím obezřetní. Podle odborníků ale není důvod k obavám. (ilustrační foto)

Reklama

7. 6. 11:00

K očkování dětí proti covidu-19 je řada českých rodičů zdrženlivá. Odborníci i dostupná data o vakcínách však pochybnosti vyvrací. Česko by mohlo děti od 12 let očkovat během několika týdnů. Jak velký bude zájem, ale není jisté.

Článek

Přestože se důvěra Čechů k očkování proti covidu-19 za poslední měsíce zvýšila, pokud jde o aplikaci vakcín dětem, zůstává řada rodičů obezřetná. Většina z těch, které redakce oslovila, zmiňuje nedůvěru k dostatečnému otestování látek a pochyby o prospěchu, který mohou děti z očkování mít.

Článek si můžete poslechnout také v audioverzi.

Už během léta by se přitom mohlo očkování v Česku otevřít pro věkovou skupinu od 12 let, v příštích měsících potom mohou následovat i mladší. Důvodů, proč by děti očkování vynechat neměly, je podle odborníků celá řada. A to navzdory tomu, že u nich ve většině případů onemocnění probíhá mírně.

Jak připomíná praktický lékař pro děti a dorost a člen České vakcinologické společnosti Daniel Dražan, i dětem vakcína poskytuje ochranu před potenciálně závažným průběhem onemocnění a před úmrtím. „V prvních měsících letošního roku byl covid-19 bezkonkurenčně nejčastější infekční a vakcínou preventabilní příčinou dětských úmrtí, covid-19 zabil pět dětí,“ uvádí lékař.

Zároveň upozorňuje, že se děti díky očkování mohou vyhnout dlouhodobým následkům covidu-19, takzvanému dlouhému covidu. „Podle literatury jím může trpět mezi 10 až 20 % dětí, které covid prodělaly,“ doplňuje odborník. Mezi takové následky se řadí i vzácný syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi, který vede k zánětu cév a může vyústit v multiorgánové selhání. V Česku bylo popsáno přes 200 takových případů.

Vakcinologové dodávají, že očkované děti chrání i své okolí a členy rodiny, kteří například ze zdravotních důvodů vakcínu dostat nemohou. Proočkovanost v nižších věkových skupinách a školních kolektivech navíc odvrací riziko, že se v nich virus začne šířit a budou muset nastoupit opětovná protiepidemická opatření včetně distanční výuky. V neposlední řadě hraje roli i snaha o dosažení maximální možné imunity napříč společností.

„Pokud se chceme dostat k ideálu kolektivní imunity, tak musíme očkovat i mladé lidi, a dokonce i děti. Důležité to rozhodně je, protože bez toho se na těch 80 procent proočkovanosti nikdy nedostaneme,“ upozornil v rozhovoru pro Radiožurnál Jan Trnka, přednosta Ústavu biochemie při 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Kromě toho však odborníci jako jeden z argumentů pro očkování dětí uvádí i riziko, které plyne z přirozeného chování viru. Pokud nebudou všechny skupiny obyvatel proočkované, může se začít šířit a mutovat právě ve skupinách, které mu pro to prostor poskytnou tím, že nebudou proočkované.

„Když nebudeme děti před nemocí chránit, vytvoříme tu část v populace, ve které bude mít virus znovu možnost snadného šíření, včetně vzniku nových variant a následků, které jsme už zažili a nechceme si to zopakovat,“ míní lékař Dražan.

Jak mRNA vakcína funguje

Látka obsahuje molekulu známou jako messenger RNA, která nese instrukce k vytvoření takzvaného spike proteinu. Tento protein se nachází na povrchu koronaviru, potřebuje ho k tomu, aby mohl vstupovat do buněk organismu.

„Když se vakcína podá člověku, některé z jeho buněk získají instrukce z mRNA a budou dočasně vytvářet tento spike protein. Imunitní systém dané osoby poté rozpozná tento protein jako cizorodý, vytvoří proti němu protilátky a aktivuje bílé krvinky pro obranu organismu,“ vysvětlil Státní ústav pro kontrolu léčiv. Jestliže se člověk později setká s virem SARS-CoV-2, jeho imunitní systém virus rozpozná a organismus bude připraven se proti němu bránit. Zmiňovaná mRNA z vakcíny přitom v těle nezůstane, krátce po očkování se rozloží.

Málo dat?

Vakcíny proti covidu-19 se na dětech testují již několik měsíců. Nejdále je v tomto ohledu látka Comirnaty od Pfizer/BioNTech, kterou pro děti nad 12 let Evropská agentura pro léčivé přípravky schválila minulý týden. Pro mladší děti by mohla být dostupná na podzim.

Ani ostatní společnosti ale s testováním svých látek na dětech nechtějí být pozadu. Například Moderna v půlce března zahájila studie na dětech ve věku od šesti měsíců do 11 let. Testování na mladistvých od 12 let, které čítá asi 3000 účastníků, by mělo být dokončeno v létě.

Právě data ohledně toho, na kolika dětech již byla vakcína otestována, jsou pro řadu rodičů nepřesvědčivé a soubory očkovaných často považují za příliš malé. Výrobci i kontrolní úřady ale pochyby vyvrací – dat podle nich navíc přibývá každým dnem.

Ještě před schválením v Evropě dostala Comirnaty pro děti nad 12 let zelenou od úřadů v Kanadě či USA. Jen ve Spojených státech už dostaly látku téměř čtyři miliony mladistvých mezi 12 a 17 lety a data se i nadále sbírají a analyzují.

Registraci předcházela studie s více než 2000 účastníky. Výrobci konstatovali 100procentní účinnost látky a nepozorovali žádné výjimečné vedlejší účinky. Kromě toho upozorňují, že děti dostávají látku stejného složení, která je již otestována na milionech dospělých po celém světě a prokázala svou bezpečnost i účinnost.

„Imunitní systém starších dětí reaguje podobně jako imunitní systém dospělých, i když o něco silněji. Běžné krátkodobé nežádoucí reakce byly u dětí o něco častěji než u starších adolescentů a mladých dospělých. Jsou to ale jen nepříjemnosti, které během jednoho až tří dní mizí. Imunitní reakce dětí ve věku 12 až 15 let se příliš neliší od reakcí ještě starších dětí a mladých dospělých, kteří byli testováni ve velkých studiích o desítkách tisíc subjektů,“ dodává Daniel Dražan.

V sousedním Německu začne registrace dětí nad 12 let k očkování proti covidu-19 od 7. června. Přidávají se i další evropské státy, například Francie pro tuto věkovou skupinu otevře očkování od půlky června.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované